Zprávy

Kontrola NKÚ: ministerstvo školství netransparentně rozdělovalo peníze na sport

Ministerstvo školství rozdalo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v letech 2011 až 2013 na podporu sportu neprůhledné dotace ve výši 800 milionů korun. Další stamiliony pak prý vyplatilo na základě neúplných, chybných, pozdě doručených nebo zcela chybějících žádostí o dotace. Ministerstvo v kontrolovaném období selhávalo jako hlavní garant oblasti podpory sportu, uvedlo NKÚ v tiskové zprávě. Současný ministr Marcel Chládek, který je ve funkci od ledna 2014, považuje zprávu NKÚ za potvrzení svých dřívějších slov o někdejším netransparentním financování sportu. Ministerstvo rozdělilo během tří let na podporu sportu zhruba tři miliardy korun. Podle kontrolorů z toho více než 1,2 miliardy poskytlo, aniž by bylo schopné doložit, kdy si o ně příjemci zažádali. Miliarda údajně putovala k žadatelům, kteří nesplňovali podmínky. Z žádosti například nebylo možné vyčíst, jestli vlastní nebo si pronajímají sportoviště. Ministr Chládek zdůraznil, že se tyto výtky týkají předchozích vedení. "Chyby jsou prakticky v celém kontrolovaném období, tedy za ministrů Dobeše, Fialy a Štyse, kdy po celou dobu působil jako náměstek pro sport pan Jan Kocourek," prohlásil Chládek. Resort pod jeho vedením zintenzivnil kontrolní činnost. "Zpráva uvádí, že v letech 2011 - 2013 proběhly jen dvě kontroly. Za mého působení v roce 2014 proběhlo kontrol dvanáct a v tomto roce jich je naplánováno 25," uvedl ministr s tím, že růst počtu kontrol by měl pokračovat. Od roku 2012 na sport nepřispívala z výnosů sázkových her společnost Sazka. Sněmovna proto koncem roku 2011 při schvalování státního rozpočtu rozhodla, že ministerstvo školství dostane na podporu sportu o 800 milionů korun víc, než se plánovalo. Toto rozhodnutí padlo už po termínu, do kterého ministerstvo přijímalo žádosti o dotace na rok 2012. Ministerstvo už další kolo přijímání žádostí neotevřelo a 800 milionů korun rozdělilo podle vlastního uvážení. Kontroloři zjistili, že 12 z 19 kontrolovaných příjemců získalo větší dotaci, než o jakou si původně požádali. Celkem si zažádali o 215 milionů korun a nakonec získali téměř 547 milionů korun. "NKÚ takové rozhodování o dotacích považuje za netransparentní," uvedl úřad. Podle NKÚ využilo jedenáct příjemců peníze na jiné účely, než pro jaké je získali. "Ministerstvo školství například schválilo dotaci 4,5 milionu korun občanskému sdružení European Medicine Association, které vůbec neprovozovalo sportovní činnost. Podle NKÚ existuje podezření, že sdružení celou dotaci zneužilo," uvedla Málková. U většiny dodavatelů navíc kontroloři odhalili personální a majetkové vazby na členy tohoto sdružení. Autoklub České republiky pak prý použil necelých 400 000 korun na provoz a údržbu autokempu místo na podporu sportu. NKÚ zjistil u kontrolovaných subjektů porušení rozpočtové kázně v celkové výši 15 milionů korun, které oznámil příslušným finančním úřadům. Český olympijský výbor naopak vyzdvihl, že celkově kontroly u příjemců dopadly pozitivně. "Kontrola tříletého čerpání dotací prokázala, že 99,2 procenta poskytnutých prostředků svazům bylo použito v souladu s jejich účelem a podmínkami," uvedl jeho předseda Jiří Kejval. Dotace směřovaly i do sportovních svazů a sdružení, které je dále přerozdělovaly nestátním neziskovým organizacím. Část těchto přerozdělených peněz, které byly určeny na sportovní projekty, si ale podle kontrolorů svazy a sdružení nechávaly na svůj provoz. Například Česká unie sportu (ČUS) z dvaačtyřicetimilionové dotace použila 26 milionů korun na mzdy. ČUS však odmítá, že by se jednalo o použití těchto prostředků v rozporu s dotačními pravidly. "Dotace byla určena na sportovní činnost neziskových organizací včetně mzdových nákladů (tj. právě na úhradu vlastních nákladů spolků). ČUS je sama aktivním organizátorem sportu, výrazně přímo podporuje sport, sama plní sportovní, organizační a obsahovou činnost - tedy přesně a právě to, na co byly dotace určeny," uvedla unie v tiskové zprávě z února 2015. Ministerstvo mělo prostřednictvím tří sledovaných neinvestičních programů podporovat sportovní činnost dětí, mládeže či zdravotně postižených, provozování sportovních zařízení, organizovaní sportovních akcí nebo projekty nestátních neziskových sportovních organizací. Podle NKÚ ale v programech nestanovilo žádné měřitelné cíle. Loni ministerstvo schválilo nový systém rozdělování dotací pro sport, v jehož rámci vzniklo sedm dotačních programů a Národní rada pro sport jako poradní orgán. "Všechna tato opatření, včetně posílení kontrolních mechanismů, povedou k tomu, že systém bude přehlednější, adresnější a transparentnější," uvedl dnes Chládek. Do metodiky by se podle něj měly promítnout i závěry NKÚ. Zdroj: ihned.cz

