3. října 2021
Celkem 66 % lidí v ČR trpí obezitou nebo nadváhou. Pravidelně se hýbe jen 7 % Čechů a 46 % se nevěnuje žádné fyzické aktivitě. Máme jednu z nejvyšších spotřeb léků na hlavu ve světě. A umíráme v průměru o 2 roky dříve než ostatní obyvatelé EU. To jsou některá z alarmujících dat, která prezentovali lékaři a odborníci na pohyb zástupcům politických stran 30. 9. na společném Kulatém stolu #BEACTIVE, kterým v České republice vyvrcholil Evropský týden sportu. Společně pak svou podporu každodennímu fyzickému pohybu, který je podle nich řešením současné tristní situace, vyjádřili podepsáním Výzvy pro aktivní Česko 2021.
“Vyzýváme současnou i budoucí vládu, parlament i senát, aby zásadně přehodnotily svůj pasivní postoj k zařazení pravidelné fyzické aktivity do každodenního života občanů České republiky. Je skutečně nejvyšší čas. Dnes už pohyb nelze považovat za volnočasovou aktivitu. Pro běžný život ho dnes už nepotřebujeme. Vše si dokážeme zařídit od stolu a od počítače. Čím dál více času prosedíme, zhoršuje se náš životní styl, a to se odráží na zdravotním stavu celé populace. Je nutné začít pravidelný pohyb považovat za nedílnou součást péče o naše zdraví a vytvořit pro to vhodné podmínky,” říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness, která akci organizovala s Hospodářskou komorou ČR a za přítomnosti čelních představitelů lékařského i sportovního prostředí.
“Podle posledního průzkumu Eurobarometru se pouze 7 % Čechů hýbe pravidelně a 46 % se nehýbe vůbec. Kvůli nedostatku pohybu přibývá obézních a zvyšuje se riziko civilizačních onemocnění. Nedostatek pohybu má vedle významných zdravotních dopadů ve všech věkových kategoriích i obrovský dopad na financování zdravotní péče. Proto je nutné zahájit zásadní změny v přístupu k této problematice. Výsledky takového snažení sice nepřijdou v horizontu jednotek let, ale je třeba začít podobně jako v oblasti ochrany životního prostředí. Jsme proto moc rádi, že nám dnes svou podporu přislíbili i představitelé hlavních politických stran, kteří se akce zúčastnili,” dodává Jana Havrdová s tím, že si váží i jejich podpisu Výzvy pro aktivní Česko 2021, která byla na Kulatém stolu zveřejněna.
Návrhům a doporučením odborníků na pohyb je přístupné i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Za to se akce zúčastnila Alena Šteflová, která je ředitelkou odboru zdravotní péče a současně českým reprezentantem ve Stálém výboru WHO: “Jsme si vědomi toho, že sedavého zaměstnání a špatného zdravotního stylu přibývá. Chystáme proto strategie, do kterých začleňujeme pohyb jako nástroj prevence ale i jako součást léčebného procesu. Chceme začít na úrovni školství, spolupracujeme se zdravotními pojišťovnami a hledáme způsob, jak více podpořit pohybové aktivity z fondů prevence. Možnost mít dostatek pohybu by tady měla být pro každého. Naším vzorem jsou v této oblasti severské státy a doufáme, že se nyní posuneme rychleji kupředu.”
V to, že se bude o sportu a podpoře pravidelné pohybové aktivity Čechů nejen mluvit, ale především se začne něco dít, doufá Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury. “Zastupujeme nejen vrcholový sport, ale především ten zájmový, určený pro všechny. Ten je často šedou zónou, ve které nejsou peníze. Iniciovali jsme spolupráci se zdravotními pojišťovnami, ale fondy prevence zatím nejsou dostačující. A téma pohybu a sportu například zcela chybí v současných politických kampaních. Potřebujeme apelovat na rodiny, školy i politiky, až se příště bude jednat o financích na pohyb a sport, aby pochopili zásadní význam těchto aktivit pro celou společnost.”
S jeho slovy souhlasí i Miroslav Jansta, předseda České unie sportu: “Máme statistiky, kdy je veřejné sportování přímo úměrné penězům, které jdou do sportu. Stěžejní jsou trenéři, my jsme v Evropě jedna ze zemí, která má co do počtu nejvíce dobrovolných trenérů a instruktorů, ale tato generace končí. Potřebujeme lepší strategii, finance i politickou odvahu k systémovým změnám.”
Pohyb je podle odborníků navíc jedním z faktorů, který dokáže zajistit výraznou úsporu na zdravotně preventivní péči státu. Z prezentovaných průzkumů vyplývá, že ekonomický přínos pohybu se pohybuje od 70 do 100 mld ročně a z jedné koruny vložené do podpory pohybu je možné získat profit až 5 Kč. “Pokud lepší zdravotní stav populace pomůže najít úspory na zdravotní péči, je to pozitivní. Podpora pohybu je celospolečensky záslužná činnost, která zasahuje do mnoha oblastí našeho života,” podotýká předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, který se k Výzvě pro aktivní Česko 2021 rovněž připojil.
Jednou z hlavních priorit státní správy i samospráv na všech úrovních, zdravotních a komerčních pojišťoven a podnikatelské sféry musí být podle signatářů Výzvy pro ativní Česko 2021 vytváření jak materiálních, tak personálních podmínek pro zvýšení množství pravidelné pohybové aktivity a její zařazení do každodenního života.
“Pro realizaci výše uvedených požadavků jsme připraveni k maximální spolupráci, veřejné diskusi, poskytnutí nejen odborníků z praxe, ale i z vědeckých kruhů. Současně jsme připraveni k intenzivnímu využívání a současně zvyšování kvality našich služeb na úrovni materiálních i lidských zdrojů tak, abychom společně dosáhli hlavního cíle: kvalitního a dlouholetého života obyvatel ČR ve zdraví,” uzavírá Jana Havrdová. Znění Výzvy pro aktivní Česko 2021 najdete zde.