Zprávy

Leicester může získat díky titulu přes pět miliard korun

Hráči fotbalového Leicesteru oslavují mistrovský titul v anglické Premier League a odborníci na marketing nabízí přibližný odhad toho, kolik by mohl anglický klub z úspěchu vytěžit. Jedná se o částku až 150 milionů liber, tedy zhruba 5,1 miliardy korun. Suma zahrnuje částku za titul od vedení Premier League, příjmy ze startu v Lize mistrů, zvýšení cen vstupenek a příjmy od sponzorů spojené s celosvětovým nárůstem fanouškovské základny. Leicester dosáhl na jedno z největších sportovních překvapení minulý týden, kdy po zaváhání druhého Tottenhamu věděl, že už nemůže o anglický titul přijít. Před sezonou přitom patřil k favoritům na sestup. Místo toho se nyní může těšit na Ligu mistrů. „Leicesteru to přináší celosvětovou popularitu. V Asii už je vidět rapidní nárůst zájmu o Leicester na sociálních sítích,“ řekl BBC analytik firmy Repucom Spencer Nolan. Například na facebooku činil nárůst přívrženců Leicesteru za tuto sezonu 540 procent, což je celosvětově jeden z nejrychlejších progresů u sportovních týmů. Velký zájem o klub je například v Alžírsku, jelikož mezi klíčové hráče týmu patří Alžířan Rijád Mahríz. Leicester tam má zhruba 500 tisíc příznivců na facebooku, což je zhruba 16,7 procenta z celosvětové základny.Výrazný nárůst proběhl také v Itálii, která je domovem trenéra Claudia Ranieriho, a v Thajsku vzhledem k majiteli klubu, miliardáři Vičajovi Srivadtanaprapchovi. Ten se dosud vyhýbal tomu, aby do klubu investoval horentní sumy ve srovnání s jinými extrémně bohatými majiteli klubů. Přesto dosáhl na titul, ačkoli jeho kádr má hodnotu jen 63 milionů liber (asi dvě miliardy korun), což je šestapůlkrát méně než Manchester City. Pouze pět klubů v Premier League má hodnotu kádru menší. Plat na hráče v této sezoně vzrostl v Leicesteru z 36 na 57 milionů liber, stále je to ale čtyřikrát méně než v Manchesteru United (220 milionů). Zdroj: idnes.cz

Český olympijský výbor zvyšuje odměny za medaile na olympiádě v Riu

Milion a tři čtvrtě za zlato, 875 tisíc za stříbro a 525 tisíc za bronz. Takové sumy čekají na olympioniky, kteří získají individuální cenné kovy na hrách v Riu - rozhodlo o tom plénum Českého olympijského výboru, když schválilo nárůst medailových prémií. Částka za zlato se mění po třech olympiádách. V Londýně - a zároveň na následujících zimních hrách v Soči 2014 - ještě platilo, že za olympijské zlato dostanou sportovci 1,5 milionu korun, za stříbro 750 tisíc a za bronz 450 tisíc; suma za zlato byla stejná už ve Vancouveru 2010, jen za zbylé dva cenné kovy se vyplácelo o 50 tisíc méně. V Londýně získala česká výprava čtyři zlaté, tři stříbrné a tři bronzové. Pro Rio se však částky pro jednotlivce zvyšují. Sumy se odvíjejí od koeficientu, kdy se za stříbrnou medaili platí 50 procent z částky pro zlato a za bronzovou medaili 30 procent. U neindividuálních medailí připadají u české výpravy v úvahu dvojice či čtveřice. Zde by odměny byly zlato 2 350 000, stříbro 1 175 000, bronz 705 000, respektive u čtveřic zlato 3 500 000, stříbro 1 750 000, bronz 1 050 000. Jakkoli navýšení odměn znamená vyšší výdaje, v tomto případě nejsou pro ČOV nepříjemné. „Za posledních osm let se naše ekonomika kvůli inflaci a růstu cen změnila a zvýšení odměn by tyto změny mělo vyrovnat,“ uvedl Martin Doktor, sportovní ředitel ČOV a vedoucí české výpravy v Riu. V Pekingu 2008 byl za zlato rovný milion. „Chceme odměnit medailisty nejen za jejich sportovní úsilí, ale i za propagaci, kterou jejich úspěch přinese celé České republice.“ Doktor řekl, že celý rozpočet pro Rio by se mohl přiblížit až k 60 milionům korun - včetně odměn. To už věděl, že se prémie budou navyšovat, jen čekal na oficiální potvrzení od pléna ČOV. Česká výprava patří ohledně prémií pro olympioniky tradičně mezi štědřejší. Jen pro srovnání: výši bonusů pro Rio zveřejnily i Německo a Francie, i když jde o výrazně bohatší země než je Česko, jejich olympijští medailisté si přijdou na méně. U Německa činí zlatý bonus 20 tisíc eur (zhruba 540 tisíc korun), u podstatně štědřejší Francie jde o 50 tisíc eur (zhruba 1 350 000 korun). V Londýně měli slíbenou nejvyšší sumu zástupci Singapuru: kdyby se někdo ze sportovců reprezentujících bohatý městský stát v jihovýchodní Asii stal olympijským vítězem či vítězkou, inkasoval by v přepočtu 16,5 milionu korun. Singapurská výprava ovšem získala „jen“ dva bronzy. Zdroj: idnes.cz

