Zprávy

NBA připravuje vlastní mládežnické akademie

NBA chystá další rozvoj a plánuje vybudovat v Asii, Africe a v Austrálii vlastní akademie, v nichž soustředí talenty ve věku 14 až 18 let. V plánu je i řada navazujících změn znamenajících posílení farmářské soutěže D-League. Plány nového programu slibují ten nejlepší výcvik, zdravotní péči nebo zajištění studia. Akademie NBA navazují především na program Basketball Without Borders, který se zrodil ve spolupráci s mezinárodní organizací FIBA a už několik let navštěvuje různé světové destinace. Absolvovalo ho i několik Čechů. Namísto několikadenního tréninkového kempu pro největší světové talenty však zahrne čtyři středoškolské roky. Zatím není známo, kdy by měly být akademie otevřeny, první prezentace se čeká spíš v řádu měsíců než let. Basketbalovou Evropu i obě Ameriky alespoň zpočátku nový program vynechá. Zaměří se na Asii, jmenovitě na Čínu a Indii, na Afriku a také na Austrálii, kde by mělo sídlit vedení akademií. Sem by měli také mířit talentovaní mladíci z ostatních koutů světa. V Číně otevře NBA tři akademie. O velké množství fanoušků v této zemi NBA velice stojí. Pravidelně pořádá letní turné největších basketbalových hvězd do východní Asie, pro fanoušky je lákavá i nová smlouva I Ťien-liena (Yi Jianlian) v LA Lakers. NBA zde bude spolupracovat s už existujícími školami, pomůže i při vylepšování funkčních tréninkových prostor. Americká soutěž poskytne specialisty - trenéry basketbalu i atletiky, skauty, videoanalytiky i další technický personál. A svoje know-how si nehodlá držet jenom pro sebe, sekundárním cílem je vychovat lokální odborníky. Akademie by měly v rámci pravidelně ve čtvrtletních cyklech prověřovat zlepšování jednotlivých hráčů, v plánu jsou výjezdy po Evropě i Spojených státech a šňůry utkání s klubovou konkurencí. Velkou ambicí je vychovávat nejen samotné rekruty, ale i jejich rodiny či mentory. To by mělo mladíkům pomoci, aby brali vážně také vzdělávací část programu. Součástí systému bude fond, který by financoval univerzitní vzdělání „akademiků“. Určený bude především (ale nejen) pro členy, jimž se nepodaří získat stipendia na vysokých školách či profesionální smlouvy. Kromě posílení mezinárodního elementu v NBA chce síť akademií napomoci rozvoji vysokoškolské NCAA i farmářské soutěže D-League. Pro americké univerzitní programy, ale i basketbalové agenty sjednotí pravidla přístupu k talentům studujícím poslední ročník střední školy. Osmnáctiletí hráči budou mít buď otevřené dveře na vysokou, anebo dostanou možnost podepsat první profismlouvy v D-League - a po jednom či více letech v nižší lize se budou moci přihlásit do draftu NBA. Očekává se, že nová kolektivní smlouva mezi NBA a hráči bude obsahovat lepší finanční podmínky v D-League, soutěž by se tím pádem měla stát atraktivnější. Tratit na tom budou evropské kluby a akademie, které dosud lákaly nejnadějnější mladíky především z Afriky. Po podpisu profesionálních smluv už tihle hráči neměli šanci udělat krok směrem k NCAA, teď dostanou i jinou možnost. Zdroj: idnes.cz

