Zprávy

Ruská KHL nemá dostatek peněz

Nesmyslně vysoké rozpočty a platy hráčů, které mnohdy převyšovaly ty ze zámořské NHL, dělaly Kontinentální ligu KHL velice atraktivní. Iluzi pohádkové soutěže, která se jednou může stát jedničkou na hokejovém trhu, v jednu chvíli podlehla většina fanoušků. Čas ukázal, že to byl jen velikášský sen. Ruská KHL začíná mít vážné problémy, které mohou skončit jejím rozpadem. Není tajemstvím, že finanční potíže postihly minimálně polovinu klubů. Loni v KHL skončil Lev Praha, předtím Spartak Moskva, kvůli válce na Ukrajině Doněck, hrát už nebude Slovan Bratislava a Medveščak Záhřeb a brzy mohou následovat další kluby. Vedení ligy proto už na lednovém Utkání hvězd v olympijském Soči jednalo o její budoucnosti. „Jsme přesvědčeni, že model KHL je v podobném duchu možné udržet i nadále,“ tvrdil tehdy šéf soutěže Dmitrij Černyšenko. Krachují však i další kluby. Na pokraji bankrotu je Admiral Vladivostok. Ten se přitom ke KHL připojil teprve před dvěma lety, i tak krátká doba ovšem stačila, aby se ukázalo, že přemrštěné rozpočty neodpovídají zájmu fanoušků. Klub podle dostupných informací dluží od nového roku za výplaty všem hráčům, podobně jsou na tom i samotní funkcionáři. A nic nenasvědčuje tomu, že se situace nějakým zázrakem zlepší. Je zřejmé, že se Kontinentální liga pomalu začíná transformovat zpět do superligy (byť bude mít stále název KHL), tedy původní nejvyšší ruské soutěže. Všichni se budou muset uskromnit, všichni budou muset přijmout skutečnost, že konkurovat zámořské NHL byl rozmařilý nápad. Rusové však nechtějí ztratit tvář a zatím přiznávají jen částečná opatření. Jedním z nich je nastavení platového stropu, který by se měl postupně snižovat. Momentálně nikdo netuší, kolik mužstev se přihlásí do nového ročníku, kromě už zmiňovaných má totiž problémy celá řada dalších a i vedení přiznalo, že hrát by mělo už jen 24 týmů. Zdroj: idnes.cz

Liga mistrů zvedá odměny

Fotbalové kluby za účast v hlavní fázi Ligy mistrů dostanou 12 milionů eur, což je podle současného kurzu v přepočtu 330 milionů korun. Loni to bylo přibližně o sto milionů korun méně. Větší peníze půjdou i do Evropské ligy. Dohodla se na tom Asociace evropských klubů (ECA) s Evropskou fotbalovou unií UEFA. Dvaatřicet účastníků základních skupin Ligy mistrů si rozdělí 1,2 miliard eur (asi 33 miliard korun) za každý ročník. Každý klub v soutěži má automaticky zajištěno dvanáct milionů eur místo aktuálních 8,6 milionu. Finančně si polepší také kluby hrající v Evropské lize, a to i ty, které vypadnou v předkolech. Osmačtyřicet účastníků skupinové fáze si mezi sebe rozdělí 381 milionů eur (10,5 miliard korun) namísto současných 232 milionů. Každý klub pak bude mít za start v soutěži zaručen příjem 2,4 milionu eur, což je asi 65 milionů korun. Dosud to bylo jen 1,3 milionu eur. „Tento koncept znamená více finančních prostředků pro všechny, protože nový percentuálně fungující systém zajistí, že každý účastník bude proporcionálně těžit z pokračujícího růstu soutěží,“ uvedla ECA a UEFA ve společném prohlášení. Od mistrovství Evropy 2020 bude evropským klubům poprvé v historii vyplacena procentuální částka ze zisku a ne fixní, jako dosud. „Kluby dostanou osm procent příjmů od vysilatelů, reklamy, z prodeje vstupenek, pohostinství. Minimálně to bude 200 milionů eur (5,5 miliardy korun), což je o 50 milionů eur více než za Euro 2016,“ stojí dál v prohlášení. Za start na mistrovství světa v letech 2018 i 2022 přitom FIFA podle dohody z předminulého týdne mezi kluby rozdělí „jen“ asi 5,36 miliardy korun. Zdroj: idnes.cz

