Zprávy

Český olympijský výbor zvyšuje odměny za medaile na olympiádě v Riu

Milion a tři čtvrtě za zlato, 875 tisíc za stříbro a 525 tisíc za bronz. Takové sumy čekají na olympioniky, kteří získají individuální cenné kovy na hrách v Riu - rozhodlo o tom plénum Českého olympijského výboru, když schválilo nárůst medailových prémií. Částka za zlato se mění po třech olympiádách. V Londýně - a zároveň na následujících zimních hrách v Soči 2014 - ještě platilo, že za olympijské zlato dostanou sportovci 1,5 milionu korun, za stříbro 750 tisíc a za bronz 450 tisíc; suma za zlato byla stejná už ve Vancouveru 2010, jen za zbylé dva cenné kovy se vyplácelo o 50 tisíc méně. V Londýně získala česká výprava čtyři zlaté, tři stříbrné a tři bronzové. Pro Rio se však částky pro jednotlivce zvyšují. Sumy se odvíjejí od koeficientu, kdy se za stříbrnou medaili platí 50 procent z částky pro zlato a za bronzovou medaili 30 procent. U neindividuálních medailí připadají u české výpravy v úvahu dvojice či čtveřice. Zde by odměny byly zlato 2 350 000, stříbro 1 175 000, bronz 705 000, respektive u čtveřic zlato 3 500 000, stříbro 1 750 000, bronz 1 050 000. Jakkoli navýšení odměn znamená vyšší výdaje, v tomto případě nejsou pro ČOV nepříjemné. „Za posledních osm let se naše ekonomika kvůli inflaci a růstu cen změnila a zvýšení odměn by tyto změny mělo vyrovnat,“ uvedl Martin Doktor, sportovní ředitel ČOV a vedoucí české výpravy v Riu. V Pekingu 2008 byl za zlato rovný milion. „Chceme odměnit medailisty nejen za jejich sportovní úsilí, ale i za propagaci, kterou jejich úspěch přinese celé České republice.“ Doktor řekl, že celý rozpočet pro Rio by se mohl přiblížit až k 60 milionům korun - včetně odměn. To už věděl, že se prémie budou navyšovat, jen čekal na oficiální potvrzení od pléna ČOV. Česká výprava patří ohledně prémií pro olympioniky tradičně mezi štědřejší. Jen pro srovnání: výši bonusů pro Rio zveřejnily i Německo a Francie, i když jde o výrazně bohatší země než je Česko, jejich olympijští medailisté si přijdou na méně. U Německa činí zlatý bonus 20 tisíc eur (zhruba 540 tisíc korun), u podstatně štědřejší Francie jde o 50 tisíc eur (zhruba 1 350 000 korun). V Londýně měli slíbenou nejvyšší sumu zástupci Singapuru: kdyby se někdo ze sportovců reprezentujících bohatý městský stát v jihovýchodní Asii stal olympijským vítězem či vítězkou, inkasoval by v přepočtu 16,5 milionu korun. Singapurská výprava ovšem získala „jen“ dva bronzy. Zdroj: idnes.cz

