Zprávy

Poslanci schválili nová pravidla financování sportu

Poslanci minulý týden schválili novelu o podpoře sportu, která má zajistit spravedlivější rozdělování státních dotací mezi sportovní organizace. Státní prioritou je podpora sportu dětí a mládeže i sportovních reprezentantů. Na ministerstvu školství vznikne speciální rejstřík, do kterého se budou muset zapsat sportovní svazy a organizace žádající příspěvek od státu. V něm budou mimo jiné muset uvádět, kolik mají aktivních sportovců a trenérů a zda u nich sportuje mládež. Ministerstvo se pak podle toho rozhodne, kolik kterému svazu přispěje. "Aby stát opravdu reálně mohl řídit svou politiku v oblasti sportu, potřebuje k tomu náležitá data. Musíme vědět, kde chybí trenéři, kam zacílit dotační programy," řekla na obhajobu rejstříku ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Ministerstvo chce také více dohlížet na to, jak svazy sportovce vykazují - v minulosti totiž počty členů často navyšovaly. Údaje o počtu trenérů a sportovců mají být veřejně přístupné na internetu. Rejstřík se má spustit za dva roky. Velké sportovní svazy pak budou mít šest měsíců, aby se do něj zapsaly. Menší sportovní kluby dostanou roční lhůtu. "Nikdo se nemusí bát, že by se hned musel zapisovat, bude na to dost času. Dotačních programů vypisovaných letos se to ještě nedotkne," dodala Valachová. Ministerstvo příští rok na dotacích rozdá šest miliard korun, což je o 1,7 miliardy více než letos. Sportovní kluby ale čekají i další změny ve financování - všechny peníze bude nově rozdělovat pouze ministerstvo školství, a to vždy na tři roky. Až dosud přerozděloval část financí Český olympijský výbor - šlo o část daní z hazardu. Poslanci ale v dubnu rozhodli, že od příštího ledna dostane všechny peníze na sport od loterijního byznysu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a sám rozhodne, kde je použít. Ministr financí Andrej Babiš navíc slíbil, že bude peníze do sportu postupně navyšovat - v roce 2018 chce svazům poslat dokonce sedm miliard korun. Peníze hodlá vzít z podílu loterijních daní, který dnes připadá obcím. Radnice by o peníze z hazardu měly úplně přijít do roku 2020. Podle nového zákona mohou o dotace žádat nejen svazy a kluby, ale také sportoviště. Ministerstvo také může přidělit peníze na pořádání významných sportovních akcí. Na státní podporu naopak nedosáhnou sportovci, kteří v minulých třech letech dopovali nebo byli pravomocně odsouzeni za nekalosti ve sportu nebo dotační podvody. Zdroj: ihned.cz

