Zprávy

Elan má nové majitele

Slovinská firma Elan má po letech neúspěšných snah o privatizaci novou vlastnickou strukturu. Majiteli se stávají dva soukromí vlastníci: Merrill Lynch International Limited (v Elanu získal 5% podíl) a společnost Wiltan Enterprises (95% podíl). Elan tvoří čtyři divize: zimní sporty, větrná energie, námořní divize a sportovní zařízení. Posledně jmenovaná se zaměřuje na vybavování sportovních hal. Nejznámější činností firmy je však výroba lyží. V roce 2012 měla značka Elan podíl na celosvětovém trhu s lyžemi 8,5%, v roce 2011 tento podíl činil 8,8%. Klíčovými trhy jsou pro firmu východoevropské země, Německo, Kanada a Japonsko. Lyže, ať už vlastní nebo vyráběné pro jiné značky, činily v roce 2012 necelou polovinu obratu. Námořní divize přispívala k celkovému obratu firmy 13 procenty. Elan je považován za jednu z nejinovativnějších značek lyžařského vybavení na světě; poprvé uvedl na trh carvingové lyže s parabolickým vykrojením, které firma sama vyvinula v roce 1988. V roce 2009 společnost rozšířila své působení do oblasti větrné energie. Elan vyrábí součástky do větrných turbín pro svého německého partnera Siemens Wind Power. Přestože divize větrné energie v současné době tvoří jen malou část celkových tržeb, je vnímána jako potenciál pro další růst firmy také s ohledem na klesající podíl divize zimních sportů. Elan byl privatizován na začátku 90. let 20. století a téměř deset let bojoval o svou existenci pod vlastnictvím chorvatské banky Privredna Banka Zagreb (PBZ). V roce 2000 se banka rozhodla neziskové firmy zbavit a následně ji koupilo slovinské exportní sdružení (Slovenian Export Corporation) s cílem zachránit 750 pracovních míst ve Slovinsku. Firma se v dalším desetiletí stále snažila udržet na trhu a provázela ji řada manažerských a vlastnických změn (ačkoli zůstala pevně pod kontrolou státu), které však nepřinesly žádné zásadní zlepšení. V roce 2008 stát do firmy investoval 10 milionů eur, avšak tato "kapitálová injekce" byla prohlášená Evropskou komisí za nelegální. Elan měl tuto sumu vrátit do června 2013, ale tento termín nebyl dodržen. Slovinsko pak dostalo pro splátku možnost odkladu, dokud firma nebude privatizována. Poslední neúspěšný privatizační pokus proběhl v dubnu roku 2012, kdy fond Argus Capital se sídlem v Londýně stáhl svou nabídku ve výši jednoho milionu eur s patnáctimilionovou rekapitalizací. Společnost Elan, která má hlavní sídlo v městečku Begunje na Gorenjskem na severozápadě Slovinska, vydala v červnu 2013 novou výzvu pro nabídky k privatizaci. Nebyly zveřejněny žádné informace, ale podle neoficiálních zpráv probíhala jednání se dvěma uchazeči. Na začátku roku 2015 byli uváděni jako nejvážnější zájemci o koupi Elanu český výrobce sportovního vybavení Sporten a americký podnikatel slovinského původu Robert Antunovič. Nakonec však prodala společnost Bank Asset Management Company (BAMC) na jaře 2015 pohledávky ve výši 14,3 milionů eur organizaci Merrill Lynch International Limited, která je divizí správy majetku Bank of America. 30. června 2015 získala Merrill Lynch v Elanu 5% podíl, zatímco společnost Wiltan Enterprises získala 95% podíl. Více než 49% firmy Elan prodávala slovinská společnost Slovenian Sovereign Holding (SSH). Elan letos slaví 70. výročí od svého založení. Výhradním distributorem značky Elan pro Českou republiku je brněnská firma Inasport.