Závody dronů se pravděpodobně stanou regulérním sportem

Provozování civilních dronů je technologickým fenoménem dnešní doby. Filmaři i amatéři je používají k natáčení zajímavých záběrů, jiní si zase užívají jejich leteckých vlastností a létají jen tak pro zábavu. Popularity dronů se snaží využít mnohé organizace, nejviditelnější je asi Drone Racing League (Závodní liga dronů, DRL), která se ze závodění dronů snaží udělat běžnou sportovní disciplínu. A zatím se to DRL daří, na spuštění závodní série již od investorů získala více než dvanáct milionů dolarů (288 milionů korun). Partnerem se stal například Steve Ross, majitel fotbalového klubu Miami Dolphins, nebo zpěvák kapely Muse Matthew Bellamy. Posledními investory je dvojice televizních stanic, britská Sky a německá ProSiebenSat.1, které do závodů vložily kapitál výměnou za vysílací práva ze závodů. Stanici Sky stála celá transakce milion dolarů. Zatím však nebude vysílání ze závodů dostupné ve všech evropských zemích, Sky oficiálně nabídne přenosy pouze ve Velké Británii, ProSiebenSat.1 ho poskytne divákům v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Už v minulosti se s ligou na vysílání dohodla americká sportovní televize ESPN, která závody dronů nabídne zákazníkům v Jižní i Severní Americe. „Tyto dohody jsou pro nás nesmírně důležité. Závody dronů jsou stále velmi novou sportovní disciplínou, partnerství s dalšími televizními stanicemi je však nabídne desítkám milionů diváků,“ řekl zakladatel ligy Nicholas Horbaczewski pro Financial Times. Televize Sky vysílá již letošní sezónu závodů dronů. Ta začala v říjnu, celkem televize divákům nabídne deset hodinových pořadů z pěti závodů. V rámci popularizace sportu organizátoři rovněž plánují, že konání jednoho ze závodů umístí mimo Spojené státy, pravděpodobně do Londýna. Závodní drony se ovládají na principu FPV (pohledu první osoby), kdy piloti stroj nesledují vlastníma očima, ale díky brýlím pro virtuální realitu a kameře, kterou má dron na sobě, vidí přesně to, co letoun. Účelem závodů je proletět danou trať v co nejkratším čase, zároveň ale piloti nesmí vynechat kontrolní body. Během letu drony čelí mnoha nástrahám, létají v úzkých prostorech, musí provádět úhybné manévry a vyhýbají se ostatním strojům. Liga DRL se pak snaží vizuální zážitek ze závodů zpestřit mnohými vizuálními efekty. Drony, které během závodů dosahují rychlosti až 130 km/h, jsou osazeny pestrobarevnými světly, stejně jako kontrolní body a jiné části trati. Organizátoři na trať pouštějí umělý kouř a kamery divákům poskytují zpomalené záběry. Závody dronů ligy DRL se konají na různých místech, od obrovských fotbalových stadionů, přes továrny až po opuštěné obchodní domy a sklady. Zdroj: e15.cz

Na Monínci testují novou technologii výroby sněhu

V lyžařském areálu Monínec na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje zahájili výrobu technického sněhu již na konci října. Díky moderní technologii na výrobu sněhu, která není závislá na teplotách pod nulou, se bude lyžovat na 200 metrů dlouhé sjezdovce u hotelu. „Není to tak, že bychom chtěli honit rekordy, kdy spustíme vleky. Jen si chceme vyzkoušet, jak nová technika funguje. Vychytáme případné nedostatky, abychom byli připraveni na 17. listopad. To je datum, kdy chceme pro lyžaře otevřít 600 metrů dlouhý horní úsek naší hlavní sjezdovky,“ vysvětlil ředitel areálu na Monínci Jaroslav Krejčí. Technologie Snowfactory umožňuje vyrábět technický sníh i při teplotách kolem deseti stupňů nad nulou. V Česku ji nemá žádné jiné středisko. V Evropě ji vyzkoušeli zatím na sedmi místech, ale nikde ji nepoužili na sjezdovky. Zasněžovali s ní pouze biatlonové tratě nebo skokanské můstky, například v Zakopaném či německém Winterbergu. Na Monínci za její pořízení zaplatili 50 milionů korun. „Sníh, který nové zařízení vyrábí, je bez jakýchkoliv chemických přísad a je založený pouze na dvou hlavních zdrojích – vodě a vzduchu. Tvoří ho malé ledové vločky s teplotou minus pět stupňů. Je jediný, který neobsahuje žádnou zbytkovou vlhkost,“ popisuje Krejčí a dodává, že vzhledem k této nízké teplotě sníh vytváří vlastní chlazení a taje velmi pomalu. „Uvidíme, jak všechno bude fungovat a jestli počasí naše plány nezmění. Když byl sníh na hromadách, tak držel, po rozhrnutí může tát. S tím nemáme žádné zkušenosti. Pozvali jsme si rolbaře ze Soči, kteří s tímto sněhem pracovali,“ řekl Krejčí. Od 17. listopadu chtějí na Monínci lyžovat na horní části hlavní sjezdovky, kde je kotvový vlek. Areál bude v provozu od pátku do neděle přes den. Od úterý do soboty bude večerní lyžování. Zdroj: idnes.cz

