Zprávy

Ruská KHL nemá dostatek peněz

Nesmyslně vysoké rozpočty a platy hráčů, které mnohdy převyšovaly ty ze zámořské NHL, dělaly Kontinentální ligu KHL velice atraktivní. Iluzi pohádkové soutěže, která se jednou může stát jedničkou na hokejovém trhu, v jednu chvíli podlehla většina fanoušků. Čas ukázal, že to byl jen velikášský sen. Ruská KHL začíná mít vážné problémy, které mohou skončit jejím rozpadem. Není tajemstvím, že finanční potíže postihly minimálně polovinu klubů. Loni v KHL skončil Lev Praha, předtím Spartak Moskva, kvůli válce na Ukrajině Doněck, hrát už nebude Slovan Bratislava a Medveščak Záhřeb a brzy mohou následovat další kluby. Vedení ligy proto už na lednovém Utkání hvězd v olympijském Soči jednalo o její budoucnosti. „Jsme přesvědčeni, že model KHL je v podobném duchu možné udržet i nadále,“ tvrdil tehdy šéf soutěže Dmitrij Černyšenko. Krachují však i další kluby. Na pokraji bankrotu je Admiral Vladivostok. Ten se přitom ke KHL připojil teprve před dvěma lety, i tak krátká doba ovšem stačila, aby se ukázalo, že přemrštěné rozpočty neodpovídají zájmu fanoušků. Klub podle dostupných informací dluží od nového roku za výplaty všem hráčům, podobně jsou na tom i samotní funkcionáři. A nic nenasvědčuje tomu, že se situace nějakým zázrakem zlepší. Je zřejmé, že se Kontinentální liga pomalu začíná transformovat zpět do superligy (byť bude mít stále název KHL), tedy původní nejvyšší ruské soutěže. Všichni se budou muset uskromnit, všichni budou muset přijmout skutečnost, že konkurovat zámořské NHL byl rozmařilý nápad. Rusové však nechtějí ztratit tvář a zatím přiznávají jen částečná opatření. Jedním z nich je nastavení platového stropu, který by se měl postupně snižovat. Momentálně nikdo netuší, kolik mužstev se přihlásí do nového ročníku, kromě už zmiňovaných má totiž problémy celá řada dalších a i vedení přiznalo, že hrát by mělo už jen 24 týmů. Zdroj: idnes.cz

Liga mistrů zvedá odměny

Fotbalové kluby za účast v hlavní fázi Ligy mistrů dostanou 12 milionů eur, což je podle současného kurzu v přepočtu 330 milionů korun. Loni to bylo přibližně o sto milionů korun méně. Větší peníze půjdou i do Evropské ligy. Dohodla se na tom Asociace evropských klubů (ECA) s Evropskou fotbalovou unií UEFA. Dvaatřicet účastníků základních skupin Ligy mistrů si rozdělí 1,2 miliard eur (asi 33 miliard korun) za každý ročník. Každý klub v soutěži má automaticky zajištěno dvanáct milionů eur místo aktuálních 8,6 milionu. Finančně si polepší také kluby hrající v Evropské lize, a to i ty, které vypadnou v předkolech. Osmačtyřicet účastníků skupinové fáze si mezi sebe rozdělí 381 milionů eur (10,5 miliard korun) namísto současných 232 milionů. Každý klub pak bude mít za start v soutěži zaručen příjem 2,4 milionu eur, což je asi 65 milionů korun. Dosud to bylo jen 1,3 milionu eur. „Tento koncept znamená více finančních prostředků pro všechny, protože nový percentuálně fungující systém zajistí, že každý účastník bude proporcionálně těžit z pokračujícího růstu soutěží,“ uvedla ECA a UEFA ve společném prohlášení. Od mistrovství Evropy 2020 bude evropským klubům poprvé v historii vyplacena procentuální částka ze zisku a ne fixní, jako dosud. „Kluby dostanou osm procent příjmů od vysilatelů, reklamy, z prodeje vstupenek, pohostinství. Minimálně to bude 200 milionů eur (5,5 miliardy korun), což je o 50 milionů eur více než za Euro 2016,“ stojí dál v prohlášení. Za start na mistrovství světa v letech 2018 i 2022 přitom FIFA podle dohody z předminulého týdne mezi kluby rozdělí „jen“ asi 5,36 miliardy korun. Zdroj: idnes.cz

