Zprávy

Nutrend měl loni opět vyšší tržby

Rodinná firma Nutrend se sídlem v Olomouci je největší českou firmou na výrobu doplňků výživy pro sportovce. Zaměstnává přes dvě stovky lidí. Její tržby rostou už třetí rok po sobě. Loni tvořil obrat Nutrendu 560 milionů korun, což znamená meziroční nárůst o 8%. Zisk za loňský rok zatím nebyl zveřejněn, v roce 2014 činil zisk po zdanění 15 milionů. V průmyslové zóně na kraji Olomouce buduje Nutrend vedle současného sídla firmy a výrobní haly další budovy. "Loni jsme investovali asi 130 milionů korun, letos to bude 220 milionů. Kromě nové haly pořídíme i novou linku a další technologie," říká Richard Zedník, ředitel a spolumajitel firmy. Portfolio olomouckého Nutrendu je široké. "Vyrábíme přípravky jak pro silové sportovce, tak pro vytrvalce. Asi třetina našich výrobků je pak určena pro běžné spotřebitele, například vitaminy, müsli tyčinky nebo dietní drinky," popisuje Zedník. Celkem firma vyrábí asi 370 produktů a ve svém oboru je čtvrtá největší v Evropě. V Česku Nutrendu patří přes 60 procent trhu. Více než polovinu svých výrobků Nutrend vozí za hranice, celkem do 42 zemí. Zedník předpokládá, že letošní rok bude z hlediska zahraničních tržeb hodně úspěšný. "Noví partneři potřebují pár let na rozjezd. Teď jsme zrovna ve fázi, kdy se hodně z nich stabilizuje. Porosteme ale i v Česku, to je náš stěžejní trh," říká. Pro vznik firmy bylo zásadní mistrovství České republiky v kulturistice v roce 1993. Richard Zedník, tehdy ještě podnikatel s posilovacími stroji, se tu setkal se svou budoucí ženou Martinou, profesionální kulturistkou. Ještě v tomtéž roce se dvěma dalšími společníky založili firmu na doplňky výživy pro sportovce. Majiteli jsou v současné době již jen manželé Zedníkovi. Výživové výrobky olomoucké firmy jsou ke koupi ve fitness centrech, potravinových řetězcích, na benzinových stanicích a také ve 12 firemních prodejnách Nutrendu. Lidé do nich podle Zedníka chodí hlavně kvůli poradenství a kompletní nabídce zboží, která se do běžného obchodu nevejde. "Zatím jsou všechny prodejny ziskové hned od otevření. Průběžně síť rozšiřujeme, letos už jsme stihli otevřít jednu novou a plánujeme tři další," říká Zedník. První prodejna se sortimentem Nutrendu se letos otevřela také v zahraničí, v bulharské Sofii. Nutrend si vlastní výrobky nejen zčásti prodává, ale také kompletně vyvíjí. "Základem úspěchu je, aby všechny naše produkty lidem chutnaly," vysvětluje Zedník. Na vývoji firma spolupracuje s externími poradci a profesionálními sportovci, ročně do něj dá okolo 20 milionů korun. Výrobky pro vytrvalostní sporty testují kromě Jágra a Sáblíkové například cyklisté Jaroslav Kulhavý a Jiří Ježek nebo triatlonista Petr Vabroušek. Velká část produktů vzniká na zakázku Českého olympijského výboru, se kterým firma spolupracuje. Například na olympijské hry do Atén vyrobila pro české sportovce speciální nápoj do horka, v Číně zase dostávali antioxidanty, které zbavovaly zplodin ze vzduchu. "Pro letošní hry v Rio de Janeiru vyvíjíme proteinovou tyčinku nebo novou příchuť jednoho z nápojů," prozrazuje Zedník. Zdroj: ihned.cz