Peking bude pořadatelem zimní olympiády v roce 2022

Mezinárodní olympijský výbor zvolil hostitele zimních olympijských her v roce 2022, kterým se stal Peking. Neúspěšným kandidátem bylo kazašské Almaty. Čínská metropole je prvním městem, které po letních hrách uspořádá i zimní. „Pro Peking to bude zcela nová zkušenost, tradici v zimních sportech nemá. Nicméně jsem přesvědčen, že hry zvládne zorganizovat na vysoké úrovni. Číňané to dokázali už v roce 2008. Vědí, co taková akce obnáší, to je také jejich velká výhoda,“ uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. O pořadateli her v roce 2022 rozhodli delegáti na 128. kongresu Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v Kuala Lumpur. Peking obdržel 44 hlasů, Almaty o čtyři méně, jeden hlasující se zdržel. Peking byl před volbou považován za favorita. Opíral se o celosvětový vliv země, jeho slabinou naopak mohl být nedostatek přírodního sněhu a roztroušenost sportovišť pro lyžařské soutěže až 200 kilometrů od centra her. V plánu je proto výstavba rychlodráhy, jež by měla čas jízdy zkrátit do hodiny. Čína také může využít sportoviště ze soutěží z letní olympiády, třeba národní stadion přezdívaný Ptačí hnízdo. Sedm z plánovaných čtrnácti areálů již existuje. Běhy, skoky, biatlon či snowboardingové závody se budou konat v horské oblasti Čang-ťia-kchou. „V Pekingu si vybrali jistotu,“ komentoval volbu místopředseda MOV Brit Craig Reedie. Rozdíl jen čtyř hlasů však byl překvapivý. „Podle mě nikdo nevěřil, že by výsledek byl tak těsný,“ přiznal. Podle odborníků zvítězila bezpečnost, spolehlivost a také obrovská obchodní příležitost. Po zimních hrách 2018 v korejském Pchjongčchangu a letní olympiádě 2020 v Tokiu se největší sportovní událost světa potřetí za sebou uskuteční v Asii. Původně o ZOH 2022 usilovali i čtyři evropští kandidáti: Oslo, Stockholm, Lvov i polsko-slovenský projekt pod hlavičkou Krakova. Zdroj: idnes.cz

Vlastník Eurosportu získal vysílací práva pro Evropu na čtyři olympiády

Společnost Discovery Communications, vlastník stanice Eurosport, získala od Mezinárodního olympijského výboru (MOV) vysílací práva na olympijské hry v letech 2018 - 2024 pro Evropu včetně České republiky. Zaplatí za ně 1,3 miliardy eur (35,4 miliardy korun). „Tato dohoda zajišťuje ucelené pokrytí olympijských her v Evropě, včetně záruky bezplatného předávání televizního vysílání ve všech regionech,“ uvedl předseda MOV Thomas Bach. Dodal, že společnosti Discovery a Eurosport se dále zavázaly, že spolu s MOV vytvoří nový evropský olympijský kanál. Discovery a Eurosport nabízejí v jednotlivých zemích v průměru desítku kanálů. Díky vysílacím právům nabídnou přenosy z olympiády více než 700 milionům evropských diváků na všech platformách včetně zdarma předávaného televizního vysílání, placeného televizního vysílání, přenosů po internetu a pro mobilní telefony ve všech jazycích v 50 zemích a teritoriích na evropském kontinentu. V souladu s požadavky olympijského výboru a místních trhů se společnost Discovery rovněž zavázala vysílat z letních olympijských her nejméně 200 hodin a ze zimních olympijských her nejméně 100 hodin v rámci zdarma šířeného televizního vysílání. Discovery v mnoha zemích Evropy bude udělovat takzvané částečné sublicence. Dohoda se týká XXIII. zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu v roce 2018, XXXII. letních olympijských her v Tokiu v roce 2020 a olympijských her v letech 2022 a 2024, jejichž hostitelská města ještě nebyla zvolena. Nejbližší olympijské hry 2016 v Riu de Janeiro budou na českém území vysílat Česká televize (ČT) a Nova: ČT na volně šířených kanálech, Nova na placených. ČT situaci kolem vysílacích práv pro další hry vyhodnocuje. „Samozřejmě se budeme snažit zprostředkovat divákům olympijské hry v našem volně dostupném vysílání a v kvalitě, na kterou jsou od České televize zvyklí,“ sdělila mluvčí Alžběta Plívová. Zdroj: idnes.cz