Sparta si v pohárech vydělala 250 milionů korun

Ani když před jedenácti lety hrála naposled Ligu mistrů, nevydělala fotbalová Sparta tolik jako v současném ročníku Evropské ligy. Na bonusech a prémiích, které Evropská fotbalová unie (UEFA) na odměnách vyplácí, dostane v přepočtu přibližně 186 milionů korun. Sparta byla nejdřív vyřazena ve 3. předkole Ligy mistrů, následně úspěšný bojovala v play off Evropské ligy a účastnila se základní fáze. Tam získala druhé místo ve skupině a následoval postup do vyřazovací fáze, osmifinále, čtvrtfinále. Když loni v srpnu přemohla Thun v závěrečném předkole, za postup do skupiny dostala 2,4 milionů eur, což je v přepočtu 64,8 milionů korun. UEFA odměňuje kluby i za jednotlivé výsledky. Dvě výhry nad APOEL Nikósií a jedna nad Asterasem Tripolis znamenaly 1 080 000 eur, v přepočtu 29 160 000 korun. Dvě remízy se Schalke a bod v Tripolisu přinesly Spartě 9 720 000 korun. Ve skupině Sparta skončila druhá za Schalke, odměna za druhou příčku je 250 tisíc eur, v přepočtu 6 750 000 korun. Za účast v prvním kole vyřazovací části Evropské ligy UEFA vyplácí půl milionu eur, za postup do osmifinále 750 tisíc eur a za čtvrtfinále milion eur. Spartě zároveň náleží ještě bolestné za vyřazení ve 3. předkole Ligy mistrů s CSKA Moskva, což je 15 milionů korun. Součet všech položek dává 186 080 000 korun. Výtěžek ze vstupného z osmi domácích zápasů je hrubým odhadem kolem šedesáti milionů korun. UEFA pak Spartě pošle ještě podíl z tzv. Market poolu, což však mohou být jen jednotky milionů korun (5 až 10 milionů). Za celkovou účast v letošním pohárovém ročníku tak Sparta měla příjmy kolem 250 milionů korun. Je to důležitá položka pro fungování klubu, při plánování rozpočtu na každou sezonu se totiž počítá s účastí v základní skupině Evropské ligy, což při průměrných výsledcích přinese přibližně 80 až 100 milionů. Na tyto peníze si za podzim přišly ostatní české kluby v soutěži Plzeň a Liberec, které nepostoupily ze základní skupiny. Dvě stě milionů korun je přibližně polovina ročního rozpočtu Sparty. Díky vydělaným penězům může klub v létě investovat do nákupu posil. Zároveň však platí, že u špičkového hráče české ligy má Sparta strop 15 až 20 milionů. S účastí v Evropě jsou však spojené i náklady: zhruba 2 až 3 miliony korun stojí jeden výjezd, asi půl milionu vydá klub, když hraje doma. Ze sumy se odčítají i prémie pro hráče, což je odhadem desetina celkové částky. I když příjmy pro Evropskou ligu UEFA v poslední době zvýšila, pořád jsou výrazně nižší než peníze, které kluby inkasují za postup do Ligy mistrů. Jen za postup do základní fáze to je 324 milionů korun, za výhru je přibližně 40 milionů. Zdroj: idnes.cz

Tržby firmy Atex se loni zvýšily a firma plánuje další růst

Česká textilní firma Atex vyrábějící výhradně sportovní oblečení v roce 2015 utržila 24 milionů korun a vyrobila 30 tisíc kusů sportovního oblečení. Kolem dvou pětin produkce směřuje na export například do Rakouska, Německa, Běloruska, Francie, Norska, Španělska, na Slovensko, ale i do Kanady a Austrálie. Atex má v současné době 40 zaměstnanců a zakládá si na tom, že je výhradně českou firmou a šije v tuzemsku. Loňské tržby 24 milionů korun by měly letos narůst ke 30 milionům hlavně díky novým výrobním prostorám, které má firma od září 2015 v Jeseníku, kde také plánuje vybudovat prodejnu. Přibližně 20% vyrobených oděvů se prodá přes e-shop a prodejnu v Praze nebo showroomy v Brně a na Slovensku, takže většina výroby, kolem 80%, se dělá přímo na objednávky klientů. "Pro obchodní řetězce jsme drazí, nemohou si na nás přidat vysoké marže," říká zakladatelka firmy Alena Fridrichová. Ta značku Atex založila v roce 1992 jako zakázkové krejčovství se sídlem v Brně. Protože její tehdejší manžel byl bývalý profesionální cyklista, začala firma šít oblečení pro cyklisty a záhy i pro vyznavače tehdy velice populárního aerobiku. Postupně se firma vyprofilovala na úzkou specializaci sportovního oblečení, které oblékají i čeští a zahraniční reprezentanti. Výčet sportů, na které se firma orientuje, je velmi široký. Atex šije oblečení například pro hasiče na sportovní soutěže, pro cyklisty, on-line bruslaře, orientační běžce nebo i pro nový sport skyrunning, což je běhání ve vysokých nadmořských výškách. Žádnou žádost v Atexu neodmítnou. Šijí i pro téměř desítku olympijských sportů, jako jsou biatlon, veslování, kanoistika, triatlon, severské kombinace, boby, snowboardcross, zápas či běžecké lyžování. Pro Atex jsou samozřejmostí individuální úpravy na jakémkoliv oděvu podle přání klientů a pochopitelně i jejich exkluzivní design. Ten hraje také výraznou roli. Čeští reprezentanti rádi sahají po kombinacích červené, modré a bílé, ale v Atexu jim nabízejí i výjimečné kombinace. Například do podvědomí veřejnosti se Atex dostal tmavým dresem s tělovými prvky, ve kterém jeli čeští biatlonisté na mistrovství světa v Novém Městě v roce 2012. Pro vedení firmy, jehož součástí jsou kromě jedenašedesátileté Aleny Fridrichové i její synové Oldřich Sova a Michal Fridrich, je podstatné, aby značka zůstala i nadále výhradně českým výrobcem, aby nevyráběla na kvantitu, ale na kvalitu a aby nabízela stále lepší servis. Jak říkají její majitelé, firma musí stále inovovat a používat nové technologie, aby se držela na špici zájmu vrcholových sportovců. Zdroj: Ekonom