Velký fotbalový byznys v Číně

Číňané milují fotbal, ale jeho kvalita zatím nedosahovala dobré úrovně. Zprávy z ligy se v poslední době týkaly jen korupčních skandálů. O zlepšení pověsti se má postarat nově založená superliga Chinese Super League (CSL). Ta investovala přes 330 milionů eur do nákupu nových hráčů, což je o 90 milionů více než Premier League. Celá expanze na fotbalovém trhu je posvěcena vedením státu, velkým fotbalovým fanouškem je i prezident země. Do roku 2025 má být postaveno 50 tisíc fotbalových škol, fotbal má být také povinným předmětem na školách. Do Číny tak míří nyní mnoho fotbalových trenérů. Nová liga má také zvýšit zájem diváků, který se dosud zaměřoval hlavně na anglickou Premier League. Čínská fotbalová reprezentace zatím nebyla moc úspěšná. Mistrovství světa se zúčastnila jen jednou, a to v roce 2002, a skončila bez bodu i bez vstřelené branky. V žebříčku FIFA je Čína na 93. místě. Pro hráče je nyní působení v Číně lákavé hlavně kvůli vyšším financím, které do CSL putují hlavně díky novým investorům. Například miliardář a zakladatel internetového obchodu Alibaba Jack Ma vložil miliony do týmu Guangzhou Evergrande. Dalším velkým investorem je skupina Wanda a její majitel Wiang Jianlin, který je s majetkem 33 miliard eur nejbohatším mužem v Číně. Akcie firem, které investovaly do ligy CSL, zvýšily svou hodnotu o 158 procent. Čínské firmy financují i mezinárodní fotbal – skupina Wanda je majitelem dvacetiprocentního podílu v Atletiku Madrid, firma Rastar je zastoupena v Espaňolu Barcelona. Mediální miliardář Li Ruigang s partnery vstoupil částkou 400 milionů eur do týmu Manchester City, skupina CEFC koupila podíl v týmu Slavia Praha. Vedle velkých prostředků investovaných do klubů hraje roli v nové lize i smlouva na televizní přenosy. Ty získal za 1,2 miliardy eur na pět let Li Ruigang, majitel China Media Capital. Ještě v roce 2014 stály vysílací práva jen sedm milionů eur.

Ondřej Bank se po ukončení kariéry chce věnovat budování své značky Vagus

Ondřej Bank ukončil před několika týdny aktivní lyžařskou kariéru, během které nasbíral řadu cenných umístění, ale bohužel ho provázela i častá zranění a nemoci. Jak sám tvrdí, nyní přišel čas na byznys. "Teď se budu naplno věnovat značce Vagus," řekl Bank Hospodářským novinám. Jde o značku lyžařského vybavení a oblečení, která byla dosud Bankovým koníčkem. Bank začal před osmi lety s vlastními brýlemi, přilbami a postupně přidával oblečení i další doplňky. "Když jsem si v roce 2008 zlomil nohu v Kitzbühelu, měl jsem čas a navštívil jsem veletrh ISPO v Mnichově. Poznal jsem tam pár lidí z oboru, s nimiž jsem si udělal brýle pro sebe. Asi deset kusů. Ty se líbily a kamarádi mě přesvědčili, ať jich udělám víc a zkusím je prodávat," popisuje Bank počátky svého - jak sám říká - útěku od stereotypního života sportovce. Připadalo mu, že móda kolem alpského lyžování je nudná a nenápaditá. "Měl jsem kamarády z freestylu nebo snowboardisty. Jejich oblečení je zajímavější, ale mnohdy málo kvalitní. Tak jsem si řekl, že se to pokusím spojit," dodává Bank. Zavedené značky zejména brýlí a přileb jako Uvex, Carrera a další podle něj neměly zapotřebí cokoliv inovovat. V lyžařském světě působí už desítky let, dělají stejné věci a do změn je nikdo netlačí. Díru na trhu tedy Bank našel. Když začal do oboru víc pronikat, zjistil, že u jeho domovského Šumperku funguje firma, která vyrábí přilby pro velké zahraniční značky. Spojil se s ní a vyrobil první helmy, na nichž dnes převážná většina obratu Vagusu stojí. Speciální kevlarové kousky prodává Vagus, o který se kromě Banka starají další dva kolegové na plný úvazek, za 7000 korun. Počty prodaných helem jdou ročně do stovek, u brýlí, které se prodávají za cenu kolem 1500 korun, jdou do tisíců. Přesná obchodní čísla Bank sdělit nechce, tvrdí, že je vlastně nezná, doteď neměl příliš času se o ně zajímat. "Před olympiádou v Soči v roce 2014 mi to zachránilo přípravu na sezonu, protože jsem potřeboval peníze. Najít silného sponzora se mi tehdy nedařilo," vysvětluje Bank. Poslední tři roky je Vagus v zisku a může si dovolit investovat. "Dosud jsem byl víc tváří značky než ten, kdo byznys řídil. Teď už to celé pojmu profesionálněji," tvrdí Bank. S rodinou tráví čas v podhůří Jeseníků, poslední týdny ale stále častěji míří do Prahy na různá jednání a schůzky. V nedávné době se stal patronem řady lyžařských akcí. Je tváří krkonošského lyžařského areálu Herlíkovice. Tváří Vagusu je už nějaký čas snowboardcrossařka Eva Samková, Bank by rád oslovil i další sportovce. Dalším krokem v rozvoji značky by mělo být rozšíření prodejních míst. Zatím je dominantní vlastní e-shop. Dosavadních šest partnerských prodejen by se mělo do budoucna rozrůst na desítky. "Ale musí to být takové místo, kde budou rádi, že tam jsme. V minulosti jsme už poznali, jak funguje obchod velkých sportovních řetězců, a u toho být nechceme. Naše výrobky kupují lidé, kteří je cíleně hledají, takže se snad řetězcům vyhneme," dodává Bank. Zdroj: byznys.ihned.cz