Bývalý hokejista Altrichter staví v Říčanech nový zimní stadion

V Říčanech u Prahy právě roste poměrně výjimečný zimní stadion. Jde o projekt Martina Altrichtera, bývalého hokejového brankáře spojeného zejména s pražskou Slavií. Investice do výstavby nového stadionu vyjde na 100 milionů korun. "Energeticky půjde o velmi úsporné technologie. Měsíční náklady na provoz stadionu bez nákladů na zaměstnance budou asi 200 tisíc. Jiné zimní stadiony to měsíčně stojí od 400 do 800 tisíc," poznamenává Altrichter. V České republice je v současné době celkem 158 zimních stadionů. Český svaz ledního hokeje upozorňuje, že například v porovnání se Švédskem či Finskem je Česká republika v počtu i kvalitě stadionů pozadu. Několik nových staveb v poslední době přibylo – V Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Frýdlantu, Nejdku, Telči, Turnově a Varnsdorfu. "Stále jsou ale asi tři desítky českých měst nad 10 tisíc obyvatel, kterým zimní stadion chybí," řekl mluvčí hokejového svazu Zdeněk Zikmund. Třiačtyřicetiletý Martin Altrichter nyní trénuje mládež na pražské Kobře. Těší se však, že se přesune na vlastní stadion. "Chci dál pokračovat ve výchově mládeže, a když to chcete dělat po svém, je dobré to dělat ve svém," říká Altrichter. Bydlí nedaleko Říčan a právě v tomto pražském satelitu ucítil vhodnou příležitost. Jeho někdejší spoluhráč a kamarád Jan Hejda se tady snažil na místě původního stadionu o to, aby mohl více než třicet let fungující areál zrekonstruovat a provozovat, avšak jeho aktivita byla neúspěšná. Altrichter začal budovat zcela nový zimní stadion na místě původního stadionu. Měl by být uveden do provozu už v září letošního roku. "Bude v něm malá a velká plocha. Na té malé instalujeme speciální kamerový systém pro trénink brankářů a střelby. Nic takového v Česku zatím není," upozorňuje na jednu ze zajímavostí svého projektu Altrichter. Říká, že se zamyslel nad řadou věcí. Třeba nad tím, co budou v čase tréninku svých dětí dělat rodiče, kteří své ratolesti na hokej nebo krasobruslení vozí a pak v místě tráví často i hodiny. Proto zde bude také restaurace a posilovna. Altrichter vysoutěžil nájemní smlouvu s městem na 30 let, zboural starou konstrukci stadionu, nahradil původní technologie chlazení novými a postupně dává stavbě interiéry, moderní opláštění a vzhled. Svaz se snaží zájemcům o zimní stadiony pomáhat. "Máme projekt nízkonákladového zimního stadionu za zhruba 50 milionů korun, který je možné postavit za šest až devět měsíců," dodává Zikmund. I Altrichter tuto možnost zvažoval. "Vybral jsem si ale jiný typ chlazení, celou jinou skladbu stadionu. Každopádně je pozitivní, že něco takového svaz podporuje," říká Altrichter. Osobně je ovšem přesvědčen, že nejlépe si vše zařídí sám. Snažil se i vyhnout jakékoliv dotaci na svůj nový byznys. "Víme, jak dopadl pan Pouzar v Budějovicích," dodává. Altrichter věří, že vydělat na provoz, na zaměstnance a na splácení patnáctiletého úvěru nebude problém. Nasmlouval už několik týmů pro lokální soutěž a některé krasobruslařské kluby z okolí. Zájem je prý obrovský, v čemž pomáhá i lokalita blízko Prahy, kde je o ledové plochy nouze. Altrichter chce spolupracovat se školami a do budoucna nabídnout svůj zimní stadion i jako sídlo hokejového klubu, který by tu mohl trénovat a hrát zápasy. Tady už by se ale spolupráci s městem, které by pomáhalo s dotacemi hlavně na výchovu mládeže, nebránil. Zdroj: ihned.cz

