Kelsey Serwa, jedna z nejlepších skicrossových závodnic všech dob, je držitelkou zlaté a stříbrné olympijské medaile. S lyžařským závoděním skončila na konci sezóny 2019. Rok 2021 ji zastihl vdanou, šťastnou a připravenou na nový život. Samozřejmě, že se v nejbližší době nevzdá svého kanadského aktivního životního stylu a samozřejmě si i nadále bude lyžovat sama pro sebe, ale bude také pokračovat ve spolupráci s firmou Elan.
Při setkání s Kelsey Serwa vás napadne jediná myšlenka: Sluníčko! Z Kelsey vyzařuje laskavost, vřelost, energie a radost, je ztělesněním kanadské pohody a sebevědomí. Tak přesně jezdila na lyžích – rozhodně, se vznešeným pocitem a obrovskou radostí ze sportu. Když má člověk takový pozitivní názor na život, zdá se, že věci musí dopadnout dobře. Určitě se tak dělo, a to i když se Kelsey musela zotavovat ze svých tří operací kolene. Její medailová sbírka obsahuje zlatou a stříbrnou medaili z mistrovství světa a zlato z olympijských her. Když sportovec dosáhne tolika úspěchů, rozhodnutí skončit se závodní kariérou a těšit se na nový život se dělá snadněji. Kelseyina první změna se udála, když přidala ke svému příjmení Rey. Vzala si svého dlouholetého partnera Stana Reye. Jako aktivní Kanaďanka žijící ve Whistleru v Britské Kolumbii miluje Kelsey kvalitní trávení volného času venku, ale lyžování zůstává stále její největší láskou. A stále ještě je členkou Elan W Studia.
Jaký máš teď život, když už lyžování není tvou nejvyšší prioritou?
Od té doby, co jsem v roce 2019 skončila se závodním lyžování, si užívám lyžování ve své nejčistší podobě. To znamená být venku, dýchat čerstvý vzduch a lyžovat volně mezi stromy, v prašanu nebo na sjezdovce bez jakýchkoli omezení, která mi budou určovat, jak má vypadat můj oblouk. Jsem teď něco jako víkendový lyžař, protože se snažím balancovat svou vášeň pro lyžování s dalšími aktivitami, jako je bakalářské studium, přihlášení na školu pro fyzioterapeuty, dobrovolnictví, práce a trávení času se svým mužem Stanem a naším psem Baloo.
Mnoho sportovců mluví o obtížnosti rozhodnout, kdy skončit se svou profesionální kariérou. Jak tento proces proběhl ve tvém případě?
Někteří lidé říkají, že sportovec během svého života zemře dvakrát: jednou, když skončí kariéru sportovce, která celý život definovala to, kým byli, a podruhé na konci. U mně byla tato zkušenost od popsaného zcela vzdálená. Můj původní plán byl dokončit svou desetiletou závodní kariéru na konci sezóny 2018 bez ohledu na výsledky na olympiádě v Pchjong-čchangu v roce 2018. Naštěstí se zisk zlaté olympijské medaile po boku mé nejlepší kamarádky a spolučlenky Elan týmu Britt Phelan postaral o velmi sladký konec mé olympijské cesty. Tu sezónu jsme si opravdu užívaly, takže mě vlastně Britt přesvědčila, abych svůj odchod o rok posunula…tak jsem to udělala. Měla jsem velké štěstí, že jsem cítila podporu mého celého týmu a sponzorů, kteří mi umožnili být v tomto rozhodnutí flexibilní. Oceňuji také, že jsem měla neuvěřitelné štěstí a mohla rozhodnout o načasování svého odchodu na základě mé situace a nebyla při tom ovlivněna zraněním, zájmy nebo něčím jiným. Když jsem odešla ze skicrossu, opravdu jsem byla šťastná s vědomím, že jsem ve sportu dosáhla téměř všeho, čeho jsem chtěla, navštívila ta nejskvělejší místa na Zemi, pravidelně posunovala svou komfortní zónu a uzavřela dosud ta nejvýznamnější a nejtrvalejší přátelství. Když jsem vstoupila do nové životní kapitoly, přivítala jsem ji s otevřenou myslí a využila každé příležitosti mým »ano« každému dobrodružství, co jsem mohla. V létě, kdy jsem skončila, jsem absolvovala náročný, ale dokončený 7denní závod na horských kolech kolem západního pobřeží Britské Kolumbie, během kterého byl zároveň organizován charitativní golfový turnaj na podporu stipendijního fondu KSer pro budoucí generaci sportujících studentů z mého rodného města. Vydala jsem se také se Stanem do Kalifornie na krásný výlet, kde jsme se zasnoubili. Celkově vzato si myslím, že jsem svůj nový život po sportovní kariéře pojala tím nejlepším způsobem.
