Zprávy

Obyvatelé Hamburku odmítli olympiádu v roce 2024

Hamburk nebude kandidovat na uspořádání letních olympijských her v roce 2024. Obyvatelé německého města se v referendu těsnou nadpoloviční většinou vyslovili proti pokračování příprav. V boji o organizaci gigantické sportovní akce za devět let zůstali čtyři zájemci - Budapešť, Los Angeles, Paříž a Řím. „Je to rozhodnutí, které jsme si nepřáli. Je ale jasné a je třeba ho akceptovat,“ řekl starosta Hamburku Olaf Scholz. Zastánci kandidatury označili za hlavní důvody nečekaného neúspěchu současné problémy ve světě - uprchlickou krizi, teroristické útoky i velké skandály ve významných sportovních organizacích, jako jsou fotbalová federace FIFA či atletická IAAF. „Po těch událostech vycházely výsledky průzkumů výrazně hůř. Propásli jsme velkou šanci semknout lidi,“ řekl ambasador hamburské olympijské kandidatury Alexander Otto. Podle statistického úřadu se proti kandidatuře vyslovilo přes 51,6 procenta hlasujících. Německo zažilo podobný výsledek referenda podruhé v krátké době. V roce 2013 odmítli obyvatelé Mnichova kandidaturu na zimní hry 2022. Hamburk se stal oficiálním uchazečem o pořádání OH v březnu, kdy dostal přednost v interním souboji s Berlínem. Ve prospěch Hamburku tehdy ještě mluvil i průzkum veřejného mínění, podle kterého občané kandidaturu města podporovali víc než obyvatelé Berlína. Mezinárodní olympijský výbor vybere ze zbylé čtveřice adeptů pořadatele v září 2017 na zasedání v Limě. Nejbližší hry se uskuteční v roce 2016 v Riu de Janeiro, o čtyři roky později se sportovní svět sejde v Tokiu. Zdroj: idnes.cz

Finanční přínos fotbalu pro stát

Spotřeba na úrovni první a druhé fotbalové ligy dosáhla v minulé sezoně 2014/2015 celkem 3,6 miliardy korun (2,665 miliardy kluby první a druhé ligy -platy hráčů, provoz, další náklady, investice, 435 milionů provoz stadionů, které nejsou ve vlastnictví klubů, 250 milionů sázky a loterie, 238 milionů diváci -vstupenky, občerstvení, 50 milionů výroba a distribuce televizního a rozhlasového signálu). Pokud se započítávají i navazující činnosti, zvyšuje se spotřeba na 7 miliard korun. Vyplývá to ze studie, kterou si nechala vypracovat Ligová fotbalová asociace (LFA). Z této sumy pak autoři studie vypočítali, že příjem pro veřejné rozpočty dosáhl v minulém soutěžním ročníku 1,22 miliardy korun. 393 milionů šlo do státního rozpočtu - přímé daňové příjmy, 472 milionů na sociální pojištění, 193 milionů na zdravotní pojištění, 47 milionů putovalo na kraje, 116 milionů na obce. „Částka přes miliardu korun mě nepřekvapila. Dokonce jsem očekával ještě vyšší číslo,“ komentoval výsledky Dušan Svoboda, šéf LFA. Asociace sdružuje kluby první a druhé ligy a obě soutěže také spravuje. „Chceme poukázat na to,“ pokračoval Svoboda, „že jsme součástí hospodářství této země a že ligový fotbal není pouze zbytnou zábavou pro pár fotbalových fanoušků. Z čísel navíc jasně plyne, jaký potenciál může ligový fotbal v tomto kontextu mít.“ Návštěvnost první a druhé ligy je 1,138 milionu lidí a generované příjmy pro státní rozpočet jsou 1,22 miliardy korun. Naproti tomu návštěvnost například kulturních památek byla 13 milionů lidí, ale příjem pro státní rozpočet 3 miliardy korun,“ uvedl Ondřej Špaček z KPMG. Společnost KPMG, která měla k dispozici výroční zprávy všech 32 profesionálních klubů a vycházela také z jejích předchozích výzkumů v oblasti sportu či cestovního ruchu a rovněž ze zahraničních zkušeností. Česko letos pořádalo mistrovství světa v hokeji, halové mistrovství Evropy v atletice a mistrovství Evropy do 21 let ve fotbale. Tyto akce podle Špačka z KPMG vynesly do státního rozpočtu 1,6 miliardy korun. Tomu se blíží částka, kterou fotbal generuje pro veřejné rozpočty každý rok. Stát nevkládá přímo do profesionálního fotbalu nic. Český fotbal v roce 2014 získal ze státních dotací 336,5 milionu korun, ale většinu na amatérský fotbal a na mládež. Peníze investované do sportování dětí se státu několikanásobně vrací. Tvrdí to dřívější studie KPGM z roku 2014, podle níž každá koruna na mládež znamená úsporu ve zdravotnictví ve výši 2,50 koruny. Zdroj: idnes.cz