Medaile pro olympiádu v Tokiu budou vyrobeny z kovů z recyklované elektroniky

Japonsko plánuje na olympiádu zajistit medaile zajímavým způsobem. Vzácné kovy, ze kterých budou vyrobeny, nemají pocházet přímo z dolů, ale ze staré elektroniky. Té je v zemi obrovské množství a neustále přibývá. Recyklací se z ní přitom dá zpětně získat dostatek zlata, stříbra i mědi. Na výrobu medailí je totiž potřeba poměrně dost vzácných kovů: v roce 2012 na londýnské olympiádě to bylo 9,6 kg zlata, 1,2 kg stříbra a 700 kg mědi. Zatímco běžně pořádající město žádá těžařské společnosti o darování těchto surovin, Japonci na to jdou s pomocí recyklace spotřební elektroniky. V mobilech, počítačích a dalších zařízeních jsou totiž vzácné kovy nepostradatelné a dají se chemickými roztoky z obvodových desek znovu dostat. V každém přístroji je jich samozřejmě jen nepatrné množství. Jenže spotřební elektroniky neustále přibývá a stejně rychle přibývá i té, kterou lidé vyhodí. V Japonsku je objem tohoto odpadu obzvlášť velký, jelikož je to bohatá a rozvinutá země, kde je spotřební elektronika extrémně populární. Každý rok prý proto v Japonsku přibyde asi 650 tisíc tun odpadní elektroniky. Ačkoli v zemi existují zákony na podporu její recyklace, realita není ideální a jen okolo 100 tisíc tun takového odpadu skončí tam, kde by mělo. I tak se tímto procesem získá značné množství vzácných kovů, v roce 2014 to bylo 143 kg zlata, 1 566 kg stříbra a 1 112 tun mědi. Podle všeho jsou tedy plány s medailemi realistické a získat na ně dostatek kovů by neměl být problém. Pokud vše vyjde podle plánů, mohlo by takové využití odpadní elektroniky přimět více Japonců se recyklačního programu účastnit. Zároveň by šlo o pokračování v již započaté praxi: stříbro v medailích na olympiádě v Riu bylo z 30 procent získáno z nepotřebných zrcadel a rentgenů. Zdroj: idnes.cz