Měla jsi čas přemýšlet na tím, co pro tebe lyžování znamená?
Lyžování bylo a stále zůstává obrovskou součástí mé identity, kdo jsem a pro co žiju. Umožňuje mi pocit svobody, když letím po sjezdovce bez jakýchkoli omezení. Lyžování mě dostává do hor, kde se život zdá jednodušším. Dalo mi tolik štěstí, o které se chci podělit i s ostatními. A navíc jsem díky lyžování aktivní, což je důležité pro to, aby moje tělo zůstalo silné a zdravé. A možná tím nejlepším na tomto sportu je komunita stejně smýšlejících jedinců, kteří byli součástí této cesty od mých prvních obloučků přes moment, kdy jsem stála na stupních vítězů při olympiádě až dosud. Lyžování mi dalo smysl, něco, o co se musím snažit, a silné pouto ke svému okolí a lidem kolem sebe.
Myslíš si, že zůstane také tak důležitou součástí tvého života i v následujích letech?
Odstranit lyžování ze svého života by bylo, jako kdybych přišla o končetiny. Proto si myslím, že lyžování zůstane jednou z nejdůležitějších součástí po celý můj život. Se Stanem máme v plánu se usadit v malém horském městečku, kde budeme jednoho dne sdílet radost z lyžování s naší vlastní rodinou.
Když jsi profesionálně lyžovala, co ti nejvíce chybělo z každodenního života?
Dostat se na vrchol v jakékoli oblasti života, ať je to ve vzdělání, sportu nebo v byznysu, znamená obětovat na této cestě něco jiného. Jako mladý sportovec se učíš stanovovat si priority ve svém čase, dávat si cíle a pak těchto cílů dosáhnout. Dostaneš se do skvělých míst a potkáš úžasně zábavné lidi, kteří s tebou sdílí tu samou vášeň pro život a dobrodružství. Aby se toto všechno mohlo stát, přišla jsem o spoustu aktivit ve škole. A moje univerzitní zkušenost byla tak jiná než u ostatních, trvalo mi skoro deset let, než jsem ukončila bakalářské studium, protože jsem přednášky absolvovala jen mimo sezónu, nebo když jsem byla zraněná. A lituju něčeho, co mi uniklo? Absolutně ne.
Stýskalo se ti někdy?
Na začátku mé závodní kariéry se mi nikdy nestýskalo, ale jak jsem byla starší, začala jsem trochu více postrádat pohodlí mé vlastní postele, mé přátele a rodinu doma. Většinu závodů jsme měli v Evropě, hodně jsme byli na cestách. A pokud si vzpomínám, nejvíc se mi stýskalo o Vánocích před olympiádou ve Vancouveru 2010, kdy jsem nemohla být se svou rodinou.
Jak jsi zvládla zkombinovat tvou sportovní kariéru a osobní život?
Protože byl sport obrovskou součástí mé identity, můj osobní život a moje kariéra kanadské olympioničky byly propojené. Můj manžel Stan byl taky skicrossař, posléze profesionální freeskier. Moje nejlepší kamarádka Britt byla nejdříve kolegyní z týmu, před tím, než se náš vztah dostal tam, kde je dnes. Velké zásluhy mají také moji rodiče, především moje máma, která mi vždy připomínala důležitost vzdělání. Myslím, že recept na šťastný a úspěšný život, na který jsem pyšná, tkví ve vyrovnanosti v mnoha oblastech a vyzkoušení nových věcí.