Chelsea zvažuje po dobu rekonstrukce svého stadionu přesun do Wembley

Ze slavných fotbalových londýnských klubů má nový stadion jen Arsenal. Chelsea a Tottenham plánují rekonstrukci. Jako náhradní působiště se nabízí stadion ve Wembley. Chelsea je připravena za roční pronájem zaplatit 11 milionů liber, což je v přepočtu asi 420 milionů korun. Do dočasného azylu by se měla přemístit od sezony 2017/2018. O Wembley má zájem i Tottenham, ale ten nabídl o tři miliony liber nižší částku. O novém působišti Chelsea se má rozhodnout v nejbližších dnech. Ve Wembley hraje zápasy anglické národní mužstvo, fotbal hostí především v květnu při finálových zápasech Anglického poháru či závěrečných zápasech play off o postup do vyšších soutěží. Příjmy má především z koncertů i zápasů amerického fotbalu. Pokud by Chelsea s Wembley neuspěla, další možností je stěhování do Twickenhamu, což je národní ragbyový stadion. Z tréninkového centra Chelsea v Cobhamu je to tam ještě blíž než do Wembley. I tak to může být ale problém, Chelsea má totiž spoustu fanoušků v docházkové vzdálenosti od Stamford Bridge a představa, že by měli k zápasu cestovat desítky minut, se jim líbit pravděpodobně nebude. Projekt nového stadionu Chelsea představila švýcarská společnost Herzog a De Meuron, kapacita se zvýší z 41 tisíc na 60 tisíc diváků, což má například Arsenal. Přestavba by měla stát přibližně 500 milionů liber, čili téměř 20 miliard korun. Zdroj: idnes.cz

Český hokej vydělal na mistrovství více, než se čekalo

Zisk pro Český svaz ledního hokeje (ČSLH) z letošního světového šampionátu v Praze a Ostravě podle předběžných neauditovaných údajů dosáhl 450 milionů korun před zdaněním. „Finanční výsledek několikanásobně překonal původní představy a očekávání,“ uvedl v tiskové zprávě předseda organizačního výboru a prezident svazu Tomáš Král. Náklady na pořádání vrcholného hokejového turnaje činily přibližně 600 milionů. Příjmy z prodeje vstupenek, marketingu, podpory z veřejných zdrojů a části cateringu překročily miliardu korun. Právě částka z prodeje lístků je nejvýraznější položkou. Letošní mistrovství světa stanovilo nový divácký rekord - na zápasy přišlo 741 690 diváků. „Myslím, že se nám podařilo dobře nastavit ceny vstupenek a chci poděkovat v první řadě fanouškům, kteří dokázali, že jsme hokejová země. Jestliže se podle řady odborníků jednalo o nejlépe připravený šampionát v historii, z našeho pohledu šlo jednoznačně o ekonomicky nejúspěšnější šampionát, který jsme pořádali,“ pochvaluje si Král. Hokejový svaz navíc pochopitelně není jediný, který na mistrovství světa vydělal. Více než 1,3 miliardy korun získaly veřejné rozpočty - státní, krajské či obecní. „Veřejné rozpočty podpořily šampionát částkou zhruba 160 miliónů korun, na daních a pojištění získaly osmkrát tolik,“ upřesnil Král. „Mistrovství potvrdilo, že podpora podobných akcí se při důsledné kontrole nákladů, dobrém marketingu a rozumně nastavených cenách veřejným rozpočtům vyplatí.“ Vedení svazu chce pomocí vydělaných prostředků podpořit mládež na reprezentační i klubové úrovni. V polovině června představitelé svazu prezentovali, že výdaje na mládežnický hokej vzrostly ze 47 milionů v roce 2009 na 85 milionů korun v loňském roce. V příštích letech by tedy objem peněz mohl být ještě větší. Příští světový šampionát v hokeji možná Česko uspořádá dříve, než se původně plánovalo. Ideální by podle Krále byl rok 2023. Pomohou k tomu i pozitivní hospodářské výsledky. Zdroj: idnes.cz