Brazilci navzdory prvotní skepsi prokázali schopnost zorganizovat tak náročnou akci, jako je olympiáda. Otázkou je, jaké ekonomické dopady bude tato akce mít. Náklady na letošní olympijské hry v Rio de Janeiru by se podle odhadů americké stanice CBS mohly vyšplhat na 20 miliard dolarů (478 miliard korun). Původní plány přitom počítaly s rozpočtem 13 miliard dolarů. Turisté, kterých mohlo být za dobu pořádání olympiády zhruba půl milionu, utratili až miliardu reálů (v přepočtu 7,45 miliardy korun). Jestli se však konání olympiády městu vyplatilo, však zatím není jisté.
Nejlidnatější země Latinské Ameriky se totiž poslední rok potýká s nejhlubší hospodářskou krizí za posledních 100 let. „Ekonomika Ria de Janeira je v nejhorší kondici za posledních 50 let, vláda má příliš mnoho finančních závazků, na které nemá peníze. Díky olympijským hrám jsme dosáhli na půjčky, které nám umožnily dokončit infrastrukturu, což Riu na čas pomůže. Ekonomické problémy ale neodejdou,“ uvedl brazilský ekonom Nelson de Sousa.
Díky olympiádě vznikly nové byty, silnice, sportoviště i další infrastruktura. Ve městě přibylo více než 100 kilometrů nových autobusových tras a linka metra, která místním usnadní dojíždění za prací. Chudí obyvatelé Ria ale správě města vyčítají neférové přerozdělování, které zvýhodnilo prestižnější čtvrtě jako Barra da Tijuca (místo pro olympijskou vesničku) na úkor chudých komunit, kde lidé žijí ve skromných příbytcích se sbitými plechovými střechami. Starosta města Eduardo Paes ale náklady spojené s touto akcí hájí. Mnoho peněz podle něj putovalo od soukromých společností, které například renovovaly městský přístav. Ve městě přibylo 75 tisíc cenově dostupných bytů. Na 3 600 apartmánů pro olympijskou vesničku skončí v rukou bohatých Brazilců, Paes v tom ale problém nevidí. „Ano, olympijská vesnička bude pro bohaté, ale není se za co stydět,“ uvedl.
Ještě dva měsíce před konáním sportovních klání přitom stát Rio de Jaineiro vyhlašovalo stav finanční nouze. Krátce na to se mu od federální vlády dostalo injekce v objemu 900 milionů dolarů (asi 21,5 miliardy korun). Navržený olympijský rozpočet v objemu 13 miliard dolarů (téměř 311 miliard korun) vzal tou dobou dávno za své.
Agentura Moody’s v květnu letošního roku ve své zprávě uvedla, že investice do infrastruktury kvůli olympiádě bude kolem 7 miliard dolarů (asi 167 miliard korun). Před dvěma lety Brazílie na pořádání fotbalového šampionátu FIFA vynaložila 11 miliard dolarů. Většina ze dvanácti nových nebo opravených stadionů je dnes přitom využívána pouze sporadicky. Olympiáda v Riu se tak v porovnání jeví jako lepší investice. Podle Benta Flyvbjerga z Oxfordské univerzity, který vedl studii nákladů na proběhnuvší olympiádu, šlo na sportovní haly a stadiony 4,6 miliardy dolarů (asi 110 miliard korun). Oproti původnímu rozpočtu se jedná o 51procentní nárůst. V rámci měst, která přesáhla plánované olympijské rozpočty, však jde o průměr.
Ekonomové v posledních letech hovoří o tom, že z pořádání letních i zimních her se stalo neúnosné břímě a že střední a dlouhodobé výhody pořádání her jsou přinejmenším přehnané a přinejhorším žádné. To potvrzuje i studie think-tanku Council on Foreign Relations, která historicky srovnává náklady na pořádání sportovních slavností. Studie mimo jiné hovoří o takzvaných „bílých slonech“, což jsou stavby, které po skončení olympiády najdou jen malé využití. Náklady na jejich údržbu jsou přitom mnohdy astronomické. Například historicky nejdražší olympiáda v ruské Soči vyšla na více než 51 miliard dolarů (1,22 bilionu korun), ruští daňoví poplatníci na ni však budou v dohledné době doplácet miliardu dolarů ročně. Stavba slavného stadionu „Ptačí hnízdo“ pro letní olympiádu v Pekingu vyšla na 460 milionů dolarů. Sportoviště ale dnes nikdo nevyužívá a jeho údržba vyjde na 10 milionů dolarů ročně. Jedinou výjimkou, kdy olympiáda městu vydělala, byly hry z roku 1984. Hostující město Los Angeles mělo v té době totiž již plně vybudovanou potřebnou infrastrukturu.
Když Rio v roce 2009 získalo práva na pořádání letošní olympiády, Brazílii se ekonomicky dařilo. Zemi zaplavovaly příjmy zejména z rostoucího vývozu surovin, především ropy. Brazílie chtěla předvést svůj vzestup a obnovu Ria, které bylo kdysi hlavním městem, ale v posledních desetiletích ekonomicky i politicky ztrácelo na úkor finančního centra Sao Paula a města Brasília, kde sídlí vláda. S odchodem prezidenta Luly da Silvy v roce 2011, který Riu pořádání her vyjednal, přišly i ekonomické problémy. Na zemi dopadl slabší globální růst a zpomalující ekonomika Číny. Velkou daň si začaly vybírat padající ceny ropy, na jejímž vývozu je země z části závislá. Ekonomika se tak loni propadla o 3,8 procenta, nejvíce za posledních 25 let. HDP na hlavu klesl o 4,6 procenta na 28 876 reálů, tedy asi 186 tisíc korun (pro představu, HDP na hlavu v Česku loni činil 491 tisíc korun). Ekonomický propad však přirozeně nešlo v době přiklepnutí konání her předpovídat
Nejdražší olympiády:
1. ZOH Soči, Rusko 2014 - 51 miliard USD
2. LOH Peking 2008 - 44 miliard USD
3. LOH Rio 2016 - 20 miliard USD (odhad)
4. LOH Atény 2004 - 15 miliard USD
5. LOH Londýn 2012 - 10,4 miliard USD
Zdroj: ekonomika.idnes.cz