Rodina, přátelé a partner musí ve tvé kariéře také hrát důležitou roli. Jak mnoho pro tebe jejich podpora znamenala?
Nemyslím si, že je možné adekvátně vyjádřit, jak velký podíl na mém úspěchu měla podpora od mé rodiny, přátel a sponzorů. Mít takovou pevnou skupinu lidí, která vás podporuje v dobrých i špatných časech bylo jedním z důvodů, proč jsem mohla prodloužit mou závodní kariéru na více než deset let a zvládla tři vážná zranění kolene.
Toužila jsi po tolika letech přísného tréninku, cestování, chladu, větru a stresu nechat své tělo odpočívat?
Lhala bych, kdybych nepřiznala, že po svém druhém a třetím zranění kolena v letech 2013 a 2017 jsem nezvažovala »permanentní odpočinek svého těla« (rozuměj konec kariéry), přičemž obě pro mě znamenala konec sezóny a rezervaci místa na operačním sále. Myslím, že načasování těchto zranění mě přimělo se vrátit, a to bylo každé z nich méně než rok od dalších olympijských her. Po mnoha návratech po zranění jsem byla velmi ráda, že jsem upravila svůj tréninkový režim, aby vyhovoval typu aktivity, po které mé tělo toužilo, na rozdíl k tréninkovému programu s vysokou intenzitou, který je nutný kvůli konkurenceschopnosti ve vrcholovém sportu. Místo zvedání těžkých vah a explozivních pohybů jsem se začala zaměřovat na mobilitu, pružnost a aerobní cvičení díky cyklistice, józe, běhu, ski alpinismu a freeskiingu. A i navzdory ukončení kariéry závodního sportovce zůstává lyžování a zdravý a aktivní životní styl důležitou součástí podpory mého mentálního zdraví a celkové pohody.
Ale předpokládám, že nespíš do poledních hodin?
Nikdy jsem nebyla schopná spát déle než do 8, ale určitě mám ráda pohodová rána! Pěkný způsob jak začít den, je vypínat na několikrát budíka, vyvalit se z postele, zapnout kávovar, pomalu vyřídit emaily nebo dohnat zameškané. Mám opravdu štěstí, protože Stan mi obvykle ráno dělá ty nejvíce dekadentní snídaně. Hodně mě rozmazluje.
Jak vypadají tvé dny v posledních měsících?
V posledních měsících jsem si záměrně užívala celkem pohodové dny. V prosinci jsem ukončila studium na univerzitě, takže jsem měla od školy luxusní volno celou zimu. Přihlásila jsem se na magisterský program pro fyzioterapii, kde jsem absolvovala pohovor a v současné době čekám na rozhodnutí, zda jsem byla přijata. Abych se zabavila, byla jsem lyžovat v Big White Ski Resort a měla jsem přes jejich lyžařskou školu několik lyžařských kurzů. Taky si užívám práci recepční ve fyzioterapeutické ordinaci Back In Action ve Whistleru, což je skvělá příležitost vidět a učit se od fyzioterapeutů na klinice. Jednoho dne, doufám, budu mít vlastní praxi a toto je opravdu skvělá zkušenost.
Neodvažovali jsme se zeptat dříve, ale teď si myslíme, že už je čas… Co máš raději – léto nebo zimu?
Zbožňuju vše, co zima nabízí, ale moje tělo si opravdu užívá léto. Delší dny umožní více času na více aktivit. Teplejší počasí taky dělá dobře mým kostem. Zima bude vždycky v mém srdci, zejména protože v žádném jiném sportu nebudu nikdy schopnější než v lyžování, ale jízda na horském kole a surfování jsou aktivity, ve kterých bych se ráda zlepšila.
Kanada je překrásné outdoorové hřiště? Jak ji objevuješ?