O2 získala práva na vybrané zápasy extraligy a připravuje tři nové kanály

K fotbalové Synot lize, kterou placený kanál O2 Sport vysílá od loňského srpna, přibudou i vybrané zápasy hokejové Tipsport Extraligy. Od sezóny 2018/2019 poběží přenosy z domácích utkání celků HC Sparta Praha a Bílí Tygři Liberec výhradně na stanici O2 Sport. Podle výkonného ředitele O2 Sport Marka Kindernaye využila společnost O2 nevole letošních finalistů extraligy Sparty a Liberce, jímž se nelíbilo rovnoměrné rozdělování zisků z práv společností BPA. Bez ohledu na návštěvnost zápasů a popularitu jednotlivých týmů dostával každý z týmů za práva zhruba 8 milionů ročně. O2 Sport tak od sezony 2018/19 nabídne exkluzivně jejich domácí zápasy. Kontrakt s oběma kluby byl uzavřen na pět sezón. "Výnosy z televizních práv nedosahovaly té úrovně, kterou bychom si v Liberci představovali," uvedl Lukáš Přinda, viceprezident HC Bílí Tygři Liberec. "K funkceschopnosti klubů je potřeba vygenerovat velké peníze. Pokud se tak nestane, hrozí pokles kvality soutěže," komentoval situaci Petr Bříza, předseda představenstva HC Sparta Praha. Marek Kindernay připustil, že O2 Sport jedná také s klubem HC Oceláři Třinec. O2 TV také v současné době pracuje na konceptu tří samostatných kanálů, které budou věnovány fotbalu, tenisu a lednímu hokeji. Od 1. ledna 2017 nabídne stanice dva tisíce zápasů ze všech tenisových turnajů žen okruhu WTA, včetně prestižního finále Turnaje mistryň v Singapuru. Digitální televizi O2 TV využívá více než 200 tisíc českých domácností. Březnové derby mezi Spartou a Slavií sledovalo 197 tisíc lidí, 20 tisíc z nich bylo přes mobilní verzi, 40 tisíc diváků sledovalo zápasy ve sportovním kině v hospodách a 137 tisíc využilo možnost dívat se prostřednictvím standardní O2 TV. Zdroj: ihned.cz