Biatlonistka Soukalová vydělala nejvíce z českých sportovců

Z českých sportovců v uplynulé zimní sezóně vydělala nejvíce peněz biatlonistka Gabriela Soukalová, která coby vítězka Světového poháru získala v přepočtu zhruba 6,3 milionu korun hrubého. Na druhém místě v pomyslném finančním žebříčku figuruje slalomářka Šárka Strachová s 2,4 miliony korun. Přes milion se díky svým výsledkům v sezoně dostali ještě biatlonistka Veronika Vítková (1,8 milionů korun), rychlobruslařka Martina Sáblíková (1,5 milionů korun) a skokan na lyžích Roman Koudelka, který vydělal v přepočtu 1,6 milionů korun. Více než 900 tisíc si podle odhadů zajistila vítězka Světového poháru ve snowboardingu v alpských disciplínách Ester Ledecká a snowboardcrossařka Eva Samková vydělala kolem 800 tisíc. Ze světových sportovců si nejvíc vydělali stejně jako loni sjezdaři. Rakušan Marcel Hirscher získal v přepočtu 14,5 milionu korun a Američanka Lindsey Vonnová přes deset milionů. Nejlepší biatlonista sezony Martin Fourcade z Francie vydělal přibližně 7,7 milionu, nejlepší skokan na lyžích Slovinec Peter Prevc 6,1 milionů korun. Zatímco sjezdaři dostávají od mezinárodní federace FIS odměny ve švýcarských francích, biatlonisté jsou vypláceni v eurech a Sáblíková v dolarech. Všichni musejí většinou částky zdanit v zemi, kde se závody jedou, další odvody je čekají v Česku a určitý díl odvádějí podle smlouvy svému sportovnímu svazu. V biatlonu dostává odměny ve Světovém poháru v každém závodu pouze elitní desítka, ale například u sjezdařů a skokanů na lyžích vždy třicítka bodujících. Další příjmy sportovcům plynou z bonusů ve smlouvách od výrobců vybavení a sponzorů. Plat berou biatlonisté, Strachová či Sáblíková jako zaměstnanci Centra sportu ministerstva vnitra a Koudelka nebo Ledecká od Armádního centra Dukla. Zdroj: idnes.cz

