Zprávy

Brno chce postavit nové stadiony za miliardy

Během příštích pěti let by mohla v Brně vzniknout nová sportoviště za minimálně tři miliardy korun. Moravská metropole by se tak stala městem s nejmodernější infrastrukturou pro vrcholový sport v zemi. Po dříve představených plánech na hokejový a fotbalový stadion Rada města Brna na konci června schválila investiční záměr na novou atletickou halu. Stát by měla v kampusu Masarykovy univerzity ve čtvrti Bohunice a její cena se podle odhadů vyšplhá na téměř půl miliardy korun. Město už zařadilo projekt do rozpočtu kapitálových výdajů pro roky 2016 až 2018. Magistrát tím splnil část dohody, kterou loni v listopadu uzavřel s Českým atletickým svazem."Atletickým klubům z Brna i přilehlých regionů chybí zázemí pro přípravu v zimních měsících. Hala, která by sloužila dospělým i mládežnickým týmům, je proto nutnost," vysvětluje náměstek brněnského primátora pro investice Richard Mrázek. Financování atletické haly, stejně jako fotbalového a hokejového stadionu, ale zatím není vyřešené. Zhruba polovinu ze zmíněných tří miliard bude stát nový fotbalový stadion za Lužánkami, který chce rovněž postavit město. Nová aréna pro 23 tisíc diváků − šlo by o největší fotbalový stadion v zemi − je dokonce na seznamu strategických projektů, který letos v březnu představil primátor Petr Vokřál (ANO). Podle něj by se stadion měl začít stavět nejpozději v roce 2018. Do té doby ale bude muset město nejdříve vyřešit spor s developerskou firmou CzechCity, která si dělá nárok na některé pozemky okolo stávajícího lužáneckého stadionu. "O věci už loni rozhodl v náš prospěch krajský soud, stále to ale není dořešeno. Na druhou stranu věříme, že tak významný projekt neztroskotá na majetkoprávních sporech," říká tisková mluvčí magistrátu Zuzana Taušová. Magistrát počítá s tím, že zhruba třetinu nákladů na fotbalový stadion pokryje z rozpočtu města, 400 milionů chce získat z evropských dotací a na zbytek má přispět Fotbalová asociace a vláda. Ty ale zatím žádné peníze nepřislíbily. Další prostředky zřejmě město uvolní na novou hokejovou halu. Tu chce v těsném sousedství zamýšleného fotbalového stánku postavit na své náklady extraligový klub Kometa Brno spolu s investiční skupinou DRFG Davida Rusňáka. Majitel Komety Libor Zábranský ale přiznává, že bez pomoci města se projekt za zhruba miliardu korun podaří jen těžko. "Nedovedu si představit, že bychom halu pro dvanáct tisíc diváků postavili sami," dodává. Vládnoucí koalice vyjádřila lužánecké hale podporu už loni na podzim, kdy Zábranský projekt představil. "Město by mohlo do projektu například poskytnout pozemky," řekl už dříve Vokřál s tím, že magistrát bude muset v souvislosti s oběma novými stadiony za Lužánkami investovat také do infrastruktury a revitalizace zanedbaného okolí. Se stavbou nového hokejového stadionu je navíc spojena možnost další "sportovní" investice. Své využití by ztratil nynější domov brněnských hokejistů − hala Rondo. Město, jež budovu vlastní, proto uvažuje o její přestavbě na halu míčových sportů. I to by si vyžádalo investici za desítky, spíše stovky milionů korun. Podle mluvčí Taušové je ale o rekonstrukci Ronda před dokončením nové arény za Lužánkami předčasné mluvit. Hala Rondo, která zahájila provoz už v roce 1982, je nyní nejmodernějším sportovištěm v Brně. "Stejně vzdálený je zatím i projekt nového cyklistického velodromu, o kterém už dříve v médiích mluvil primátor Vokřál," dodává Taušová. Zdroj: ihned.cz

Sportisimo má nového majitele

Největší český řetězec se sportovním zbožím Sportisimo mění majitele. Zhruba poloviční podíl v něm kupuje spoluzakladatel investiční skupiny Penta Martin Kúšik. Prodal mu ho jeden ze dvou majitelů firmy, podnikatel Do Hong Son. Druhý majitel Thai Ngoc Nguyen, který firmu řídí, si svůj podíl ponechá. Firma už o změně majitele informovala své zaměstnance, podmínky transakce dosud nejsou známy. Hodnota firmy se pohybuje kolem pěti miliard korun. Tržby Sportisima z prodeje sportovního zboží za poslední zveřejněný finanční rok, tedy od dubna 2014 do března 2015, činily 4,9 miliardy korun. Prodávající zastupovala advokátní kancelář Clifford Chance, finančním poradcem transakce byla Erste Bank. Podle dostupných údajů ovládali zakladatelé Sportisimo přes firmu LV Global, v níž měl Do Hong Son 52 procent a zbytek patřil Thai Ngoc Nguyenovi. Během patnácti let vytvořili z malé firmy lídra českého trhu se sportovním zbožím. Od roku 2000, kdy otevřeli svůj první obchod v Brně, jim rostou nepřetržitě tržby i provozní zisk. Ten podle poslední zveřejněné výroční zprávy za období od dubna 2014 do března 2015 zhruba při pětimiliardových tržbách stoupl ve srovnání s předchozím rokem o 70 procent na 281 milionů. Čistý zisk činil 150 milionů korun. Sportisimu také přibývají nové pobočky, v Česku jich má téměř sto. Tržbami i počtem poboček výrazně převyšuje své nejbližší konkurenty, jako jsou například A3 Sport, Intersport, Hervis Sport či Hudy Sport. Desítky prodejen provozuje také na Slovensku a v Polsku a dokončuje expanzi na Balkán. Zboží prodává díky německému e-shopu i zákazníkům ze západoevropských zemí. Martin Kúšik, který podíl ve Sportisimu kupuje, patří mezi nejbohatší české a slovenské podnikatele. Je jedním z pěti zakladatelů investiční společnosti Penta, která od poloviny 90. let vyrostla v jednu z nejvýznamnějších v Česku. Kúšik z ní ale před třemi lety odešel. Prohlašoval tehdy, že se chce věnovat rodině a rozjet vlastní fond, který by spravoval rodinné finance. Podle odhadů si z Penty odnesl zhruba devět miliard korun, následně pak založil fond Odyssey 44. Kúšik má k maloobchodu blízko, v Pentě pod něj spadaly například lékárny Dr. Max. Zdroj: ekonom.ihned.cz

