Zprávy

Rattaj chce investovat v rakouských lyžařských střediscích

Slovenský finančník Igor Rattaj chce po slovenských, českých a polských horách zacílit také na rakouská střediska. Spolumajitel horské skupiny Tatry Mountain Resorts, pod kterou patří i lyžařský areál ve Špindlerově Mlýně, a partner J&T Private Equity Group jedná mimo jiné o převzetí slavného Kitzbühelu. Rattaj to naznačil v rozhovoru pro MF DNES. Rakouská střediska jsou v posledních letech ve finančních problémech, zatímco skupina Tatry Mountain Resorts (TMR) jako veřejně obchodovaná společnost si velmi věří. Rattaj tak má v podnikání na horách nadále velké plány. Zatímco v Česku loni prodal společnost Snowhill s šesti areály, nyní vážně uvažuje o vstupu na prestižní rakouský trh. Stejně jako dříve Snowhill i převzetí slavných rakouských středisek by mělo být v úvodu jeho soukromou aktivitou. Až později by střediska pohltila TMR. Jedním z cílů je i slavný Kitzbühel. „Ano, Kitzbühel je ve hře, ale díváme se i na další. Ale není to snadné, v Rakousku jsou všechny areály vlastněné kraji, musíte se domluvit s řadou lidí a institucí, městy, bankami. Je třeba udělat politicko-ekonomické předpolí. Oproti tomu byl Špindlerův Mlýn jednoduchou záležitostí,“ říká Rattaj s tím, že jednání se mohou vléct velmi dlouho a zároveň naráží na své angažmá ve Špindlerově Mlýně, kde spolupracuje s rozsáhlou koalicí vlivných místních v čele s bývalým šéfem ČEZ Martinem Romanem. Rattaj připouští, že rychlost investic ve Špindlerově Mlýně nejde zrovna podle jeho představ. „Třeba polský Szczyrk, který máme sami a který je velmi podobný kapacitou Špindlu, letos získá z roku na rok šest nových lanovek. Bude z něj obří středisko. Ve Špindlu jsme horko těžko prosadili jednu novou lanovku na Pláň,“ poukazuje na někdy komplikovanou domluvu s jeho špindlerovskými společníky i na složitá povolovací řízení s úřady. Na trhu se také hovořilo o spojení Rattajových plánů se švýcarským luxusním areálem Crans-Montana, který ovládá další tuzemský podnikatel Radovan Vítek. „Bavili jsme se o tom, ale teď to není aktuální. Je to krásné středisko, ale ve strategii TMR v něm nevidím tolik přidanou hodnotu. Je pro trochu jiné klienty a hůř dostupné,“ říká Rattaj s tím, že se v budoucnu může spolupráce s Vítkem opět vrátit do hry. Kromě horského byznysu chce v Česku a na Slovensku budovat také zábavní parky. Zcela mimo „zábavní“ záběr jsou naopak jeho aktivity v oblasti správy hmotných rezerv a obchodu s pohonnými hmotami. Zdroj: idnes.cz

KHL řeší svou budoucnost

Už v průběhu uplynulého ročníku měla ambiciózní Kontinentální hokejová liga (KHL) pod tíhou finančních potíží vzniklých propadem rublu a politickou situací na východní Ukrajině problémy. Vedení soutěže minulý týden definitivně oznámilo, že další sezony se nezúčastní Atlant Mytišči. „Rozhodnutí o dalším vývoji padne v polovině června, do té doby mají kluby možnost doložit finanční připravenost i jiné nutné podmínky,“ řekl šéf soutěže Dmitrij Černyšenko pro server rsport.ru. Potíže s penězi se vyskytly ve větší či menší míře u sedmi klubů. Například Medveščak Záhřeb už zvažuje návrat do EBEL, ale Rusové chtějí počet 28 účastníků zachovat i nadále. Proto se konají inspekční návštěvy, jedna by měla zamířit i na Slovensko. Bratislavský Slovan sice už podal před týdnem nezávaznou přihlášku do domácí extraligy, ale zároveň usiluje o splnění podmínek potřebných pro pokračovaní v KHL v sezoně 2015/2016. O účinkování Slovanu v KHL má její vedení zájem, stejně tak jako o účast finského týmu Jokerit Helsinky. Podle serveru novycas.sk však Slovan dluží městu za pronájem domácí arény zhruba 400 tisíc eur. „Městu platíme ročně zhruba 800 tisíc eur. Víckrát už jsme vyrovnávali dluhy po skončení sezony. I v tomto případě akceptujeme dohodnutý splátkový kalendář a závazky si podle něho vyrovnáme,“ ujistil generální manažer Maroš Krajči. Bratislavský magistrát však vyhrožuje soudem. Krajči upozorňuje také na fakt, že jeho klub a Košice si jediné platí za pronájem haly, ostatní je mají zdarma nebo dostávají od měst dotace na provoz zimního stadionu. Částku by mohly pokrýt peníze, které inkasují Bratislavané z pronájmu skyboxů, ale ty jsou pochopitelně závislé na setrvání v KHL. Jestli chtějí šéfové KHL udržet stejný počet klubů, musí někým odstupující kluby nahradit. Už dříve se spekulovalo o vzkříšení tradičních celků - moskevských Křídel Sovětů a Spartaku. „Účast Spartaku je v zájmu ruského hokeje, ale platí tady stejná povinnost jako u ostatních klubů. KHL má nastavená pravidla, jež musejí všichni splnit,“ upozorňuje Černyšenko, který ani nevylučuje účast jiných zahraničních klubů. Zároveň odmítl zapojení do projektu hokejové Ligy mistrů. Příští sezona KHL začne už 26. srpna, vítěz Gagarinova poháru bude znám nejpozději 19. dubna. Rusové totiž chtějí, aby měla sborná prostor na přípravu před mistrovstvím světa v Moskvě. Proto se také tentokrát bude soutěž přerušovat kvůli Euro Hockey Tour. Zdroj: idnes.cz