Grand Prix je dál v ohrožení

Jihomoravští zastupitelé minulý týden schválili padesátimilionovou dotaci na pořádání letošního ročníku Velké ceny silničních motocyklů v Brně. Přesto je prestižní závod stále v ohrožení. Promotér Dorna totiž zatím marně čeká na vyrovnání dluhu třicet milionů korun za loňský ročník, kdy závody pořádal Automotodrom Brno, který okruh vlastní. Bez splacení tohoto dluhu se závod nepojede. Kraj původně sliboval, že peníze na umoření dluhu zajistí. Nyní ale hejtman Michal Hašek tvrdí, že to není právně možné. „Dluh za loňský ročník si musí s Dornou vyřešit sám Automotodrom," uvedl s tím, že se ve věci angažovat nebude. Čtrnáctého ledna letošního roku vláda schválila dotaci třicet milionů na Grand Prix ze státního rozpočtu. Původně se předpokládalo, že peníze půjdou na uhrazení dluhu za loňský ročník. Hašek sliboval, že je Dorně přepošle ihned poté, co je kraj získá. „Tehdy jsme ještě neznali podmínky. Až jedenáctého února dostal kraj rozhodnutí vlády o poskytnutí dotace. Po seznámení s ním jsme zjistili, že jde o dotaci určenou na rok 2015. O tom jsme opakovaně informovali Automotodrom i Dornu," tvrdí Hašek. Zástupci Automotodromu Haškovi oponují. „Hejtman lže, informoval nás až dopisem čtvrtého dubna," tvrdí mluvčí Automotodromu Jiří Smetana. Informace ho zaskočila. „Hejtman nás oslovil dopisem, ve kterém psal o vypořádání dotace za loňský ročník. Tehdy rozhodně nezmiňoval žádný problém," řekl Smetana. Podle Haška kraj do vypořádání loňského dluhu zasahovat nebude. „Žádná domluva s Automotodromem ohledně roku 2014 neexistuje," tvrdí hejtman. Automotodrom se tedy chystá s Dornou jednat. „Těžko lze odhadnout, jaký bude závěr. Byl nastavený nějaký proces a sdělení hejtmana ho naprosto boří. Předpokládám, že za několik týdnů budeme vědět, jak dál," odhadl Smetana. Vláda ještě loni v připravovaném usnesení měla, že poskytne třicet milionů na loňský ročník. „Jihomoravský kraj podal žádost ještě loni. Vláda však projednávání několikrát odložila a dotaci schválila až v lednu. Podmínky zaslala kraji v únoru. Za to Jihomoravský kraj nemůže," vysvětlil Hašek, proč nemůže dostát slibu a dluh uhradit. Vláda podle něj usnesení změnila a doplnila do něj podmínky, že peníze lze využít jen letos. Právník Jihomoravského kraje Jan Šťovíček dodal, že peníze za minulý rok není možné poskytnout kvůli nutnosti dodržet národní i evropskou legislativu. „Kdybychom ji porušili, dotaci musíme vrátit a hrozí ještě sankce," varoval Šťovíček. Dodal, že kraj může peníze na letošní ročník poskytnout pouze tehdy, pokud bude spolupořadatel akce. „Je to způsob, jak minimalizovat riziko, že dojde k porušení zákona a budou hrozit sankce," doplnil Šťovíček. Kraj chce licenci na spolupořádání Grand Prix od příštího roku. Navrhovaná smlouva je ale podle Automotodromu nesmyslná. „Je to pro nás naprosto nepřijatelné. I kdybychom chtěli, smlouvu podepsat nemůžeme, protože je od základů špatně a pro nás nevýhodná," tvrdí Smetana. Situace ohledně letošního ročníku je tedy stále otevřená. Dorna peníze očekávala do konce března, kdy je Hašek přislíbil poslat. V případě nedodržení může smlouvu Automotodromu, který je smluvním držitelem licence do letošního roku, vypovědět.Zdroj: brnensky.denik.cz