Zprávy

V příštím roce dá stát na sportování dětí miliardu, třikrát víc než letos

V roce 2017 podpoří stát sportování dětí a mládeže v oddílech miliardou korun, což je trojnásobek letošní částky. O 700 milionů korun vyšší dotaci si rozdělí také juniorská a seniorská reprezentace, o 100 milionů naroste podpora resortních sportovních center. Nově bude finanční podpora sportu stanovena na tři roky, což organizacím umožní lépe plánovat své hospodaření. Rozpočet na sport se pro příští rok zvýší ze současných 3,7 miliardy korun na šest miliard. Ministerstvo školství proto může přidávat peníze do různých oblastí. Podpořilo zejména program, v rámci něhož posílá finance přímo sportovním jednotám a klubům, které pracují s mládeží, a vynechává tak prostředníka v podobě svazů. „Nejzásadnější změna, kterou jsem představila členům Národní rady pro sport a byla kladně přijata, je změna financování sportovních organizací tak, aby měly na základě rámcové smlouvy s ministerstvem školství garantovány po dobu tří let částky a mohly si tak zajistit průběžnou přípravu směrem k sportovcům, sportovkyním, dětem, mládeži, zkrátka aby měly určitou strategii,“ prohlásila ministryně školství Kateřina Valachová. Okruh možných žadatelů v rámci programu se rozšíří. „Snížili jsme počet dětí, které daný oddíl musí mít, z 20 na 12. Vyhověli jsme tím požadavku menších oddílů,“ vysvětlila ministryně. V individuálních sportech může dotaci výjimečně získat klub s ještě menším počtem dětí, pokud splní výkonnostní kritéria. Nově mohou kluby z dotace hradit i dopravu dětí na soutěže. Peníze na sportovní reprezentaci budou nově určeny přímo na jména členů juniorských nebo seniorských výběrů. „Máme zájem na tom, aby bylo jasné, jaké finanční prostředky směřují přímo k podpoře sportovní činnosti konkrétních reprezentantů,“ řekla Valachová. Celkově nový systém financování poskytne sportovním organizacím tříletou perspektivu, což ministryně považuje za nejzásadnější změnu. Rámcovou smlouvou s ministerstvem budou mít sportovní organizace garantovány částky, s nimiž mohou počítat a svou činnost strategicky plánovat. Systém financování sportu by měl být upraven v novém zákoně o sportu, jehož teze Národní rada pro sport projednává. Paragrafové znění by mělo být hotové do konce roku, přeje si Valachová. Zákon mimo jiné upraví postavení reprezentantů i sportovců obecně.

Hospodářské výsledky klubu Manchester United za sezónu 2015/16

Fotbalový klub Manchester United se stal prvním týmem z anglické fotbalové ligy, který překonal hranici 500 milionů liber v celkových tržbách za období jednoho roku. Obrat klubu za období červenec 2015 až červen 2016 činil 515,32 milionů liber, což znamená nárůst oproti předchozí sezóně o 30,4 procent (z 395, 2 milionů liber). Zisk klubu činil 68,9 milionů liber. Komerční příjmy klubu dosáhly 268,3 milionu liber, což představuje meziroční nárůst o 36,3 procenta, příjmy od sponzorů byly 160,1 milionu liber, tedy o 5,2% více než v předešlém roce. Maloobchod, prodej merchandisingových výrobků, doplňků a licensovaných produktů přinesl do pokladny klubu 97,3 milionů liber, v předchozí sezóně činila tato částka 65,7 milionů liber. Nárůst je výsledkem nové smlouvy s firmou Adidas, která je v platnosti od srpna 2015. Během sezóny 2015/16 klub podporovalo formou sponzoringu 14 firem. Jednalo se 6 globálních partnerství a 5 partnerství s regionálními společnostmi. Vysílací práva vynesly klubu 140,4 milionů liber, v předchozí sezóně to bylo 32,7 milionů liber. K lepším výsledkům došlo díky účasti týmu v soutěžích UEFA. Pro příští sezónu očekává vedení klubu další nárůst tržeb na částku mezi 530 a 540 miliony liber. Stále je to mnohem méně, než činí tržby v jiných evropských velkoklubech. FC Barcelona vykázala tržby ve výši 679 milionů eur, do roku 2021 by měl obrat klubu dosáhnout hranice jedné miliardy eur. Zisk v loňské sezóně činil 29 milionů eur. Klub Real Madrid vykázal za sezónu 2014/15 celkové tržby 660,6 milionů eur, což je oproti předchozí sezóně nárůst o 9,4 procent.