Pěšky, na dvou kolech, na lyžích, na surfu, v obytném voze, spolu s dobrými kamarády a naším psem Baloo.
Kde jsou v Kanadě tvoje oblíbená místa?
Kanada je tak obrovská, že i když jsem měla štěstí, že jsem mohla na mnoho míst vycestovat, pořád je v této zemi tolik míst, která jsem neviděla. Miluju západní pobřeží se svými pralesy a svěží zelení, ledovci pokryté horské vrcholy a ty nejúžasnější traily na světě. Surfovat můžu jen pár hodin odtud a vyrostla jsem na místě obklopeném sady a vinicemi v údolí Okanagan. Jednou bych chtěla vyrazit na kanadské východní pobřeží, do provincie Newfoundland, Nové Skotsko a na Ostrov Prince Edwarda, abych viděla ty největší přílivy a odlivy na světě, naprosto jinou krajinu, zažila přímořskou kuchyni a jiný způsob života!
Kde v současnosti žiješ?
V současnosti žiju ve Whistleru v Britské Kolumbii, ale pocházím z Kelowna (odtud 6 hodin) a často se taky do svého rodného města vracím, abych navštívila svou rodinu.
Stanovila sis pro tvou druhou kariéru nějaké nové cíle?
Opravdu věřím, že dávání si cílů vytváří jakýsi smysl každého dne, takže jsem si samozřejmě dala nové cíle pro svou druhou kariéru. Když budu přijata na magisterské studium fyzioterapie, čekají mě další dva roky školního vzdělávání zakončené praktickou zkouškou před tím, než budu moct pracovat jako fyzioterapeut. Jsem trochu perfekcionista, což je požehnání i zátěž, takže se na 100 % věnuju všemu, pro co se rozhodnu. Mým cílem je vždy být na hodinách nejlepší, abych všemu co nejlépe porozuměla. Až budu se studiem hotová, budu otevřená tomu, kde budu pracovat a s jakým typem lidí budu spolupracovat.
Před několika lety jsi navrhla své vlastní lyže pro W Studio, jak se ti to líbilo?
To byl vždycky můj dětský sen navrhnout pár lyží a dokonce ještě před tím, než jsem snila, že se dostanu na olympiádu! Takže dostat tuto příležitost v roce 2018 bylo neuvěřitelné. S Britt (členka Elan týmu, nejlepší kamarádka a stříbrná olympionička) jsme nemohly té zprávě z W Studia uvěřit, když nás oslovili a chtěli, abychom obě navrhly naši vlastní limitovanou kolekci lyží. Byla to velká čest a obrovská zodpovědnost, protože jsme chtěly navrhnout něco, na co můžeme být pyšné, co ostatní zaujme a přitáhne pozornost ostatních lyžařů na horách. Moje máma Terri a kmotra Mary mají moje lyže a vidět je lyžovat na kopci je opravdu skvělé.
Ještě pořád jsi zapojená do aktivit W Studia. Jak se ti tato práce líbí a co vytváření lyží pro tebe znamená?
Opravdu se mi líbí vše, za čím si W Studio stojí, protože tým podporuje a povzbuzuje ženy ve sportu, vybízí nás, abychom vyrazily ven a objevovaly hory v našem okolí. W Studio vytváří lyže plné energie, silné, stabilní a zároveň elegantní, zábavné a vizuálně přitažlivé. Je opravdu smysluplné být součástí týmu dobrodružných žen, které jsou vzorem nejen pro mě, ale i ve svých komunitách a také pro mladé dívky. S W Studiem šíříme poselství, že jako žena máte vše, co potřebujete ke zdolání prudkých svahů, vykrojení perfektních oblouků nebo jízdě v plné rychlosti za všech podmínek. Nesmíme být limitovány tím, co společnost říká, co můžeme nebo nemůžeme. Jsme silné, sebevědomé, čelíme zavedenému a povzbuzujeme ostatní, aby žily nadšené a naplněné životy, stejně jako my!