Plzeň má blíže k postupu do Ligy mistrů

Úvodní zápasy třetího předkola Ligy mistrů sehrají čeští zástupci 28. nebo 29. července. Jinak jsou ovšem vyhlídky fotbalistů Plzně a Sparty rozdílné. Viktoria půjde za postupem v mistrovské části kvalifikace, která skýtá mnohem přijatelnější soupeře. Naopak Sparta může v nemistrovské části narazit na mnohem těžší soupeře. Postup do Ligy mistrů garantuje zisk minimálně 350 miliónů korun. Pokud v ní mužstvo pár bodů uhraje, měly by se celkové prémie vyšplhat až ke 400 miliónům. Plzeň si Ligu mistrů v posledních sezónách zahrála již dvakrát a díky zisku titulu k ní již před losem 3. předkola bude mít zase blíž. Bude nasazena a jejími soupeři mohou být Malmö, Karabach Agdam, HJK Helsinky, Molde FK, Videoton Fehérvár, Partizan Bělehrad či mistr Slovenska (nejspíš Trenčín). Nasazená by byla i v rozhodujícím 4. předkole, kde by měla nejspíš na výběr bulharský Ludogorec Razgrad, dále šampióny Izraele, Polska, Slovinska či Chorvatska. Role vicemistrovské Sparty je mnohem těžší. Ve 3. předkole nejspíš nasazená nebude, takže by v něm klidně mohla narazit třeba na Monako, které letos vyřadilo Arsenal a vypadlo až ve čtvrtfinále s Juventusem. Možné jsou ovšem i zápasy s týmy Ajax Amsterdam či Young Boys Bern (Švýcaři vyřadili Spartu v základní skupině Evropské ligy), druhý tým ligové tabulky z Belgie (zatím Anderlecht), Ruska (zatím CSKA Moskva), Turecka (zatím Fenerbahce) a Ukrajiny (zatím Šachtar). Zdroj: sport.cz

Hokejové MS bylo rekordní v návštěvnosti i v sázení

Hokejový šampionát v Praze a Ostravě byl nejnavštěvovanějším v historii. Na 64 zápasů turnaje zavítalo 741 690 fanoušků, což znamená průměr 11 589 na utkání. Šampionát tak překonal jak celkový nejvyšší počet 640 044 diváků z loňského Minsku, tak i dosud maximální průměr 11 078 příznivců na utkání z MS v Moskvě v roce 1979. Zápasy českých hokejistů v pražské O2 areně byly pokaždé vyprodané (17 383 diváků) s výjimkou duelů s Francií v základní skupině, na který zavítalo 17 110 fanoušků, a duelu o bronz. Neúspěšný souboj s USA sledovalo jen 15 007 příznivců. Plno bylo vždy i v ostravské ČEZ Aréně (8812 diváků) na všech utkáních Slovenska. Pod hranici 10 000 diváků se dostaly v Praze jen dva zápasy - Francie se Švýcarskem (8780) a Rakouska s Francii (5857). Letošní hokejové mistrovství světa bylo rekordní nejen v návštěvnosti, ale i v objemu prosázených peněz. Podle statistik největších sázkových kanceláří čeští sázkaři vložili do svých tipů víc než jednu miliardu korun, a překonali tak například zimní olympiádu v Soči. Přispěl k tomu i fakt, že se národní tým dostal až do semifinále. „Čekali jsme celkové objemy vkladů zhruba na úrovni 350 milionů korun a díky tomu, že český tým se probojoval až do bojů o medaile, naše očekávání bylo překonáno. Evidovali jsme vklady zhruba za 360 milionů korun,“ potvrdil mluvčí společnosti Fortuna Petr Šrain. Nejvíc lidé sázeli na zápas Česka s Francií, vklady dosáhly celkem desítek milionů korun. Lidé většinou sázeli od desítek po stovky korun. Téměř 90 procent všech sázek přijímají kanceláře přes internet, přičemž tento podíl podle mluvčího Tipsport Jiřího Hadravy neustále roste. Přehled nejnavštěvovanějších MS v historii 1. Česká republika (2015) 741 690 diváků 2. Bělorusko (2014) 640 044 3. Česká republika (2004) 552 097 4. Německo (2010) 548 788 5. Finsko (1997) 526 172 6. Kanada (2008) 477 040 7. Finsko a Švédsko (2012) 451 054 8. Finsko (2003) 449 193 9. Švédsko a Finsko (2013) 427 818 10. Německo (2001) 407 000 Zdroj: www.rozhlas.cz, idnes.cz