5. listopadu 2017
Když se u nás v 80. letech minulého století objevil nový sportovní směr spojující aerobní cvičení s hudbou, asi nikdo netušil, jaké nadšení vyvolá, a že se právě Česká republika jednou stane „aerobikovou“ velmocí. Spojit aerobní cvičení s hudbou a tanečními prvky se zrodil v hlavě Američanky Jacke Sorensenové, jež vyšla z poznatků amerického trenéra Kennetha Coopera, které popsal v roce 1968 v knize Aerobics. Nový sportovní směr, který byl velmi dynamický a mnohem zábavnější než všechna dosud známá cvičení, si rázem získal spoustu příznivců, a to hlavně mezi ženami. Jednou z těch, které se staly jeho nadšenými propagátorkami, byla i herečka Jane Fondová. Díky jejím videokazetám si pak mohly ženy dopřát lekce aerobiku i doma.
K nám začal aerobik pronikat až v 80. letech minulého století. Průkopnicemi aerobního cvičení u nás se staly Helena Jarkovská a Zlata Wálová, které v roce 1985 vydaly knihu Aerobní gymnastika. V té době u nás byly velmi oblíbené hodiny tzv. jazzgymnastiky, což bylo spíše klidnější taneční cvičení podle hudby.
Jednou z těch, které nové cvičení okamžitě oslovilo, byla i naše vynikající sportovní gymnastka Bohumila Řimnáčová-Řešátková, která patřila v 60. letech 20. století spolu se slavnou olympioničkou Olgou Čáslavskou ke světové gymnastické špičce. S aerobikem se seznámila právě v době, kdy působila jako metodička v České Asociaci Sport pro všechny a v aerobiku viděla do budoucna skvělou příležitost, jak u nás zapojit do pohybové aktivity velké množství lidí různého věku. Proto spolu s další nadšenou propagátorkou aerobiku Jitkou Poláškovou založily v roce 1992 Český svaz aerobiku, jehož hlavním cílem bylo šířit nový sportovní směr mezi širokou veřejnost. „Byla to skvělá doba, s Jitkou Poláškovou a dalšími kolegyněmi jsme společně vymýšlely nové věci, tvořily a Svaz se perfektně rozvíjel po všech stránkách. Dařilo se nám budovat rekreační formu cvičení i tu nejvyšší profesionální.“
V 90. letech k nám už ze západu pronikaly nové směry aerobiku, pořádaly se mezinárodní kongresy za účasti zahraničních lektorů, vznikala nová soukromá fitcentra. Postupně se u nás nejvíce prosadil sportovní aerobik. Přispěla k tomu i řada osobností z řad sportovních gymnastek a gymnastů, které nová a temperamentní disciplína oslovila. Podobnou ikonou, jako byla v Americe herečka Jane Fondová, se u nás stala Olga Šípková. Osmnáct let se věnovala sportovní gymnastice, ale – jak sama často zmiňuje v rozhovorech - až aerobik byl ta láska na první pohled. Díky svému pohybovému nadání, náročnému tréninku a cílevědomosti se dokázala v roce 1997 v Sydney stát mistryní světa. Její triumfální vítězství nejenže zviditelnilo Českou republiku v oblasti sportovního aerobiku v zahraničí, ale zároveň inspirovalo mnoho dalších žen, které se začaly tomuto sportu intenzivně věnovat. Velkou měrou k tomu přispěla i její televizní vystoupení a videokazety se cvičením, které natočila.
Přestože aerobiku u nás nikdy nebyla ve sdělovacích prostředcích věnována taková pozornost jako třeba fotbalu nebo tenisu, Česká republika si dlouhodobě drží v tomto sportu pověst světové jedničky a mezi ostatními zeměmi je považována za aerobikovou velmoc. Stačí se podívat na výsledkové listiny z posledních let - Česká republika sbírá zlaté medaile ve všech disciplínách – v jednotlivcích, párech, triech i týmech. Mezi jména, jež nás proslavila ve světě, patřil například stepový fitness tým Těžká směs, který zvítězil na mistrovství světa v letech 2002 a 2003. Jeho členkou byla i Jana Havrdová, současná prezidentka FISAF.cz, a také Jana Boučková, jež nyní v rámci FISAF.cz zodpovídá za významný projekt Česko se hýbe, jehož cílem je přimět obyvatele České republiky k větší pohybové aktivitě a zdravějšímu životnímu stylu.
K dalším známým tvářím pak patří třeba Denisa Barešová, která jako jediná dosáhla stejně velkého úspěchu jako Olga Šípková, nebo Barbora Šulcová Ptáčková, mistryně světa ve fitness aerobiku 2005 a 2006, která vede náš dlouhodobě nejúspěšnější klub aerobiku v České republice. Jmenovat by se ovšem daly desítky dalších úspěšných závodnic.
Ovšem je třeba zdůraznit, že aerobik i ve svých počátcích zdaleka nebyl pouze výsadou žen, i když ty mají v tomto sportu stále převahu. Díky své všestrannosti a dynamičnosti zaujal i řadu mužů. K jeho nadšeným propagátorům tak dodnes patří David Huf (spolu s Radkou Hanákovou se stali mistry světa 1999), nebo úspěšné trio Jakub Strakoš – David Holzer – Vladimír Valouch (trojnásobní mistři světa z roku 2000, 2001 a 2003). Na jejich úspěchy navázal i dvojnásobný mistr světa Petr Jánský (2003 a 2005) a po něm i Jan Pochobradský (2006, 2008).
Od svého založení v roce 1992 vychovává Český svaz aerobiku bez přerušení činnosti generace pohybově nadaných dětí a mládeže, ale také fitness profesionálů, kteří s nadšením předávají své znalosti a dovednosti ve fitness či školicích centrech po celé České republice. Protože činnost svazu významně překročila hranice klasického aerobiku, rozhodlo se v roce 2010 o jeho přejmenování na Český svaz aerobiku, fitness a tance FISAF.cz. V listopadu 2013 pak byl schválen stávající název Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz.