Během příštích pěti let by mohla v Brně vzniknout nová sportoviště za minimálně tři miliardy korun. Moravská metropole by se tak stala městem s nejmodernější infrastrukturou pro vrcholový sport v zemi. Po dříve představených plánech na hokejový a fotbalový stadion Rada města Brna na konci června schválila investiční záměr na novou atletickou halu. Stát by měla v kampusu Masarykovy univerzity ve čtvrti Bohunice a její cena se podle odhadů vyšplhá na téměř půl miliardy korun.
Město už zařadilo projekt do rozpočtu kapitálových výdajů pro roky 2016 až 2018. Magistrát tím splnil část dohody, kterou loni v listopadu uzavřel s Českým atletickým svazem."Atletickým klubům z Brna i přilehlých regionů chybí zázemí pro přípravu v zimních měsících. Hala, která by sloužila dospělým i mládežnickým týmům, je proto nutnost," vysvětluje náměstek brněnského primátora pro investice Richard Mrázek. Financování atletické haly, stejně jako fotbalového a hokejového stadionu, ale zatím není vyřešené.
Zhruba polovinu ze zmíněných tří miliard bude stát nový fotbalový stadion za Lužánkami, který chce rovněž postavit město. Nová aréna pro 23 tisíc diváků − šlo by o největší fotbalový stadion v zemi − je dokonce na seznamu strategických projektů, který letos v březnu představil primátor Petr Vokřál (ANO). Podle něj by se stadion měl začít stavět nejpozději v roce 2018. Do té doby ale bude muset město nejdříve vyřešit spor s developerskou firmou CzechCity, která si dělá nárok na některé pozemky okolo stávajícího lužáneckého stadionu. "O věci už loni rozhodl v náš prospěch krajský soud, stále to ale není dořešeno. Na druhou stranu věříme, že tak významný projekt neztroskotá na majetkoprávních sporech," říká tisková mluvčí magistrátu Zuzana Taušová.
Magistrát počítá s tím, že zhruba třetinu nákladů na fotbalový stadion pokryje z rozpočtu města, 400 milionů chce získat z evropských dotací a na zbytek má přispět Fotbalová asociace a vláda. Ty ale zatím žádné peníze nepřislíbily.
Další prostředky zřejmě město uvolní na novou hokejovou halu. Tu chce v těsném sousedství zamýšleného fotbalového stánku postavit na své náklady extraligový klub Kometa Brno spolu s investiční skupinou DRFG Davida Rusňáka. Majitel Komety Libor Zábranský ale přiznává, že bez pomoci města se projekt za zhruba miliardu korun podaří jen těžko. "Nedovedu si představit, že bychom halu pro dvanáct tisíc diváků postavili sami," dodává.
Vládnoucí koalice vyjádřila lužánecké hale podporu už loni na podzim, kdy Zábranský projekt představil. "Město by mohlo do projektu například poskytnout pozemky," řekl už dříve Vokřál s tím, že magistrát bude muset v souvislosti s oběma novými stadiony za Lužánkami investovat také do infrastruktury a revitalizace zanedbaného okolí.
Se stavbou nového hokejového stadionu je navíc spojena možnost další "sportovní" investice. Své využití by ztratil nynější domov brněnských hokejistů − hala Rondo. Město, jež budovu vlastní, proto uvažuje o její přestavbě na halu míčových sportů. I to by si vyžádalo investici za desítky, spíše stovky milionů korun.
Podle mluvčí Taušové je ale o rekonstrukci Ronda před dokončením nové arény za Lužánkami předčasné mluvit. Hala Rondo, která zahájila provoz už v roce 1982, je nyní nejmodernějším sportovištěm v Brně. "Stejně vzdálený je zatím i projekt nového cyklistického velodromu, o kterém už dříve v médiích mluvil primátor Vokřál," dodává Taušová.
Zdroj: ihned.cz