Bývalý hokejista Altrichter staví v Říčanech nový zimní stadion

V Říčanech u Prahy právě roste poměrně výjimečný zimní stadion. Jde o projekt Martina Altrichtera, bývalého hokejového brankáře spojeného zejména s pražskou Slavií. Investice do výstavby nového stadionu vyjde na 100 milionů korun. "Energeticky půjde o velmi úsporné technologie. Měsíční náklady na provoz stadionu bez nákladů na zaměstnance budou asi 200 tisíc. Jiné zimní stadiony to měsíčně stojí od 400 do 800 tisíc," poznamenává Altrichter. V České republice je v současné době celkem 158 zimních stadionů. Český svaz ledního hokeje upozorňuje, že například v porovnání se Švédskem či Finskem je Česká republika v počtu i kvalitě stadionů pozadu. Několik nových staveb v poslední době přibylo – V Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Frýdlantu, Nejdku, Telči, Turnově a Varnsdorfu. "Stále jsou ale asi tři desítky českých měst nad 10 tisíc obyvatel, kterým zimní stadion chybí," řekl mluvčí hokejového svazu Zdeněk Zikmund. Třiačtyřicetiletý Martin Altrichter nyní trénuje mládež na pražské Kobře. Těší se však, že se přesune na vlastní stadion. "Chci dál pokračovat ve výchově mládeže, a když to chcete dělat po svém, je dobré to dělat ve svém," říká Altrichter. Bydlí nedaleko Říčan a právě v tomto pražském satelitu ucítil vhodnou příležitost. Jeho někdejší spoluhráč a kamarád Jan Hejda se tady snažil na místě původního stadionu o to, aby mohl více než třicet let fungující areál zrekonstruovat a provozovat, avšak jeho aktivita byla neúspěšná. Altrichter začal budovat zcela nový zimní stadion na místě původního stadionu. Měl by být uveden do provozu už v září letošního roku. "Bude v něm malá a velká plocha. Na té malé instalujeme speciální kamerový systém pro trénink brankářů a střelby. Nic takového v Česku zatím není," upozorňuje na jednu ze zajímavostí svého projektu Altrichter. Říká, že se zamyslel nad řadou věcí. Třeba nad tím, co budou v čase tréninku svých dětí dělat rodiče, kteří své ratolesti na hokej nebo krasobruslení vozí a pak v místě tráví často i hodiny. Proto zde bude také restaurace a posilovna. Altrichter vysoutěžil nájemní smlouvu s městem na 30 let, zboural starou konstrukci stadionu, nahradil původní technologie chlazení novými a postupně dává stavbě interiéry, moderní opláštění a vzhled. Svaz se snaží zájemcům o zimní stadiony pomáhat. "Máme projekt nízkonákladového zimního stadionu za zhruba 50 milionů korun, který je možné postavit za šest až devět měsíců," dodává Zikmund. I Altrichter tuto možnost zvažoval. "Vybral jsem si ale jiný typ chlazení, celou jinou skladbu stadionu. Každopádně je pozitivní, že něco takového svaz podporuje," říká Altrichter. Osobně je ovšem přesvědčen, že nejlépe si vše zařídí sám. Snažil se i vyhnout jakékoliv dotaci na svůj nový byznys. "Víme, jak dopadl pan Pouzar v Budějovicích," dodává. Altrichter věří, že vydělat na provoz, na zaměstnance a na splácení patnáctiletého úvěru nebude problém. Nasmlouval už několik týmů pro lokální soutěž a některé krasobruslařské kluby z okolí. Zájem je prý obrovský, v čemž pomáhá i lokalita blízko Prahy, kde je o ledové plochy nouze. Altrichter chce spolupracovat se školami a do budoucna nabídnout svůj zimní stadion i jako sídlo hokejového klubu, který by tu mohl trénovat a hrát zápasy. Tady už by se ale spolupráci s městem, které by pomáhalo s dotacemi hlavně na výchovu mládeže, nebránil. Zdroj: ihned.cz

Elan hlásí růst tržeb a záměr prodat výrobu skokanských lyží

V roce 2015 vzrostly tržby skupiny Elan na 71,3 milionů eur a auditovaný čistý zisk činil 2,8 milionu eur. V prvním čtvrtletí letošního roku se tržby meziročně zvýšily o 30%, k čemuž přispěla hlavně divize větrné energie. Vedení firmy oznámilo, že se hodlá více zaměřit na rozvoj značky na strategických trzích se zimním vybavením a posílit svou vedoucí pozici lídra inovací v oblasti sjezdových lyží. „Transformace značky vyžaduje výraznější soustředění zdrojů a aktivit na zimní sortiment s využitím nejmodernějších digitálních a marketingových nástrojů. Věříme, že tento směr je pro firmu Elan nejvhodnějším řešením,“ prohlásila nově zvolená předsedkyně představenstva Michaela Stitz. Představenstvo Elanu se dále kvůli novým strategickým cílům rozhodlo prodat segment výroby skokanských lyží. „V současné době jednáme o možném zájemci, který bude úspěšně pokračovat v našich aktivitách a využije zkušeností, které jsme během dlouhých let nashromáždili. Elan se bude snažit přispět k tomu, aby produkce skokanských lyží pokračovala na stejně vysoké úrovni jako dosud,“ vyjádřilo se vedení firmy. V souvislosti s tím hodlá Elan také odstoupit od sponzorského programu ve skocích na lyžích. Podle současného vedení byl program více zaměřen na marketing než na prodeje a představoval výrazný podíl marketingových výdajů společnosti. Protože sponzoring skokanů na lyžích nepřinesl požadovaný efekt, budou tyto fondy přesměrovány na aktivity, jejichž cílem je posílení značky na jejích klíčových trzích a dále transformace marketingových aktivit směrem k digitálnímu marketingu, které je nyní v oblasti sportovního vybavení považováno za velmi efektivní.