Hospodaření Českého olympijského výboru za rok 2014

Český olympijský výbor (ČOV) zveřejnil finanční hodnocení roku 2014. Příjmy ČOV v roce 2014 činily 707 milionů korun a oproti původním plánům, které čekaly mírný schodek, se naopak účetnictví této instituce dostalo k přebytku ve výši 9,9 milionu korun. Oproti minulosti pracoval výbor s výrazně vyššími příjmy díky novele loterijního zákona, na základě které loterijní společnosti poukázaly část odvodů na sport. „Rok 2014 se zapíše do české historie nejenom díky skvělému vystoupení našich sportovců na olympijských hrách v Soči, ale i proto, že jsme prošli zásadními změnami ve financování sportu,“ připomněl Jiří Kejval, předseda ČOV. „Naším cílem je ukázat veřejnosti i politikům, že hospodaříme zodpovědně a transparentně.“ Čerpání financí nedávno prověřil audit společnosti KPMG, který konstatoval, že veškeré prostředky z loterijních odvodů, které v roce 2014 obdržely sportovní spolky na podporu sportu mládeže, splňují kritéria stanovená Českým olympijským výborem. V letošním roce plánuje ČOV hospodařit s rozpočtem ve výši 591 milionů korun, z toho předpokládá příjmy z loterií ve výši 400 milionů. Prostředky olympijský výbor dělí transparentně na sport mládeže. K polovině dubna obdržel ČOV prostředky za první kvartál roku 2015 ve výši téměř 124 milionů korun, z toho už zaslal 84 milionů sportovním organizacím a na dlouhodobé projekty podporující sport mládeže a zdravý životní styl. Čtyřicet milionů bude rozděleno mezi jednotlivé kraje. Letos na podzim (19. až 21. listopadu) se v ČR po šestnácti letech uskuteční Valné shromáždění Evropských olympijských výborů, na kterém se očekává také účast předsedy MOV Thomase Bacha i šéfa Asociace národních olympijských výborů šejka Ahmada Al-Fahada Al-Sabaha. Před akcí oficiálního rázu proběhnou tři sportovní, v nichž se ČOV významně angažuje: historicky první Evropské hry v Baku, kam od 12. do 28. června zamíří 130členná česká výprava, červnová Olympiáda dětí a mládeže pro reprezentace ze všech krajů Česka a červencový Evropský olympijský festival v gruzínském Tbilisi (EYOF). Zdroj: idnes.cz

Ruská KHL nemá dostatek peněz

Nesmyslně vysoké rozpočty a platy hráčů, které mnohdy převyšovaly ty ze zámořské NHL, dělaly Kontinentální ligu KHL velice atraktivní. Iluzi pohádkové soutěže, která se jednou může stát jedničkou na hokejovém trhu, v jednu chvíli podlehla většina fanoušků. Čas ukázal, že to byl jen velikášský sen. Ruská KHL začíná mít vážné problémy, které mohou skončit jejím rozpadem. Není tajemstvím, že finanční potíže postihly minimálně polovinu klubů. Loni v KHL skončil Lev Praha, předtím Spartak Moskva, kvůli válce na Ukrajině Doněck, hrát už nebude Slovan Bratislava a Medveščak Záhřeb a brzy mohou následovat další kluby. Vedení ligy proto už na lednovém Utkání hvězd v olympijském Soči jednalo o její budoucnosti. „Jsme přesvědčeni, že model KHL je v podobném duchu možné udržet i nadále,“ tvrdil tehdy šéf soutěže Dmitrij Černyšenko. Krachují však i další kluby. Na pokraji bankrotu je Admiral Vladivostok. Ten se přitom ke KHL připojil teprve před dvěma lety, i tak krátká doba ovšem stačila, aby se ukázalo, že přemrštěné rozpočty neodpovídají zájmu fanoušků. Klub podle dostupných informací dluží od nového roku za výplaty všem hráčům, podobně jsou na tom i samotní funkcionáři. A nic nenasvědčuje tomu, že se situace nějakým zázrakem zlepší. Je zřejmé, že se Kontinentální liga pomalu začíná transformovat zpět do superligy (byť bude mít stále název KHL), tedy původní nejvyšší ruské soutěže. Všichni se budou muset uskromnit, všichni budou muset přijmout skutečnost, že konkurovat zámořské NHL byl rozmařilý nápad. Rusové však nechtějí ztratit tvář a zatím přiznávají jen částečná opatření. Jedním z nich je nastavení platového stropu, který by se měl postupně snižovat. Momentálně nikdo netuší, kolik mužstev se přihlásí do nového ročníku, kromě už zmiňovaných má totiž problémy celá řada dalších a i vedení přiznalo, že hrát by mělo už jen 24 týmů. Zdroj: idnes.cz