Výsledky Yue Yuen za rok 2015

Největší světový výrobce sportovní obuvi Yue Yuen se sídlem v Hong Kongu zvýšil svůj obrat za rok 2015 o 5,3 procent na téměř 8,5 miliard dolarů. Čistý zisk vzrostl o 17,9 procent na 390,2 milionů dolarů. O dobré výsledky se postaraly hlavně prodeje v Číně. Na růstu tržeb se podílely téměř všechny segmenty výroby firmy. Prodeje atletické obuvi vzrostly o 3,8 procent a přispěly k celkovým tržbám více než 4 miliardami dolarů. Výroba sportovních sandálů vzrostla o 10,9 procent a její prodeje činily 94,4 milionů dolarů. O 4,4 procenta poklesla výroba outdoorové a volnočasové obuvi, její příspěvek k celkovým tržbám činil 1,4 miliardy dolarů. Podle počtu vyrobených kusů v různých zemích firma nejvíce vyrobila v továrnách v Číně (25 procent), ve Vietnamu (42 procent) a v Indonésii (32 procent). U firmy Yue Yuen celkově vzrostla produkce z 307,1 milionů párů obuvi v roce 2014 na 317,5 milionů párů. Klesla však průměrná cena prodaného páru z 17,53 dolarů v roce 2014 na 17,25 dolarů v loňském roce. Výrobní náklady ani náklady na materiál a další výdaje se nezvýšily, stouply však personální náklady (z 1 miliardy dolarů na 1,1 miliardy dolarů). Firma Yue Yuen, která vyrábí obuv pro největší sportovní značky (např. Nike, Adidas, Reebok, Asics, New Balance, Puma, Under Armour, Converse, Merrell, Salomon a Timberland), vznikla v roce 1988. Od roku 1992 je zalistovaná na burze v Hong Kongu. Společnost provozuje s firmou Pou Sheng také významný malo- a velkoobchod, přes který distribuuje v Číně, Hong Kongu a na Tchajwanu některé západní značky sportovního zboží. Tato divize zvýšila svůj obrat o 16,3 procent na 2,3 miliardy dolarů. Maloobchodně se firma Pou Sheng prezentuje řetězcem YY sports, který provozoval v Číně na konci loňského roku 4943 vlastních obchodů a 2893 prodejen formou franšízy. V roce 2014 se jednalo o 4263 vlastních a 2689 franšízových prodejen. Firma plánuje další investice do rozvoje své prodejní sítě.

Nutrend měl loni opět vyšší tržby

Rodinná firma Nutrend se sídlem v Olomouci je největší českou firmou na výrobu doplňků výživy pro sportovce. Zaměstnává přes dvě stovky lidí. Její tržby rostou už třetí rok po sobě. Loni tvořil obrat Nutrendu 560 milionů korun, což znamená meziroční nárůst o 8%. Zisk za loňský rok zatím nebyl zveřejněn, v roce 2014 činil zisk po zdanění 15 milionů. V průmyslové zóně na kraji Olomouce buduje Nutrend vedle současného sídla firmy a výrobní haly další budovy. "Loni jsme investovali asi 130 milionů korun, letos to bude 220 milionů. Kromě nové haly pořídíme i novou linku a další technologie," říká Richard Zedník, ředitel a spolumajitel firmy. Portfolio olomouckého Nutrendu je široké. "Vyrábíme přípravky jak pro silové sportovce, tak pro vytrvalce. Asi třetina našich výrobků je pak určena pro běžné spotřebitele, například vitaminy, müsli tyčinky nebo dietní drinky," popisuje Zedník. Celkem firma vyrábí asi 370 produktů a ve svém oboru je čtvrtá největší v Evropě. V Česku Nutrendu patří přes 60 procent trhu. Více než polovinu svých výrobků Nutrend vozí za hranice, celkem do 42 zemí. Zedník předpokládá, že letošní rok bude z hlediska zahraničních tržeb hodně úspěšný. "Noví partneři potřebují pár let na rozjezd. Teď jsme zrovna ve fázi, kdy se hodně z nich stabilizuje. Porosteme ale i v Česku, to je náš stěžejní trh," říká. Pro vznik firmy bylo zásadní mistrovství České republiky v kulturistice v roce 1993. Richard Zedník, tehdy ještě podnikatel s posilovacími stroji, se tu setkal se svou budoucí ženou Martinou, profesionální kulturistkou. Ještě v tomtéž roce se dvěma dalšími společníky založili firmu na doplňky výživy pro sportovce. Majiteli jsou v současné době již jen manželé Zedníkovi. Výživové výrobky olomoucké firmy jsou ke koupi ve fitness centrech, potravinových řetězcích, na benzinových stanicích a také ve 12 firemních prodejnách Nutrendu. Lidé do nich podle Zedníka chodí hlavně kvůli poradenství a kompletní nabídce zboží, která se do běžného obchodu nevejde. "Zatím jsou všechny prodejny ziskové hned od otevření. Průběžně síť rozšiřujeme, letos už jsme stihli otevřít jednu novou a plánujeme tři další," říká Zedník. První prodejna se sortimentem Nutrendu se letos otevřela také v zahraničí, v bulharské Sofii. Nutrend si vlastní výrobky nejen zčásti prodává, ale také kompletně vyvíjí. "Základem úspěchu je, aby všechny naše produkty lidem chutnaly," vysvětluje Zedník. Na vývoji firma spolupracuje s externími poradci a profesionálními sportovci, ročně do něj dá okolo 20 milionů korun. Výrobky pro vytrvalostní sporty testují kromě Jágra a Sáblíkové například cyklisté Jaroslav Kulhavý a Jiří Ježek nebo triatlonista Petr Vabroušek. Velká část produktů vzniká na zakázku Českého olympijského výboru, se kterým firma spolupracuje. Například na olympijské hry do Atén vyrobila pro české sportovce speciální nápoj do horka, v Číně zase dostávali antioxidanty, které zbavovaly zplodin ze vzduchu. "Pro letošní hry v Rio de Janeiru vyvíjíme proteinovou tyčinku nebo novou příchuť jednoho z nápojů," prozrazuje Zedník. Zdroj: ihned.cz