Poslanci schválili nová pravidla financování sportu

Poslanci minulý týden schválili novelu o podpoře sportu, která má zajistit spravedlivější rozdělování státních dotací mezi sportovní organizace. Státní prioritou je podpora sportu dětí a mládeže i sportovních reprezentantů. Na ministerstvu školství vznikne speciální rejstřík, do kterého se budou muset zapsat sportovní svazy a organizace žádající příspěvek od státu. V něm budou mimo jiné muset uvádět, kolik mají aktivních sportovců a trenérů a zda u nich sportuje mládež. Ministerstvo se pak podle toho rozhodne, kolik kterému svazu přispěje. "Aby stát opravdu reálně mohl řídit svou politiku v oblasti sportu, potřebuje k tomu náležitá data. Musíme vědět, kde chybí trenéři, kam zacílit dotační programy," řekla na obhajobu rejstříku ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Ministerstvo chce také více dohlížet na to, jak svazy sportovce vykazují - v minulosti totiž počty členů často navyšovaly. Údaje o počtu trenérů a sportovců mají být veřejně přístupné na internetu. Rejstřík se má spustit za dva roky. Velké sportovní svazy pak budou mít šest měsíců, aby se do něj zapsaly. Menší sportovní kluby dostanou roční lhůtu. "Nikdo se nemusí bát, že by se hned musel zapisovat, bude na to dost času. Dotačních programů vypisovaných letos se to ještě nedotkne," dodala Valachová. Ministerstvo příští rok na dotacích rozdá šest miliard korun, což je o 1,7 miliardy více než letos. Sportovní kluby ale čekají i další změny ve financování - všechny peníze bude nově rozdělovat pouze ministerstvo školství, a to vždy na tři roky. Až dosud přerozděloval část financí Český olympijský výbor - šlo o část daní z hazardu. Poslanci ale v dubnu rozhodli, že od příštího ledna dostane všechny peníze na sport od loterijního byznysu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a sám rozhodne, kde je použít. Ministr financí Andrej Babiš navíc slíbil, že bude peníze do sportu postupně navyšovat - v roce 2018 chce svazům poslat dokonce sedm miliard korun. Peníze hodlá vzít z podílu loterijních daní, který dnes připadá obcím. Radnice by o peníze z hazardu měly úplně přijít do roku 2020. Podle nového zákona mohou o dotace žádat nejen svazy a kluby, ale také sportoviště. Ministerstvo také může přidělit peníze na pořádání významných sportovních akcí. Na státní podporu naopak nedosáhnou sportovci, kteří v minulých třech letech dopovali nebo byli pravomocně odsouzeni za nekalosti ve sportu nebo dotační podvody. Zdroj: ihned.cz

Sparta si v pohárech vydělala 250 milionů korun

Ani když před jedenácti lety hrála naposled Ligu mistrů, nevydělala fotbalová Sparta tolik jako v současném ročníku Evropské ligy. Na bonusech a prémiích, které Evropská fotbalová unie (UEFA) na odměnách vyplácí, dostane v přepočtu přibližně 186 milionů korun. Sparta byla nejdřív vyřazena ve 3. předkole Ligy mistrů, následně úspěšný bojovala v play off Evropské ligy a účastnila se základní fáze. Tam získala druhé místo ve skupině a následoval postup do vyřazovací fáze, osmifinále, čtvrtfinále. Když loni v srpnu přemohla Thun v závěrečném předkole, za postup do skupiny dostala 2,4 milionů eur, což je v přepočtu 64,8 milionů korun. UEFA odměňuje kluby i za jednotlivé výsledky. Dvě výhry nad APOEL Nikósií a jedna nad Asterasem Tripolis znamenaly 1 080 000 eur, v přepočtu 29 160 000 korun. Dvě remízy se Schalke a bod v Tripolisu přinesly Spartě 9 720 000 korun. Ve skupině Sparta skončila druhá za Schalke, odměna za druhou příčku je 250 tisíc eur, v přepočtu 6 750 000 korun. Za účast v prvním kole vyřazovací části Evropské ligy UEFA vyplácí půl milionu eur, za postup do osmifinále 750 tisíc eur a za čtvrtfinále milion eur. Spartě zároveň náleží ještě bolestné za vyřazení ve 3. předkole Ligy mistrů s CSKA Moskva, což je 15 milionů korun. Součet všech položek dává 186 080 000 korun. Výtěžek ze vstupného z osmi domácích zápasů je hrubým odhadem kolem šedesáti milionů korun. UEFA pak Spartě pošle ještě podíl z tzv. Market poolu, což však mohou být jen jednotky milionů korun (5 až 10 milionů). Za celkovou účast v letošním pohárovém ročníku tak Sparta měla příjmy kolem 250 milionů korun. Je to důležitá položka pro fungování klubu, při plánování rozpočtu na každou sezonu se totiž počítá s účastí v základní skupině Evropské ligy, což při průměrných výsledcích přinese přibližně 80 až 100 milionů. Na tyto peníze si za podzim přišly ostatní české kluby v soutěži Plzeň a Liberec, které nepostoupily ze základní skupiny. Dvě stě milionů korun je přibližně polovina ročního rozpočtu Sparty. Díky vydělaným penězům může klub v létě investovat do nákupu posil. Zároveň však platí, že u špičkového hráče české ligy má Sparta strop 15 až 20 milionů. S účastí v Evropě jsou však spojené i náklady: zhruba 2 až 3 miliony korun stojí jeden výjezd, asi půl milionu vydá klub, když hraje doma. Ze sumy se odčítají i prémie pro hráče, což je odhadem desetina celkové částky. I když příjmy pro Evropskou ligu UEFA v poslední době zvýšila, pořád jsou výrazně nižší než peníze, které kluby inkasují za postup do Ligy mistrů. Jen za postup do základní fáze to je 324 milionů korun, za výhru je přibližně 40 milionů. Zdroj: idnes.cz