Grand Prix je dál v ohrožení

Jihomoravští zastupitelé minulý týden schválili padesátimilionovou dotaci na pořádání letošního ročníku Velké ceny silničních motocyklů v Brně. Přesto je prestižní závod stále v ohrožení. Promotér Dorna totiž zatím marně čeká na vyrovnání dluhu třicet milionů korun za loňský ročník, kdy závody pořádal Automotodrom Brno, který okruh vlastní. Bez splacení tohoto dluhu se závod nepojede. Kraj původně sliboval, že peníze na umoření dluhu zajistí. Nyní ale hejtman Michal Hašek tvrdí, že to není právně možné. „Dluh za loňský ročník si musí s Dornou vyřešit sám Automotodrom," uvedl s tím, že se ve věci angažovat nebude. Čtrnáctého ledna letošního roku vláda schválila dotaci třicet milionů na Grand Prix ze státního rozpočtu. Původně se předpokládalo, že peníze půjdou na uhrazení dluhu za loňský ročník. Hašek sliboval, že je Dorně přepošle ihned poté, co je kraj získá. „Tehdy jsme ještě neznali podmínky. Až jedenáctého února dostal kraj rozhodnutí vlády o poskytnutí dotace. Po seznámení s ním jsme zjistili, že jde o dotaci určenou na rok 2015. O tom jsme opakovaně informovali Automotodrom i Dornu," tvrdí Hašek. Zástupci Automotodromu Haškovi oponují. „Hejtman lže, informoval nás až dopisem čtvrtého dubna," tvrdí mluvčí Automotodromu Jiří Smetana. Informace ho zaskočila. „Hejtman nás oslovil dopisem, ve kterém psal o vypořádání dotace za loňský ročník. Tehdy rozhodně nezmiňoval žádný problém," řekl Smetana. Podle Haška kraj do vypořádání loňského dluhu zasahovat nebude. „Žádná domluva s Automotodromem ohledně roku 2014 neexistuje," tvrdí hejtman. Automotodrom se tedy chystá s Dornou jednat. „Těžko lze odhadnout, jaký bude závěr. Byl nastavený nějaký proces a sdělení hejtmana ho naprosto boří. Předpokládám, že za několik týdnů budeme vědět, jak dál," odhadl Smetana. Vláda ještě loni v připravovaném usnesení měla, že poskytne třicet milionů na loňský ročník. „Jihomoravský kraj podal žádost ještě loni. Vláda však projednávání několikrát odložila a dotaci schválila až v lednu. Podmínky zaslala kraji v únoru. Za to Jihomoravský kraj nemůže," vysvětlil Hašek, proč nemůže dostát slibu a dluh uhradit. Vláda podle něj usnesení změnila a doplnila do něj podmínky, že peníze lze využít jen letos. Právník Jihomoravského kraje Jan Šťovíček dodal, že peníze za minulý rok není možné poskytnout kvůli nutnosti dodržet národní i evropskou legislativu. „Kdybychom ji porušili, dotaci musíme vrátit a hrozí ještě sankce," varoval Šťovíček. Dodal, že kraj může peníze na letošní ročník poskytnout pouze tehdy, pokud bude spolupořadatel akce. „Je to způsob, jak minimalizovat riziko, že dojde k porušení zákona a budou hrozit sankce," doplnil Šťovíček. Kraj chce licenci na spolupořádání Grand Prix od příštího roku. Navrhovaná smlouva je ale podle Automotodromu nesmyslná. „Je to pro nás naprosto nepřijatelné. I kdybychom chtěli, smlouvu podepsat nemůžeme, protože je od základů špatně a pro nás nevýhodná," tvrdí Smetana. Situace ohledně letošního ročníku je tedy stále otevřená. Dorna peníze očekávala do konce března, kdy je Hašek přislíbil poslat. V případě nedodržení může smlouvu Automotodromu, který je smluvním držitelem licence do letošního roku, vypovědět.Zdroj: brnensky.denik.cz