Zemřel „otec golfu“ Arnold Palmer

Přední světoví golfisté i média všeho druhu se shodují: smrtí Arnolda Palmera, který zemřel na srdeční selhání 25. září 2016, přišel svět o golfového krále. Někdy je také přezdíván „otcem golfu“, sportu, v němž se točí obrovské peníze, a který je v současné době zároveň mnohem přístupnější široké veřejnosti. Na jeho popularizaci měl Palmer velký podíl. "Palmer nastartoval komercionalizaci golfu a de facto sportu vůbec. Z kdysi šedé hry pomohl udělat show," hodnotí Palmerův odkaz prezident České golfové federace Zdeněk Kodejš. "Existují dvě věci, které zpřístupnily lidem golf. Palmer a vynález muliganu (opravná rána, když úspěch té předešlé ovlivní špatné okolnosti)," řekl kdysi populární moderátor Bob Hope. V roce 2009 dostal Palmer od amerického Kongresu medaili Za zásluhy, explicitně za "demokratizaci golfu". V 50. letech minulého století začal rodák z Pensylvánie sbírat první vítězství mezi golfovými profesionály. Ve hře ale tehdy byly ještě spíš tisíce než miliony dolarů. V roce 1960 podepsal Palmer s jistým Markem McCormackem smlouvu o svém zastupování. Někdejší sportovní stipendista z univerzity Wake Forest a později také příslušník americké pobřežní stráže byl vůbec prvním McCormackovým ­klientem a sázkou na tento typ podnikání. Dnes i díky výhře z této sázky je McCormackem založená agentura IMG největší promotérskou skupinou světa sportu a showbyznysu vůbec. V 60. letech se na Palmera a později i další jeho dva souputníky Garyho Playera a Jacka Nicklause nabalil televizní zájem a podpora vysílání golfu, první marketingové a reklamní smlouvy. Ze sportovců se začali stávat i obchodníci se svojí značkou. "Arnold vynikal zejména svojí vstřícností. Nastavil standardy toho, jak se celebrity dnešního sportu mají chovat," poznamenává bývalá golfová hvězda Raymond Floyd. Popularitu uměl Palmer využít i později, když sice ještě stále objížděl ty nejlepší turnaje jako aktivní hráč, ovšem čelní umístění už nepřicházela tolik jako dřív. V pokročilé fázi své úctyhodně dlouho trvající kariéry se věnoval stavbě hřišť, rozvoji vlastní značky holí a oblečení (v roce 2000 ji koupila společnost Callaway) a v 90. letech stál u zrodu Golf Chan­nelu. Šlo o první významnější televizní stanici, která nabízela nonstop přenosy věnující se pouze jednomu sportu. "Šlo o jednu z nejdůležitějších postav historie světového golfu. I v posledních letech, kdy už ani sám nehrál, patřil stále na přední místa žebříčku nejlépe vydělávajících golfistů," upozorňuje golfový publicista Čeněk Lorenc. Například za loňský rok podle srovnání časopisu Golf Digest byl Palmer pátým nejlépe vydělávajícím golfistou světa. Jeho příjem měl dosáhnout 40 milionů dolarů. Palmerovo jmění se odhaduje asi na 675 milionů dolarů. Sympatie si získával rovněž vysokými odvody na charitu. V roce 1989 zaplatil výstavbu a prvotní investici do provozu nemocnice pro děti a matky v Orlandu. V roce 2002 ustavil společnost na organizaci charitativních golfových turnajů, jejichž výtěžek jde na boj s rakovinou. Uspořádala už přes dva tisíce golfových akcí a posbírala přes tři miliony dolarů. Nejznámější akcí, pod níž je Palmer podepsán, je Arnold Palmer Invitational. S dotací přesahující šest mi­lionů dolarů jde o důležitý bod kalendáře celé golfové sezony. Zdroj: ihned.cz