Tržby firmy Atex se loni zvýšily a firma plánuje další růst

Česká textilní firma Atex vyrábějící výhradně sportovní oblečení v roce 2015 utržila 24 milionů korun a vyrobila 30 tisíc kusů sportovního oblečení. Kolem dvou pětin produkce směřuje na export například do Rakouska, Německa, Běloruska, Francie, Norska, Španělska, na Slovensko, ale i do Kanady a Austrálie. Atex má v současné době 40 zaměstnanců a zakládá si na tom, že je výhradně českou firmou a šije v tuzemsku. Loňské tržby 24 milionů korun by měly letos narůst ke 30 milionům hlavně díky novým výrobním prostorám, které má firma od září 2015 v Jeseníku, kde také plánuje vybudovat prodejnu. Přibližně 20% vyrobených oděvů se prodá přes e-shop a prodejnu v Praze nebo showroomy v Brně a na Slovensku, takže většina výroby, kolem 80%, se dělá přímo na objednávky klientů. "Pro obchodní řetězce jsme drazí, nemohou si na nás přidat vysoké marže," říká zakladatelka firmy Alena Fridrichová. Ta značku Atex založila v roce 1992 jako zakázkové krejčovství se sídlem v Brně. Protože její tehdejší manžel byl bývalý profesionální cyklista, začala firma šít oblečení pro cyklisty a záhy i pro vyznavače tehdy velice populárního aerobiku. Postupně se firma vyprofilovala na úzkou specializaci sportovního oblečení, které oblékají i čeští a zahraniční reprezentanti. Výčet sportů, na které se firma orientuje, je velmi široký. Atex šije oblečení například pro hasiče na sportovní soutěže, pro cyklisty, on-line bruslaře, orientační běžce nebo i pro nový sport skyrunning, což je běhání ve vysokých nadmořských výškách. Žádnou žádost v Atexu neodmítnou. Šijí i pro téměř desítku olympijských sportů, jako jsou biatlon, veslování, kanoistika, triatlon, severské kombinace, boby, snowboardcross, zápas či běžecké lyžování. Pro Atex jsou samozřejmostí individuální úpravy na jakémkoliv oděvu podle přání klientů a pochopitelně i jejich exkluzivní design. Ten hraje také výraznou roli. Čeští reprezentanti rádi sahají po kombinacích červené, modré a bílé, ale v Atexu jim nabízejí i výjimečné kombinace. Například do podvědomí veřejnosti se Atex dostal tmavým dresem s tělovými prvky, ve kterém jeli čeští biatlonisté na mistrovství světa v Novém Městě v roce 2012. Pro vedení firmy, jehož součástí jsou kromě jedenašedesátileté Aleny Fridrichové i její synové Oldřich Sova a Michal Fridrich, je podstatné, aby značka zůstala i nadále výhradně českým výrobcem, aby nevyráběla na kvantitu, ale na kvalitu a aby nabízela stále lepší servis. Jak říkají její majitelé, firma musí stále inovovat a používat nové technologie, aby se držela na špici zájmu vrcholových sportovců. Zdroj: Ekonom