Zprávy

Sportisimo má nového majitele

Největší český řetězec se sportovním zbožím Sportisimo mění majitele. Zhruba poloviční podíl v něm kupuje spoluzakladatel investiční skupiny Penta Martin Kúšik. Prodal mu ho jeden ze dvou majitelů firmy, podnikatel Do Hong Son. Druhý majitel Thai Ngoc Nguyen, který firmu řídí, si svůj podíl ponechá. Firma už o změně majitele informovala své zaměstnance, podmínky transakce dosud nejsou známy. Hodnota firmy se pohybuje kolem pěti miliard korun. Tržby Sportisima z prodeje sportovního zboží za poslední zveřejněný finanční rok, tedy od dubna 2014 do března 2015, činily 4,9 miliardy korun. Prodávající zastupovala advokátní kancelář Clifford Chance, finančním poradcem transakce byla Erste Bank. Podle dostupných údajů ovládali zakladatelé Sportisimo přes firmu LV Global, v níž měl Do Hong Son 52 procent a zbytek patřil Thai Ngoc Nguyenovi. Během patnácti let vytvořili z malé firmy lídra českého trhu se sportovním zbožím. Od roku 2000, kdy otevřeli svůj první obchod v Brně, jim rostou nepřetržitě tržby i provozní zisk. Ten podle poslední zveřejněné výroční zprávy za období od dubna 2014 do března 2015 zhruba při pětimiliardových tržbách stoupl ve srovnání s předchozím rokem o 70 procent na 281 milionů. Čistý zisk činil 150 milionů korun. Sportisimu také přibývají nové pobočky, v Česku jich má téměř sto. Tržbami i počtem poboček výrazně převyšuje své nejbližší konkurenty, jako jsou například A3 Sport, Intersport, Hervis Sport či Hudy Sport. Desítky prodejen provozuje také na Slovensku a v Polsku a dokončuje expanzi na Balkán. Zboží prodává díky německému e-shopu i zákazníkům ze západoevropských zemí. Martin Kúšik, který podíl ve Sportisimu kupuje, patří mezi nejbohatší české a slovenské podnikatele. Je jedním z pěti zakladatelů investiční společnosti Penta, která od poloviny 90. let vyrostla v jednu z nejvýznamnějších v Česku. Kúšik z ní ale před třemi lety odešel. Prohlašoval tehdy, že se chce věnovat rodině a rozjet vlastní fond, který by spravoval rodinné finance. Podle odhadů si z Penty odnesl zhruba devět miliard korun, následně pak založil fond Odyssey 44. Kúšik má k maloobchodu blízko, v Pentě pod něj spadaly například lékárny Dr. Max. Zdroj: ekonom.ihned.cz

Praha je letos Evropským hlavním městem sportu

Projekt „Praha - Evropské hlavní město sportu“ není podle vedení magistrátu o velkých fantastických sportovních utkáních, ale o zapojení běžných Pražanů do sportu. A právě na to se zaměřuje celá kampaň, kterou Magistrát hlavního města Prahy připravil. "Mým cílem je v rámci prezentace Prahy jako Evropského hlavního města sportu představit naše město jako skvělou lokalitu pro aktivní i pasivní sportovce. Chceme se zaměřit jak na Pražany, tak i na návštěvníky, aby si uvědomili, že v Praze se konají desítky skvělých sportovních akcí a existují zde nepřeberné možnosti pohybu," řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu a sport Petr Dolínek. Letos, kdy je Praha evropským hlavním městem sportu, se chce magistrát podle Dolínka zaměřit hlavně na významné investice do budování sportovní infrastruktury, rekonstrukce sportovišť, podpory sportovních klubů a organizování každodenního sportování. Praha nedávno představila své ambasadory, kteří budou v podpoře sportu v hlavním městě pomáhat. Jsou mezi nimi třeba beachvolejbalistky Markéta Sluková a Barbora Hermannová, fotbalový reprezentant Pavel Kadeřábek, kajakář Martin Fuksa, snowboardistka Ester Ledecká, golfistka Klára Spilková a mnozí další. „K projektu Praha - Evropské hlavní město sportu jsme natočili s kolektivem profesionalnivideo.cz a kapelou Portless videoklip. Opravdu se povedl a oficiální premiéru měl na našem Facebooku. Dosáhl fantastického oslovení 300 000 fanoušků a bez propagace. Důležité je, že nás potěšily hlavně pozitivní komentáře u klipu, který Pražané hodnotí jako něco nového, moderního a zajímavého," říká Filip Zikmund, správce sociálních sítí Prahy. Hlavní město se kromě Facebooku prezentuje i na dalších sociálních sítích jako Twitter, Instagram, YouTube, Pinterest a Tumblr; Praha se vydala cestou organického dosahu příspěvků a nevyužívá žádnou placenou podporu. Zdroj: ihned.cz

Ministerstvo prodlouží projekt Hodina pohybu navíc

Projekt s názvem Hodina pohybu navíc má za sebou první rok. Téměř osm tisíc dětí z celé republiky se zúčastnilo experimentu, od kterého si ministerstvo školství i odborníci na sportování dětí slibují, že přispěje k lepší fyzické zdatnosti dětí. Projekt se uskutečnil na sto šedesáti základních školách. Ministerstvo nedávno rozhodlo o jeho prodloužení o další dva roky. Jednu hodinu sportovních her navíc měly děti ve vybraných školách od první do třetí třídy v rámci školní družiny, kdy se jim věnovali odborně připravení učitelé či trenéři. A podle jednoho z autorů projektu, Petra Koubka z Národního ústavu pro vzdělávání, je o pokračování takový zájem, že budou muset autoři asi stovku přihlášených škol odmítnout. "Sportování dětí a mládeže považuji za velmi důležité, pro mě je to absolutně hlavní cíl, protože bez toho se nehneme dopředu," prohlásila ministryně Kateřina Valachová s tím, že takové projekty jsou jednou z cest, jak děti "rozhýbat". Podle průzkumů mají české děti oproti předchozím generacím pohybu nedostatek. Osmdesát procent se denně nevěnuje aspoň hodinu pohybovým aktivitám, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého průzkumu Univerzity Palackého v Olomouci mezi 14 500 českými dětmi ve věku od 11 do 15 let. S větším "rozhýbáním" českých dětí počítá i koncepce podpory sportu do roku 2025, kterou nechala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) sepsat a brzy ji bude schvalovat vláda. Plánuje se v ní například, že by školy měly kromě povinných hodin tělocviku nabízet také aspoň tři hodiny pohybu týdně ve školních sportovních klubech. Podle Michala Urbana z ministerstva školství nebude účast ve sportovních klubech povinná. Jde ale o to, aby měly děti víc příležitostí ke sportu a k pohybu. Vychází se ze zjištění, že 85 procent pohybových aktivit se odehrává právě ve škole. Podle Petra Koubka, jednoho z autorů projektu hodin pohybu navíc, nejde jen o množství hodin, kdy se děti věnují pohybu, ale i o jeho kvalitu. Je třeba navést učitele k trochu jinému přístupu než v běžných hodinách: "Učitelé tělocviku jsou připraveni na to, že účelem školy je zjistit individuální výkon žáka. Když to řeknu obrazně - musíte vidět, jak se žák rozbíhá ke koze, přeskočí ji a zvedne ruce. A při tom aktu ostatní děti stojí. To v našem projektu vůbec nejde. Jedná se nám o to, aby bylo dítě rychlé, rychle se rozhodovalo a bylo neustále v pohybu," říká. Zdroj: ekonom.ihned.cz