Velký fotbalový byznys v Číně

Číňané milují fotbal, ale jeho kvalita zatím nedosahovala dobré úrovně. Zprávy z ligy se v poslední době týkaly jen korupčních skandálů. O zlepšení pověsti se má postarat nově založená superliga Chinese Super League (CSL). Ta investovala přes 330 milionů eur do nákupu nových hráčů, což je o 90 milionů více než Premier League. Celá expanze na fotbalovém trhu je posvěcena vedením státu, velkým fotbalovým fanouškem je i prezident země. Do roku 2025 má být postaveno 50 tisíc fotbalových škol, fotbal má být také povinným předmětem na školách. Do Číny tak míří nyní mnoho fotbalových trenérů. Nová liga má také zvýšit zájem diváků, který se dosud zaměřoval hlavně na anglickou Premier League. Čínská fotbalová reprezentace zatím nebyla moc úspěšná. Mistrovství světa se zúčastnila jen jednou, a to v roce 2002, a skončila bez bodu i bez vstřelené branky. V žebříčku FIFA je Čína na 93. místě. Pro hráče je nyní působení v Číně lákavé hlavně kvůli vyšším financím, které do CSL putují hlavně díky novým investorům. Například miliardář a zakladatel internetového obchodu Alibaba Jack Ma vložil miliony do týmu Guangzhou Evergrande. Dalším velkým investorem je skupina Wanda a její majitel Wiang Jianlin, který je s majetkem 33 miliard eur nejbohatším mužem v Číně. Akcie firem, které investovaly do ligy CSL, zvýšily svou hodnotu o 158 procent. Čínské firmy financují i mezinárodní fotbal – skupina Wanda je majitelem dvacetiprocentního podílu v Atletiku Madrid, firma Rastar je zastoupena v Espaňolu Barcelona. Mediální miliardář Li Ruigang s partnery vstoupil částkou 400 milionů eur do týmu Manchester City, skupina CEFC koupila podíl v týmu Slavia Praha. Vedle velkých prostředků investovaných do klubů hraje roli v nové lize i smlouva na televizní přenosy. Ty získal za 1,2 miliardy eur na pět let Li Ruigang, majitel China Media Capital. Ještě v roce 2014 stály vysílací práva jen sedm milionů eur.