Český Livesport koupil dánskou společnost Enetpulse

Tuzemský internetový poskytovatel sportovních výsledků Livesport ovládl dánskou firmu Enetpulse, která globálně podniká ve stejném oboru. Livesport za Enetpulse zaplatil několik milionů eur, přesná výše transakce nebyla zveřejněna. Livesport nejdříve na začátku letošního roku koupil 60 procent firmy, následně získal i zbylých 40 procent. Livesport je ryze česká firma a na trhu působí od roku 2006. Všechny své weby i mobilní aplikace, které momentálně existují ve 30 jazykových mutacích, vyvíjí ze své pražské centrály v Nových Butovicích. Livesport má v porovnání s konkurencí široký záběr sledovaných sportů. Konkuruje mu například SofaScore nebo ve fotbalových výsledcích Livescore. Enetpulse je zavedená značka s patnáctiletou historií a 120 zaměstnanci. Mezi více než 160 firemních klientů společnosti patří například agentura Reuters, sázkové portály Sportingbet či Betfair nebo dánská národní televize TV2. "Poptávka po rychlých a ověřených sportovních výsledcích na webu i v mobilech rychle roste. Naše sportovní informace v reálném čase z více než třiceti sportů sleduje již šedesát milionů sportovních fanoušků z celého světa. V Čechách hledáme talentované vývojáře, kteří se na této expanzi chtějí podílet s námi. Ideálně by to měli být i nadšenci do sportu," uvedl jeden ze zakladatelů a majitelů Livesportu Martin Hájek. Zdroj: ihned.cz

Ekonomická situace fotbalové Sparty

Fotbalová Sparta skončila v minulé sezoně 2014/2015 ve ztrátě 67 milionů korun. Jde o třetí nejlepší výsledek v éře majitele Daniela Křetínského. V ročníku 2013/14 činila ztráta 144 milionů korun, v předcházejících dokonce 190 a 240 milionů. V plusu skončil klub od příchodu Křetínského v roce 2004 pouze v první sezoně, kdy vydělal 31,8 milionu korun. Celková ztráta Sparty pod současným majitelem už překročila miliardu korun. Křetínský nedávno na přednášce na VŠE uvedl, že počítal s většími zisky za účast v Lize mistrů. V ní se však Sparta představila naposledy v roce 2005. „Hbitě jsem si vypočetl, že pokud Sparta aspoň třikrát za pět let postoupí do Ligy mistrů, tak investice bude generovat dostatečné cash flow na splácení úroků, což se nepotvrdilo,“ prohlásil. Minulý týden se však Spartě podařil postup do jarní fáze Evropské ligy. To vedle sportovní prestiže přináší i slušný přísun financí. Sparta zatím v této pohárové sezoně vydělala na prémiích 125 milionů korun. Ještě dostane podíl z marketingových práv UEFA. Výše se bude odvíjet od atraktivity dalšího soupeře. Nutno započítat také příjmy ze vstupného, případně další uhrané prémie. Už teď Sparta atakuje hranici 150 milionů korun. „Při plánování rozpočtu na každou sezonu počítáme s účastí v základní skupině Evropské ligy,“ říká Ondřej Kasík, mluvčí Sparty. S účastí v Evropě jsou ale spojené i náklady: zhruba 2-3 miliony korun stojí jeden výjezd, asi půl milionu vydá klub, když hraje doma. Ze sumy se odčítají i prémie pro hráče, což je odhadem desetina celkové částky. I tak Spartě pořád zbývá přes sto milionů korun, což je třetina jejího rozpočtu. Další dva české celky jsou na tom finančně hůř - Plzeň už je z bojů vyřazená a k současným 85 milionům korun (bez odečtení nákladů) může přidat ještě 9,7 milionu, pokud doma porazí Villarreal. Liberec je na částce 88 milionů, ale stále ve hře o postup: když porazí 10. prosince Marseille, zajistí si minimálně dalších 30 milionů a bude se těšit na podíl z marketingových práv. Jen pro porovnání - Liberec si už teď vydělal na víc než roční rozpočet. U Plzně se mluví o tom, že na sezonu potřebuje 200 milionů. Ač Evropská liga navýšila prémie a peníze z ní jsou na české poměry zásadní, pořád se nedají srovnávat se sumami v Lize mistrů. Tady jen za postup do základní skupiny dostanete 12 milionů eur, zatímco vítěz Evropské ligy se může dostat maximálně na 15,3 milionu eur. I proto české kluby tolik usilují o účast v této soutěži. Kdyby Sparta s Plzní zvládly třetí předkolo Ligy mistrů proti CSKA Moskva, resp. Maccabi Tel Aviv, měly by bez ohledu na další výsledky jistých 145 milionů korun. V případě úspěšného play-off by to pak byla částka 380 milionů korun a možnost získat další desetimiliony. Zdroj: idnes.cz