Elan hlásí růst tržeb a záměr prodat výrobu skokanských lyží

V roce 2015 vzrostly tržby skupiny Elan na 71,3 milionů eur a auditovaný čistý zisk činil 2,8 milionu eur. V prvním čtvrtletí letošního roku se tržby meziročně zvýšily o 30%, k čemuž přispěla hlavně divize větrné energie. Vedení firmy oznámilo, že se hodlá více zaměřit na rozvoj značky na strategických trzích se zimním vybavením a posílit svou vedoucí pozici lídra inovací v oblasti sjezdových lyží. „Transformace značky vyžaduje výraznější soustředění zdrojů a aktivit na zimní sortiment s využitím nejmodernějších digitálních a marketingových nástrojů. Věříme, že tento směr je pro firmu Elan nejvhodnějším řešením,“ prohlásila nově zvolená předsedkyně představenstva Michaela Stitz. Představenstvo Elanu se dále kvůli novým strategickým cílům rozhodlo prodat segment výroby skokanských lyží. „V současné době jednáme o možném zájemci, který bude úspěšně pokračovat v našich aktivitách a využije zkušeností, které jsme během dlouhých let nashromáždili. Elan se bude snažit přispět k tomu, aby produkce skokanských lyží pokračovala na stejně vysoké úrovni jako dosud,“ vyjádřilo se vedení firmy. V souvislosti s tím hodlá Elan také odstoupit od sponzorského programu ve skocích na lyžích. Podle současného vedení byl program více zaměřen na marketing než na prodeje a představoval výrazný podíl marketingových výdajů společnosti. Protože sponzoring skokanů na lyžích nepřinesl požadovaný efekt, budou tyto fondy přesměrovány na aktivity, jejichž cílem je posílení značky na jejích klíčových trzích a dále transformace marketingových aktivit směrem k digitálnímu marketingu, které je nyní v oblasti sportovního vybavení považováno za velmi efektivní.

Poslanci schválili nová pravidla financování sportu

Poslanci minulý týden schválili novelu o podpoře sportu, která má zajistit spravedlivější rozdělování státních dotací mezi sportovní organizace. Státní prioritou je podpora sportu dětí a mládeže i sportovních reprezentantů. Na ministerstvu školství vznikne speciální rejstřík, do kterého se budou muset zapsat sportovní svazy a organizace žádající příspěvek od státu. V něm budou mimo jiné muset uvádět, kolik mají aktivních sportovců a trenérů a zda u nich sportuje mládež. Ministerstvo se pak podle toho rozhodne, kolik kterému svazu přispěje. "Aby stát opravdu reálně mohl řídit svou politiku v oblasti sportu, potřebuje k tomu náležitá data. Musíme vědět, kde chybí trenéři, kam zacílit dotační programy," řekla na obhajobu rejstříku ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Ministerstvo chce také více dohlížet na to, jak svazy sportovce vykazují - v minulosti totiž počty členů často navyšovaly. Údaje o počtu trenérů a sportovců mají být veřejně přístupné na internetu. Rejstřík se má spustit za dva roky. Velké sportovní svazy pak budou mít šest měsíců, aby se do něj zapsaly. Menší sportovní kluby dostanou roční lhůtu. "Nikdo se nemusí bát, že by se hned musel zapisovat, bude na to dost času. Dotačních programů vypisovaných letos se to ještě nedotkne," dodala Valachová. Ministerstvo příští rok na dotacích rozdá šest miliard korun, což je o 1,7 miliardy více než letos. Sportovní kluby ale čekají i další změny ve financování - všechny peníze bude nově rozdělovat pouze ministerstvo školství, a to vždy na tři roky. Až dosud přerozděloval část financí Český olympijský výbor - šlo o část daní z hazardu. Poslanci ale v dubnu rozhodli, že od příštího ledna dostane všechny peníze na sport od loterijního byznysu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a sám rozhodne, kde je použít. Ministr financí Andrej Babiš navíc slíbil, že bude peníze do sportu postupně navyšovat - v roce 2018 chce svazům poslat dokonce sedm miliard korun. Peníze hodlá vzít z podílu loterijních daní, který dnes připadá obcím. Radnice by o peníze z hazardu měly úplně přijít do roku 2020. Podle nového zákona mohou o dotace žádat nejen svazy a kluby, ale také sportoviště. Ministerstvo také může přidělit peníze na pořádání významných sportovních akcí. Na státní podporu naopak nedosáhnou sportovci, kteří v minulých třech letech dopovali nebo byli pravomocně odsouzeni za nekalosti ve sportu nebo dotační podvody. Zdroj: ihned.cz