Praha je letos Evropským hlavním městem sportu

Projekt „Praha - Evropské hlavní město sportu“ není podle vedení magistrátu o velkých fantastických sportovních utkáních, ale o zapojení běžných Pražanů do sportu. A právě na to se zaměřuje celá kampaň, kterou Magistrát hlavního města Prahy připravil. "Mým cílem je v rámci prezentace Prahy jako Evropského hlavního města sportu představit naše město jako skvělou lokalitu pro aktivní i pasivní sportovce. Chceme se zaměřit jak na Pražany, tak i na návštěvníky, aby si uvědomili, že v Praze se konají desítky skvělých sportovních akcí a existují zde nepřeberné možnosti pohybu," řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu a sport Petr Dolínek. Letos, kdy je Praha evropským hlavním městem sportu, se chce magistrát podle Dolínka zaměřit hlavně na významné investice do budování sportovní infrastruktury, rekonstrukce sportovišť, podpory sportovních klubů a organizování každodenního sportování. Praha nedávno představila své ambasadory, kteří budou v podpoře sportu v hlavním městě pomáhat. Jsou mezi nimi třeba beachvolejbalistky Markéta Sluková a Barbora Hermannová, fotbalový reprezentant Pavel Kadeřábek, kajakář Martin Fuksa, snowboardistka Ester Ledecká, golfistka Klára Spilková a mnozí další. „K projektu Praha - Evropské hlavní město sportu jsme natočili s kolektivem profesionalnivideo.cz a kapelou Portless videoklip. Opravdu se povedl a oficiální premiéru měl na našem Facebooku. Dosáhl fantastického oslovení 300 000 fanoušků a bez propagace. Důležité je, že nás potěšily hlavně pozitivní komentáře u klipu, který Pražané hodnotí jako něco nového, moderního a zajímavého," říká Filip Zikmund, správce sociálních sítí Prahy. Hlavní město se kromě Facebooku prezentuje i na dalších sociálních sítích jako Twitter, Instagram, YouTube, Pinterest a Tumblr; Praha se vydala cestou organického dosahu příspěvků a nevyužívá žádnou placenou podporu. Zdroj: ihned.cz

Ministerstvo prodlouží projekt Hodina pohybu navíc

Projekt s názvem Hodina pohybu navíc má za sebou první rok. Téměř osm tisíc dětí z celé republiky se zúčastnilo experimentu, od kterého si ministerstvo školství i odborníci na sportování dětí slibují, že přispěje k lepší fyzické zdatnosti dětí. Projekt se uskutečnil na sto šedesáti základních školách. Ministerstvo nedávno rozhodlo o jeho prodloužení o další dva roky. Jednu hodinu sportovních her navíc měly děti ve vybraných školách od první do třetí třídy v rámci školní družiny, kdy se jim věnovali odborně připravení učitelé či trenéři. A podle jednoho z autorů projektu, Petra Koubka z Národního ústavu pro vzdělávání, je o pokračování takový zájem, že budou muset autoři asi stovku přihlášených škol odmítnout. "Sportování dětí a mládeže považuji za velmi důležité, pro mě je to absolutně hlavní cíl, protože bez toho se nehneme dopředu," prohlásila ministryně Kateřina Valachová s tím, že takové projekty jsou jednou z cest, jak děti "rozhýbat". Podle průzkumů mají české děti oproti předchozím generacím pohybu nedostatek. Osmdesát procent se denně nevěnuje aspoň hodinu pohybovým aktivitám, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého průzkumu Univerzity Palackého v Olomouci mezi 14 500 českými dětmi ve věku od 11 do 15 let. S větším "rozhýbáním" českých dětí počítá i koncepce podpory sportu do roku 2025, kterou nechala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) sepsat a brzy ji bude schvalovat vláda. Plánuje se v ní například, že by školy měly kromě povinných hodin tělocviku nabízet také aspoň tři hodiny pohybu týdně ve školních sportovních klubech. Podle Michala Urbana z ministerstva školství nebude účast ve sportovních klubech povinná. Jde ale o to, aby měly děti víc příležitostí ke sportu a k pohybu. Vychází se ze zjištění, že 85 procent pohybových aktivit se odehrává právě ve škole. Podle Petra Koubka, jednoho z autorů projektu hodin pohybu navíc, nejde jen o množství hodin, kdy se děti věnují pohybu, ale i o jeho kvalitu. Je třeba navést učitele k trochu jinému přístupu než v běžných hodinách: "Učitelé tělocviku jsou připraveni na to, že účelem školy je zjistit individuální výkon žáka. Když to řeknu obrazně - musíte vidět, jak se žák rozbíhá ke koze, přeskočí ji a zvedne ruce. A při tom aktu ostatní děti stojí. To v našem projektu vůbec nejde. Jedná se nám o to, aby bylo dítě rychlé, rychle se rozhodovalo a bylo neustále v pohybu," říká. Zdroj: ekonom.ihned.cz