Ondřej Bank se po ukončení kariéry chce věnovat budování své značky Vagus

Ondřej Bank ukončil před několika týdny aktivní lyžařskou kariéru, během které nasbíral řadu cenných umístění, ale bohužel ho provázela i častá zranění a nemoci. Jak sám tvrdí, nyní přišel čas na byznys. "Teď se budu naplno věnovat značce Vagus," řekl Bank Hospodářským novinám. Jde o značku lyžařského vybavení a oblečení, která byla dosud Bankovým koníčkem. Bank začal před osmi lety s vlastními brýlemi, přilbami a postupně přidával oblečení i další doplňky. "Když jsem si v roce 2008 zlomil nohu v Kitzbühelu, měl jsem čas a navštívil jsem veletrh ISPO v Mnichově. Poznal jsem tam pár lidí z oboru, s nimiž jsem si udělal brýle pro sebe. Asi deset kusů. Ty se líbily a kamarádi mě přesvědčili, ať jich udělám víc a zkusím je prodávat," popisuje Bank počátky svého - jak sám říká - útěku od stereotypního života sportovce. Připadalo mu, že móda kolem alpského lyžování je nudná a nenápaditá. "Měl jsem kamarády z freestylu nebo snowboardisty. Jejich oblečení je zajímavější, ale mnohdy málo kvalitní. Tak jsem si řekl, že se to pokusím spojit," dodává Bank. Zavedené značky zejména brýlí a přileb jako Uvex, Carrera a další podle něj neměly zapotřebí cokoliv inovovat. V lyžařském světě působí už desítky let, dělají stejné věci a do změn je nikdo netlačí. Díru na trhu tedy Bank našel. Když začal do oboru víc pronikat, zjistil, že u jeho domovského Šumperku funguje firma, která vyrábí přilby pro velké zahraniční značky. Spojil se s ní a vyrobil první helmy, na nichž dnes převážná většina obratu Vagusu stojí. Speciální kevlarové kousky prodává Vagus, o který se kromě Banka starají další dva kolegové na plný úvazek, za 7000 korun. Počty prodaných helem jdou ročně do stovek, u brýlí, které se prodávají za cenu kolem 1500 korun, jdou do tisíců. Přesná obchodní čísla Bank sdělit nechce, tvrdí, že je vlastně nezná, doteď neměl příliš času se o ně zajímat. "Před olympiádou v Soči v roce 2014 mi to zachránilo přípravu na sezonu, protože jsem potřeboval peníze. Najít silného sponzora se mi tehdy nedařilo," vysvětluje Bank. Poslední tři roky je Vagus v zisku a může si dovolit investovat. "Dosud jsem byl víc tváří značky než ten, kdo byznys řídil. Teď už to celé pojmu profesionálněji," tvrdí Bank. S rodinou tráví čas v podhůří Jeseníků, poslední týdny ale stále častěji míří do Prahy na různá jednání a schůzky. V nedávné době se stal patronem řady lyžařských akcí. Je tváří krkonošského lyžařského areálu Herlíkovice. Tváří Vagusu je už nějaký čas snowboardcrossařka Eva Samková, Bank by rád oslovil i další sportovce. Dalším krokem v rozvoji značky by mělo být rozšíření prodejních míst. Zatím je dominantní vlastní e-shop. Dosavadních šest partnerských prodejen by se mělo do budoucna rozrůst na desítky. "Ale musí to být takové místo, kde budou rádi, že tam jsme. V minulosti jsme už poznali, jak funguje obchod velkých sportovních řetězců, a u toho být nechceme. Naše výrobky kupují lidé, kteří je cíleně hledají, takže se snad řetězcům vyhneme," dodává Bank. Zdroj: byznys.ihned.cz