Nový projekt Superlife

Cílem projektu Superlife je propojit rekreační a vrcholový sport se zdravým životním stylem a vytvořit komunitu uživatelů – sociální síť pro sportovce, v rámci které se budou navzájem podporovat a motivovat. V tuto chvíli, na začátku sezóny, je spuštěna aplikace Superlife zaměřená na mapování outdoorových sportovních aktivit – běhu, chůze, inline bruslení, cyklistiky a koloběhu. V průběhu roku bude aplikace doplněna o indoorovou fitness část se cvičebními plány a třetím plánovaným pilířem je výživový poradce. Na vývoji aplikace Superlife pracoval tým specialistů CNC (vydavatelství CZECH NEWS CENTER) společně se známými jmény ze světa vrcholového sportu, trenéry a odborníky na zdravý životní styl. Výsledkem je nové pojetí aplikace pro zaznamenávání sportovních výkonů a propojení jejích uživatelů v rámci online sportovní komunity. Uživatelé nové aplikace Superlife pro telefony iOS a Android mají v průběhu aktivity přehled o své aktuální i průměrné rychlosti, vzdálenosti, tempu, a také o své přesné poloze. Po ukončení sportovní aktivity nabízí aplikace Superlife pohled na mapu trasy, přesný výškový a rychlostní profil či údaje o spálených kaloriích. Superlife svým uživatelům navíc zprostředkuje kontakt s vybranými vrcholovými sportovci, kteří přijali roli patronů aplikace. Mezi ně patří například známý ultramaratonec Miloš Škorpil, horolezec Radek Jaroš, triatlonista Jan Kubíček, kanoista Martin Fuksa nebo Zuzana Kocumová, šampionka ve Spartan Race a běžkyně na lyžích. Patroni aplikace dohlížejí nejen na správné a zdravé sportování a trénink, ale v jednotlivých sportech vyhlašují speciální výzvy. V těchto výzvách se mohou uživatelé aplikace s patrony nejen porovnat, ale mohou získat i hodnotné ceny. A kdo se necítí na výzvy s profesionálními sportovci, může přijmout rekreační výzvy, za které získá bonusové body. Uživatelé mohou v rámci aplikace sdílet své sportovní výkony s ostatními – mohou se vzájemně porovnávat, komentovat výsledky a motivovat se. Aplikace Superlife umožňuje propojení se sociálními sítěmi a také je navázána na server iSport.cz. Aplikace Superlife komunikuje v českém jazyce a je ke stažení zdarma v AppStore a GooglePlay. Každý uživatel v rámci aplikace získá přístup do Šekové knížky, ve které jsou uloženy slevy na nákup u partnerů aplikace Superlife. Aplikace Superlife bude také součástí velkých sportovních akcí po celé ČR. Více informací najdete na www.superlife.cz nebo na Facebook.com/AplikaceSuperlife.

Hodnocení letošní zimní sezóny v českých lyžařských střediscích

Zimní sezóna 2015/16 je ve většině středisek u konce a vlekaři začínají počítat zisky. I přes velké výkyvy v počasí se nejednalo o špatnou sezónu. Spokojeni byli například v největším českém středisku ve Špindlerově Mlýně. "Co se týče počtu lyžovacích dní, dá se srovnat s dvěma předchozími. V návštěvnosti jsme na tom však o pětinu lépe než v předchozích dvou letech," uvedl Čeněk Jílek, ředitel společnosti Melida, která je provozovatelem Skiareálu Špindlerův Mlýn. Spokojeni jsou i ve Skiareálu Pec pod Sněžkou − Černá hora, kde dokonce prodlužují sezónu do dubna. Nestěžují si ani na šumavské Kvildě. "Zima byla trochu nestálá, čtyři velké oblevy, ale podařilo se nám provoz udržet. Sezonu jsme proto měli velice hezkou," uvedl provozní areálu Richard Jirouš. O Vánocích se přitom v celém Česku lyžovalo pouze v deseti areálech, pak sníh tál, zasněžovat mohli správci středisek zase až na Silvestra. "Výpadek z prosince, což je skoro 25 procent sezónních tržeb, už nenahradíte," uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Postěžoval si i na únor, kdy chvíli sněžilo, pak zase pršelo, lyžaře odrazovala i častá mlha. "Naopak nám pomohl zatím poměrně studený březen, vlastně teprve v březnu byly na sjezdovkách ty nejlepší podmínky," řekl Knot. Sezonu staví na úroveň s předchozími dvěma: "Tři roky, včetně tohoto, jsou horší. Přežít to ale jde, sto lyžovacích dnů letos v součtu bude." Průměrnost sezony potvrzuje ředitel Skiareálu Kouty v Jeseníkách Petr Marek. "Končit chceme nejdřív kolem 10. dubna," sdělil Hospodářským novinám. Předseda představenstva Skicentra Kohútka v Javorníkách Miroslav Maczko naopak prohlásil, že letošní sezóna byla špatná: „Dosáhli jsme jen 65 procent tržeb oproti loňsku," řekl. Majitelé středisek ale budou podle Knota i přes oteplování a potíže se sněhem do dalšího rozvoje investovat dál. "V uplynulých letech to bylo vždy přes miliardu. Zastavit se nemůžeme, stále doháníme tu zanedbanost, kterou naše infrastruktura po roce 1989 zdědila." Zdroj: byznys.ihned.cz