Výsledky průzkumu sportovní zdatnosti českých školáků

Český olympijský výbor (ČOV) společně se Sazkou zapojil během prvního pololetí tohoto školního roku více než tisíc základních škol a 130 tisíc dětí do Sazka olympijského víceboje. V disciplínách, jako jsou běh na 50 metrů, vytrvalostní běh, skok do dálky, zkouška rovnováhy, sedy-lehy či hod míčem, uspělo padesát tisíc dětí. Jejich výsledky ve spolupráci se společností SportAnalytik zkoumal Tomáš Perič, odborník na sport dětí z Univerzity Karlovy. "V Česku se neuskutečnila podobná analýza více než čtvrt století – od dob spartakiád," uvedl generální ředitel Sazky Robert Chvátal. Zatímco v roce 1995 věnovaly děti od šesti do patnácti let pohybu tři hodiny denně, o dvacet let později je to už jen pětačtyřicet minut. "Děti se v tělesné zdatnosti zhoršily, a čím jsou starší, tím je rozdíl proti minulosti větší," říká předseda ČOV Jiří Kejval. Pohybově nejzdatnější jsou podle této analýzy školáci z Libereckého a Zlínského kraje a Prahy. Naopak nejhůř skončily děti na Plzeňsku, Olomoucku a Karlovarsku. A zatímco u dětí od šesti do devíti let nejsou rozdíly tak markantní, pomyslné nůžky se nejvíc rozevírají ve skupině dětí od 13 do 15 let – s rostoucím věkem rozdíly narůstají na téměř dvojnásobek bodů mezi nejlepším a nejhorším krajem. Analýza také porovnávala výsledky chlapců a děvčat. Dívky dominují v pružnosti a rovnováze a chlapci v ostatních pohybových schopnostech – rychlosti, vytrvalosti, hbitosti a síle. "Ukázalo se také, že neplatí léty zažitá pravda, podle které se děti na venkově a v malých městech více pohybují. Naopak, jejich průměrné výsledky jsou v porovnání s dětmi z velkých měst v testovaných disciplínách horší. Tuto tezi podporuje také analýza BMI, podle které je nejvyšší poměr hmotnosti vůči tělesné výšce u dětí v krajích, které ze srovnání pohybové zdatnosti vycházejí nejhůře," uvedl Perič. Učitel tělesné výchovy Milan Horák z pražské základní školy Ohradní ale výsledky překvapen není. Sám pochází z vesnice a vidí dobře, že děti u nich v obci už dávno netráví celé odpoledne běháním venku, ale naopak jsou doma u monitorů svých počítačů. Ve velkých městech mají děti naopak mnohem větší výběr kroužků i sportovních oddílů. Tento tělocvikář také poukazuje na to, že zatímco za jeho dětství patřil tělocvik k nejoblíbenějším předmětům ve škole vůbec, nyní se děti tělocviku vyhýbají, omlouvají se a mnohem raději hrají hry na mobilních telefonech. Analýza je podle Kejvala prvním krokem ke zlepšení situace. Podle něho není možné, aby byl tělocvik dnes podle průzkumů třetím nejméně oblíbeným předmětem vůbec. "V Německu měli na počátku devadesátých let podobné problémy, pak je ale začali intenzivně řešit, a dnes v této zemi sportuje pravidelně polovina populace; u nás je to jen 28 procent a to chceme změnit," tvrdí Kejval. Šéf Sazky se domnívá, že rozdíly ve zdatnosti mezi školáky z velkých a menších obcí mohou být způsobené tím, že děti z menších obcí musejí za sportovními aktivitami často dojíždět. "Naopak ve velkých městech dětem často organizují čas rodiče. Roli mohou hrát i sociální poměry," soudí Chvátal. Sazka, která považuje olympijský víceboj ve školách a následnou analýzu dat za jednu ze svých výrazných aktivit na poli společenské odpovědnosti firem, společně s olympijským výborem připravila také speciální webové stránky Sport v okolí. Na nich se děti a jejich rodiče dozvědí, do kterých sportovních oddílů se mohou děti v nejbližším okolí bydliště přihlásit. "Do olympijských her v Riu zbývá 500 dní a do té doby chceme, aby na portále byla skutečně všechna sportoviště a sportovní oddíly a kroužky v Česku," tvrdí Kejval. Děti, které se zapojily do Sazka olympijského víceboje, získají na konci školního roku také speciální vysvědčení, kde se dozvědí, nejen jakých výsledků v jednotlivých disciplínách dosáhly, ale také kterému sportu by se měly v budoucnu věnovat, na který se nejlépe hodí. Zdroj: ihned.cz

Zisk oděvního řetězce H&M v prvním čtvrtletí vzrostl

Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz vzrostl v prvním fiskálním čtvrtletí (do konce února 2015) zisk o 36% na 3,6 miliardy švédských korun (10,6 miliardy korun). Zisk před zdaněním se zvýšil o 35% na 4,7 miliardy SEK. Tržby za první tři měsíce stávajícího finančního roku se zvýšily o čtvrtinu na 40,3 miliardy SEK (120 miliard korun). H&M v posledních letech úspěšně prodává i sportovní oblečení. Oděvní společnost uvedla, že k růstu přispělo příznivé přijetí jejích kolekcí, ale také otevření nových obchodů a internetový prodej. V letošním roce plánuje otevřít zhruba 400 obchodů, mimo jiné v Peru, Jihoafrické republice a Indii, a zahájit prodej po internetu v dalších devíti zemích, včetně České republiky a Slovenska. Na konci února měla firma po celém světě, včetně Česka, 3551 obchodů a přes internet prodávala ve 13 zemích. Firma však upozornila, že letos porostou její náklady na nákupy kvůli silnému dolaru. Růst dolaru vůči euru je pro firmu nepříznivý, protože velkou část nákupů uskutečňuje v dolarech, ale většina jejích tržeb je v eurech. Společnost H&M vznikla v roce 1947 a je druhým největším prodejcem oděvů za španělskou firmou Inditex, která vlastní obchody s oděvy Zara. Kromě značky stejného jména vlastní Hennes & Mauritz i značky COS, Monki, Weekday, Cheap Monday a & Other Stories. Zdroj: ihned.cz