V průběhu následujících několika minut se ve žlabu samovolně uvolnila lavina. Ta všechny tři smetla o několik stovek metrů níž. Dva nezranění se z laviny dostali sami. Pokoušeli se najít svého třetího kamaráda, ale jejich snaha byla marná.
Neštěstí pod Vysokou horou
Přímo na vrchol vede velmi úzký a exponovaný hřebínek, kterému se říká žiletka. Na obě dvě strany je prudký svah, který končí někde v nedohlednu. Toto místo se chodí na mačkách. Lyže se nechávají ve ski-depu kousek od vrcholu. To nejlepší vás však ještě čeká. Před vámi jsou 2 000 vertikálních metrů sjezdu až na chatu Matreier Tauernhaus… HOCH TIROL: královna skialpových túr den po dni.
Freeridem může být každé vyjetí mimo zabezpečenou sjezdovku do čerstvého sněhu, což s velkou radostí provozují všichni lyžaři včetně dětí. Anebo můžeme freeride zúžit jen na sportovní disciplínu a její světový pohár Freeride World Tour. Ale pokud použiji příměr s jiným sportem, bylo by to stejné jako říct, že atletiku dělá až ten, kdo hodí oštěpem přes 60 m nebo zaběhne 100 m pod 11 vteřin. FREERIDE JE JEN SLOVO
Jedna z nejlépe hodnocených míst výpravy byla Terminátor 4 a Terminátor 5 v Revelstoku. Prakticky neznačené kopce, jeden větší než druhý, které skutečně stály za tu hodinu šlapání. Revelstoke je středisko s největším převýšením v Severní Americe, když si k tomu ještě kus vyšlápnete, máte ještě delší než nejdelší sjezd.
Velmi pozitivní reakce získal i North Bowl, kde stačilo jen velmi málo šlapání na dosažení hodně rychlých žlabů.
Po Powder Highway nejlepšími centry Britské Kolumbie
Powder Highway v kanadské Britské Kolumbii je jednou z nejproslulejších atrakcí freeridu a backcountry na světě. Podél celé této kultovní trasy vítají na svých panenských svazích lyžařské nadšence z celého světa zvučná jména jako Revelstoke, Whitewater, Kicking Horse nebo Golden. A s každoroční nadílkou i přes 15 metrů je tu sněhu pořád dost pro všechny.
Tentokrát se tam vydáme téměř výhradně v obrazech, nicméně v úctyhodném doprovodu slavného závodníka ve skicrossu a žijící freeride legendy Enaka Gavaggia.
V Kanadě lze cestovat jakkoli, pokud ale chcete zažít skutečnou Powder Highway, silnici propojující nejlepší prašanová střediska Britské Kolumbie, není nad to vyrazit obytným autem. Obytná nástavba není na podvozku offroadu náhodou, pochopitelně se setkáte na silnici se sněhem a ledem a není nic výjimečného, když zůstanete viset někde na trati kvůli vysokému lavinovému riziku. Například oblast kolem Rogers Passu má jedny z největších sněhových úhrnů na světě, a logicky tak i velké zkušenosti s tragickými lavinami. Ta největší v roce 1910 zabila 62 pracovníků tamní železniční společnosti. Nejen na Rogers Passu se laviny dodnes odstřelují vojenskými děly. Ale zpět k autu: Vytuněná obytka s registrační značkou „Let’s go!“ je k mání za 200 € na den. Nic levného. Ale jistojistě na to nikdy nezapomenete!
Návštěva Revelstoku a Nelsonu je jako být vhozen doprostřed westernu nebo filmu „Umění létat“, senzačního snowboardového snímku z roku 2011. Města jsou krásná, lidé jsou skvělí a vše se točí okolo hor. Navštivte Village Idiot v Revelstoku! Hospoda, kde se poflakují snad všichni nejlepší freerideři na planetě.
Za nejlepšími sjezdy ve středisku šlapete do míst, kde na vás čekají zpravidla značené – ale samozřejmě neupravované – sjezdy s parádními rozhledy daleko široko. Čím dále jdete, tím méně je svah rozježděný a tím více panenského prašanu máte sami pro sebe. Rozhodně se nedoporučuje odvážit se do zakázaných oblastí, tam totiž riskujete skipas! Povolené oblasti jsou ale tak rozsáhlé a dá se tam toho dělat tolik, že ani není třeba pravidla porušovat.
Článek vyšel V ČASOPISU SNOW, WWW.SNOW.CZ