Zisk Nutrendu v roce 2015 vzrostl o 85%

Firma Nutrend D.S. měla v loňském roce obrat rekordních 571,4 milionu korun. Její tržby se díky rozšíření výrobního závodu v Olomouci i novým odběratelům meziročně zvýšily o deset procent. Zisk firmy meziročně vzrostl o 85% na 27,5 milionu korun. "Upevnili jsme pozici firmy jako největšího českého výrobce sportovní výživy a doplňků stravy. Podařilo se nám rozšířit síť odběratelů v zahraničí a v současné době dodáváme do více než 40 zemí," komentoval loňské hospodářské výsledky ředitel Nutrend D.S. Richard Zedník. Zhruba polovinu produkce loni společnost prodala v Česku, kde sportovní výživu dodává do obchodních řetězců, fitness center, specializovaných prodejen se zdravou výživou, lékáren, cyklistických prodejen nebo čerpacích stanic některých řetězců. Nové zákazníky společnost Nutrend D.S. v roce 2015 získala v Německu, Alžírsku, Ázerbájdžánu, Bulharsku a Španělsku. "Export se na celkových tržbách podílel 44 procenty a celkově vzrostl o 14 procent," uvedl Zedník. Tržbám společnosti loni pomohly i vlastní prodejny, které začala budovat v roce 2013. Na konci roku 2015 měl Nutrend D.S. v tuzemských obchodních centrech 11 prodejen. "V roce 2015 vygenerovaly celkový obrat 43,7 milionu korun, což je nárůst oproti roku 2014 o více než 143 procent," uvedl Zedník, podle kterého jsou všechny prodejny zatím ziskové. Nutrend D.S. v předchozích letech kvůli rychle rostoucí poptávce v Česku i zahraničí investoval zhruba 270 milionů korun do nových skladových a výrobních hal na okraji Olomouce, díky nimž výrazně zvýšil produkci. V roce 2013 pak zprovoznil novou administrativní budovu s laboratoří za 100 milionů korun. Loni Nutrend D.S. investoval dalších téměř 130 milionů korun. Hlavní část investic podle Zedníka směřovala do rozšíření výrobního závodu a skladovacích prostor. Firma také modernizovala areál stáčírny vody Horský pramen. Výrobní portfolio společnosti Nutrend, která byla založena v roce 1993, zahrnuje přes 370 výrobků. Jsou mezi nimi například energetické tyčinky, kloubní výživa či nápoje pro sportovce. Firma Nutrend, která potravinové doplňky a sportovní výživu sama vyvíjí, loni zaměstnávala kolem 150 lidí. Zdroj: www.edizone.cz

Kolektivní sporty jsou v Česku v krizi, pomoci má nový systém podpory a více peněz