Skiareály investovaly před zimou méně než v loňském roce

Zatímco před loňskou zimou daly tuzemské lyžařské areály do své modernizace či nových lanovek 1,1 miliardy korun, letos jsou to dohromady nízké stovky milionů. Peníze šly spíše na posílení umělého zasněžování, do nákupu roleb na úpravu sjezdovek či do vylepšení služeb pro lyžaře. Základní ceny jednodenních skipasů se ve většině středisek nemění. Ve Špindlerově Mlýně zdraží jízdenka v hlavní sezoně na 890 korun z loňských 850 korun, tedy o 4,7 procenta. V rokytnickém skiareálu Horní Domky cena denní permanentky stoupne o 30 korun na 650 Kč, pro mládež a seniory naopak klesne. Levněji si mohou lidé zalyžovat také v Klínech na Mostecku, celodenní skipas pro dospělého tam bude stát 440 korun. Na Tanvaldském Špičáku v Jizerských horách zdraží základní celodenní jízdné o deset korun na 550 Kč. Letos největší investici téměř 100 milionů korun zaplatilo největší krkonošské středisko Špindlerův Mlýn. Peníze podle ředitele skiareálu Čeňka Jílka mířily zejména do vybudování zasněžování na Medvědíně. SkiResort Černá hora - Pec pod Sněžkou před zimou investoval víc než 40 milionů korun. Použil je na výstavbu nových výukových lokalit, lyžařské školy, lyžařského servisu a půjčoven. „Nově jsme pojízdnými koberci a dětskými vleky dovybavili čtyři dětské parky v areálech Černá hora a Pec pod Sněžkou,“ uvedl ředitel střediska Petr Hynek. V Harrachově investovali zhruba tři miliony korun do zlepšení zasněžování a úprav sjezdovek. O milion víc dal mimo jiné do nákupu rolby skiareál ve Vítkovicích, zasněžování, lyžařskou školu a dětský park zmodernizovali za čtyři miliony v Pasekách nad Jizerou. Benecko investovalo do zasněžování asi dva miliony korun. V Orlických horách středisko Říčky pořídilo za asi 11 milionů korun hlavně novou rolbu a posílilo systém zasněžování o další čerpadlo a sněžná děla. Ski Bižu dala na vylepšení svých tří středisek v Jizerských horách včetně největšího na Tanvaldském Špičáku skoro sedm milionů korun. Ještě asi o milion víc vydal areál na Ještědu v Liberci. „Modernizovali jsme odbavovací systém a zautomatizovali systém zasněžování. Mělo by to zrychlit proces jeho spuštění,“ uvedl ředitel areálu Jan Svatoš. Na Šumavě investovali desítky milionů korun majitelé areálu v Lipně nad Vltavou do technologického zázemí i zábavních prvků pro lyžaře. V rodinném areálu na Kvildě na modernizaci vleků a zasněžovacího systému vynaložili zhruba půl milionu korun. Na Zadově se připravují na investiční akce za 60 milionů korun, které areál čekají v následujících letech. Proto před letošní lyžařskou sezonou investovali do atrakcí minimum. Další šumavská střediska Špičák a Nad Nádražím utratila desítky milionů korun už v minulých letech, proto se stejně jako Kvilda nyní soustřeďují hlavně na posílení zasněžování. V Krušných horách na Klínovci letos začala první etapa dlouhodobého plánu rozšiřování sjezdovek na severní straně areálu. Na Plešivci se lyžaři dočkají měřeného slalomu, na Bublavě vedle posílení zasněžování začali s přípravou stavby nové lanovky. V Klínech na Mostecku provozovatelé postavili čistírnu odpadních vod a zlepšili zasněžování a osvětlení pro večerní lyžování. Telnice se letos zaměří na zvýšení počtu návštěvníků, na investice nezbývají prostředky, protože areál splácí lanovku. Podobně lyžařské areály ve Zlínském kraji investovaly před letošní sezonou většinou jen do drobných úprav. Po minulé zimě s nedostatkem sněhu jim chybějí peníze. Z horských středisek v Moravskoslezském kraji investovalo letos nejvíc beskydské Ski Bílá, které do prodloužení jedné ze sjezdovek, zasněžovacího systému a stroje na úpravu svahu dalo 12 až 13 milionů korun. Jedno z nejmodernějších středisek v Jeseníkách v Koutech na Šumpersku investovalo podle zástupce areálu Petra Marka v řádu milionů korun. „Doplnili jsme zasněžovací techniku, udělali terénní úpravy a nakoupili jsme novou rolbu,“ řekl. Na Ramzové mohou lyžaři využít zmodernizovanou restauraci. Z areálů v údolí Karlova a Malé Morávky na Bruntálsku například Kopřivná vylepšuje noční osvětlení, rozšířila svah a chystá vlastní lyžařskou školu. Provozovatelé sjezdovek na Vysočině se do větších investic kvůli slabým tržbám z minulých zim většinou pouštět nemohli. Peníze vydávali hlavně za zlepšení zasněžovacích systémů. Například na Harusově kopci u Nového Města na Moravě nahradí tři stará sněhová děla stejný počet nových, s vyšší účinností. V sousedním Pardubickém kraji na Dolní Moravě rozšíří dětský výukový park, v Hlinsku kupují za šest milionů korun výkonnější zasněžovací systém. Ve středních Čechách nabídne Šibeniční vrch u Mnichovic u Prahy novou sjezdovku, už třetí. Šest milionů korun šlo i na novou půjčovnu lyží a rozšíření parkoviště. Vzhledem k několika špatným zimám se provozovatelé snaží být nezávislí na sněhu. Areál Monínec u Sedlce-Prčice proto letos zavedl novou technologii, díky níž může vyrábět sníh, i když nemrzne. Umožnit lyžování i bez napadaného sněhu chtějí také v jihomoravských Němčičkách na Břeclavsku, kde na sjezdovku pokládají umělý povrch. Zdroj: idnes.cz