PUMA představila nové dresy české fotbalové reprezentace

Sportovní značka PUMA a Fotbalová asociace České republiky představily nové celočervené dresy, v nichž budou čeští reprezentanti hrát na EURU 2016 ve Francii. Na tiskové konferenci v právě zrekonstruovaném obchodě PUMA Concept Store v pražském Palladiu představili nové dresy hráči českého národního týmu Pavel Kadeřábek, Bořek Dočkal, Vladimír Darida a Michal Kadlec. Na akci nechyběl ani Antonín Panenka, bývalý československý reprezentant a fotbalová legenda. Nové dresy oblékli čeští fotbalisté na hřišti poprvé 13. listopadu v přátelském zápase proti Srbsku. Dresy připomínají historickéúspěchy národního týmu na EURU a vyzývají „zopakujme dějiny“. Domácí dresy jsou inspirované vítězstvím československého týmu na EURU 76 a venkovní dresy druhým místem získaným českou reprezentací na EURU 96. Nový dres české fotbalové reprezentace má na přední straně dynamickou grafiku inspirovanou znakem FAČR. Na rukávech jsou umístěny podélné panely a síťovina v podpaží umožňuje lepší cirkulaci vzduchu. Lem u krku je uprostřed vykrojený do tvaru malého límce. Na hrudi se nachází logo PUMA a znak FAČR, jehož dolní část je jediným modrým detailem jinak celočerveného dresu. Součástí soupravy jsou také červené šortky a ponožky. Český dres disponuje novou technologií PUMA ACTV Thermo-R, která je strategicky umístěna na obou stranách dresu a pomáhá hráčům udržet optimální tělesnou teplotu. Na vnitřní části dresu jsou umístěny pásky ze speciálního materiálu s mikro kapslemi, jež absorbují přebytečné teplo a v případě potřeby jej uvolňují zpátky do pokožky. Díky těmto páskám navíc dresy přiléhají k tělu a poskytují pokožce mikroskopické masáže pro rychlejší a efektivnější přísun energie do svalů. Nové české dresy jsou k dostání v obchodě PUMA Concept Store v pražském OC Palladium a také v prodejnách TOP4FOOTBALL, SportFotbal.cz, v prodejních sítích Sportisimo and A3Sport a na www.puma.com, www.top4football.cz, www.sportfotball.cz, www.sportisimo.cz, www.a3sport.czawww.reprefotbal.cz.

Pentagon platil sportovním týmům za americký patriotismus

Úředníci Pentagonu za poslední tři roky zaplatili americkým sportovním klubům nejméně 6,8 milionů dolarů (asi 170 milionů korun) za takzvaný „placený patriotismus“. Vyplývá to ze zprávy, kterou nechal vypracovat americký Kongres. Sportovní týmy tak inkasovaly peníze amerických daňových poplatníků. Účet za patriotismus může ve skutečnosti být ještě větší. Naznačil to arizonský senátor a někdejší prezidentský kandidát John McCain. Ten zároveň obvinil ministerstvo obrany, že se snaží zatajit detaily smluv. Zjištění, že sportovci si za veřejnou podporu armády účtují nemalé peníze, je však podle něho znepokojující. Zpráva hovoří o 50 sportovních týmech, které od roku 2012 vyfakturovaly armádě více než 10 milionů dolarů. Dvě třetiny z nich označila za sporné. Například baseballový klub Milwaukee Brewers si za zazpívání písně „Bůh žehnej Americe“ naúčtoval 49 tisíc dolarů (1,2 milionu korun). Uspořádání dvou slavnostních odvodů během zápasu basketbalistů Dallas Maverics zase vyšlo na 5 000 dolarů (asi 124 tisíc korun). Tým Atlanta Falcons si díky zaplacenému patriotismu přišel na téměř 900 tisíc dolarů. New England Patriots, kteří mají vlastenectví přímo v názvu, vyinkasovali 700 tisíc a klub Buffalo Bills dostal 650 tisíc. Američtí politici viní z rozhazování spíše než sportovní kluby úředníky ministerstva, kteří za federální peníze pořizovali placenou reklamu s nádechem patriotismu. Senátor McCain však dodal, že „by bylo vhodné, kdyby týmy vyinkasované peníze darovaly například vojákům raněným v boji a konkrétním mužům a ženám, kteří slouží americkému národu“. Americké ministerstvo obrany v reakci na zprávu slíbilo, že podobné praktiky skončí. Zdroj: idnes.cz