Za poslední půlstoletí z Prahy na letní olympijské hry nikdy neletělo tak málo sportovců jako letos do Ria de Janeira, kdy se letní olympiády zúčastnilo 105 reprezentantů, nejméně od Tokia v roce 1964. Jeden z důvodů, proč byl letos nominační seznam o 28 jmen kratší než před čtyřmi lety, je zřejmý: teprve potřetí od druhé světové války scházeli zástupci alespoň jednoho kolektivního sportu. Žádný český tým se na olympiádu nekvalifikoval. Ještě před čtyřmi lety v Londýně přitom reprezentoval Česko silný tým basketbalistek. Šéfové týmových sportů, jako jsou fotbal, basketbal, volejbal a házená upozorňují, že pokud nedojde k výrazným změnám, budou týmové sporty pravděpodobně chybět i na hrách v Tokiu v roce 2020. "Trend je jasně patrný už řadu let. Medaile pro Českou republiku dokážou sbírat mimořádně talentovaní jednotlivci, kolem nichž lidé v jejich okolí umí vytvořit natolik kvalitní podmínky, že díky tomu dokážou sbírat zlaté úspěchy. Jenže fotbalový nebo basketbalový tým jen na jedné hvězdě nepostavíte," říká Miroslav Jansta, předseda České unie sportu (ČUS). "Na dlouhodobém výkonnostním poklesu českých kolektivních odvětví je jasně vidět, jak je český sport podfinancovaný a zároveň mu schází systém, který nejenže by produkoval větší množství medailistů, ale navíc by na hřiště dostal i mnohem víc dětí," dodává Jansta. Podle současných plánů vlády do sportu brzy půjde více financí. "Letos jde z rozpočtu našeho ministerstva do sportu 3,75 miliardy korun, napřesrok už to bude šest miliard," říká ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Ve výhledu je pak i další meziroční navyšování na 7,5 či 8,5 miliardy korun. "Jenže ministerstvo kultury hospodaří s 12 miliardami, přinejmenším stejnou finanční podporu by si od státu zasloužil i sport," argumentuje Miroslav Jansta. Ten vedle unie sportu řídí i Českou basketbalovou federaci. A byly to právě košíkářky, kdo poslední dobou čest kolektivních sportů na olympijských hrách zachraňoval. Od rozdělení Československa startovali pod pěti kruhy právě jen basketbalistky a jednou fotbalisté. Jednou z příčin úpadku kolektivních sportů v Česku je to, že po změně společenských poměrů v roce 1989 se zrušila tréninková střediska mládeže. V 80. letech v Československu fungovala profesionálnější a systematičtější struktura výchovy sportovní mládeže, než je tomu nyní. Fotbalová asociace ČR snaží podobný systém oživit tím, že zřizuje regionální akademie. Systém, který se chystají znovu vzkřísit i další české sporty, lze popsat snadno: stáhnout největší talenty z kraje na jedno místo, časově sladit jejich tréninkové podmínky se školou, dát jim k dispozici kvalitní hřiště a hlavně kvalifikované trenéry. Pilotní fotbalový projekt už funguje v Plzni a Jihlavě, další akademie budou rychle přibývat. Financovány by měly být z dotací od ministerstva, ale i z rozpočtů jednotlivých krajů. Socialistické Československo vyčlenilo v roce 1989 na sport 0,65 procenta státního rozpočtu. Nově se rodící demokracie měla zjevně jiné priority, dotace do sportu postupně klesaly až do nejnižšího bodu v roce 1993, kdy částka přidělená sportu odpovídala jen 0,17 procenta z celkových výdajů státu. Ten tehdy do majetku českých sportovních organizací vložil loterijní firmu Sazka. Tato spolupráce však skončila v roce 2011, kdy byl na Sazku vyhlášen konkurz. Podfinancování sportu ze strany státu demonstruje statistika z roku 2009. Ta ukázala, že v přepočtu na jednoho obyvatele vydávají v Evropské unii na sport méně než Češi už jen Malta a Bulharsko. Od té doby situace víceméně stagnovala a výraznějšího zlepšení se má český sport dočkat až v roce 2017, kdy by slibovaných šest miliard korun mohlo činit zhruba 0,5 procenta státního rozpočtu. "Ale můžeme mít třeba dvacet miliard, jenže ty se neutratí efektivně, když je nevložíme do funkčního systému," upozorňuje předseda ČUS Jansta. "Ministerstvo sportu tu bylo za první republiky a de facto i za socialismu, jen se jmenovalo Český svaz tělesné výchovy. Po roce 1990 zůstal sport pod ministerstvem školství, kde se o něj staralo asi jen 15 úředníků," rekapituloval Jansta. Základ systémové nápravy vidí Jansta ve zřízení ministerstva sportu. "Potřebujeme vlastní kapitolu v rozpočtu, hlas sportu ve vládě, více peněz a hlavně úřad, který bude mít kapacitu jejich funkční rozdělování také kontrolovat. Za budování systému výchovy mládeže musí být samozřejmě zodpovědné hlavně jednotlivé sportovní svazy. Odmítám ale, aby všechny peníze směřovaly přes ně, už letos se podařilo prvně spustit dotační program, ze kterého čerpají přímo kluby a tělovýchovné jednoty. A jeho význam by měl průběžně stále narůstat." Víc získaných medailí by podle Jansty mělo znamenat i víc sportujících dětí. "Musíme vybudovat infrastrukturu, hřiště, zaměstnat trenéry. Aby to nedopadlo, jako když basketbalistky získaly na MS stříbro a žádný nával dětí pod koše to nepřineslo. Protože se prostě neměly kam hlásit. Kluby zanikají, o všechno se starají jen dobrovolníci, z jejich strany jde vlastně o charitu. To musíme změnit," dodal Jansta. Zdroj: ihned.cz