Zprávy

V Krkonoších se plánuje vznik superstřediska spojením pěti areálů

Velké plány má největší krkonošský lyžařský resort Černá hora - Pec. Z pěti areálů, které v současnosti provozuje, má do osmi let vzniknout jedno obrovské středisko s nabídkou až 70 kilometrů sjezdovek a lyžařských tratí, které lyžaři projedou na jeden skipas. Tato investice by se měla pohybovat okolo jedné miliardy korun. Už příští rok částečně propojí Velkou Úpu a Pec pod Sněžkou nový vlek v Javořím dole. Na lyžích by mohli návštěvníci všech pět středisek projet nejdříve v roce 2023. Součástí skiresortu jsou od roku 2012 sjezdovky na Černé hoře, v Peci pod Sněžkou, Černém Dole, Velké Úpě a ve Svobodě nad Úpou. Celkem tedy 41 kilometrů sjezdovek na jediný skipas. Mezi středisky pendlují skibusy, návštěvníky z vrcholu Černé hory do Pece dopravují ve dvou úsecích speciální rolby. Provozovatel však chce všech pět skiareálů propojit lyžařsky. Využije k tomu stávající lesní cesty a svážnice, aniž by musel ve velkém budovat nové sjezdové tratě. „Je tu spousta lesních cest, které se využívají pro běžecké lyžování nebo horskou cyklistiku, ale pokud se vhodně propojí, mohou se využít i pro to, aby po nich sjezdaři putovali mezi jednotlivými areály,“ vysvětluje ředitel skiresortu Petr Hynek. Podle něj je projekt na úplném začátku, pět let zaberou úřední přípravy. Projekt počítá se stavbou dvou propojovacích lanovek v Černém Dole a v Peci pod Sněžkou, které budou fungovat v obou směrech. Největší společnost v krkonošském cestovním ruchu – firma Mega Plus - letos investovala do modernizace zasněžování, nových sjezdovek v Černém Dole a lanových drah v Peci a v Janských Lázních rekordních 250 milionů korun. V podobném tempu hodlá v dalších letech pokračovat. „Do pěti až osmi let jsme připraveni investovat do propojení všech pěti středisek jednu miliardu korun,“ potvrzuje Richard Kirnig, majoritní vlastník společnosti Mega Plus, která největší horský resort u nás provozuje. Financovat rozvojové plány budou z vlastních zdrojů a dlouhodobých úvěrů, s dotačními penězi nepočítají. V posledních dvaceti letech Mega Plus podle Kirniga investovala 1,5 miliardy korun. Krkonošské obce plány janskolázeňských vlekařů podporují. Svazek měst a obcí Krkonoše, sdružující čtyřicítku zdejších samospráv, inicioval vznik pracovní skupiny, která bude usilovat o zapracování projektu do nových Zásad péče o Krkonošský národní park v roce 2020. „Je to správná cesta. Líbí se mi na tom, že není nutné masivně rozšiřovat sjezdovky, ale dá se využít stávajících cest, které se vhodně propojí. Svazek bude projekt podporovat, chceme hledat kompromisy mezi Správou Krkonošského národního parku a námi, aby se realizoval,“ míní předseda svazku Jan Sobotka. Zdroj: idnes.cz

Německo připravuje nový zákon trestající doping

Profesionálním sportovcům bude v Německu hrozit až tříleté vězení, pokud budou usvědčeni z užití dopingu. Lidem, kteří podají zakázané podpůrné prostředky nezletilým, bude hrozit až desetiletý trest. Stejně zákon trestá také lidi, kteří podáním zakázaných prostředků ohrozili zdraví velké skupiny lidí a členy organizovaných skupin poskytujících doping. Spolkový sněm schválil příslušný návrh zákona, který na doping pohlíží jako na podvod. „Toto je historický moment. Schválením zákona říkáme, že ten, kdo dopuje, se dopouští podvodu i v trestněprávní rovině,“ řekl při projednávání zákona ministr spravedlnosti Heiko Maas. Podle něj přijatou normu podporuje většina německých sportovních svazů. „Jsem si jistý, že díky tomuto zákonu bude profesionální sport čistší a čestnější,“ řekl ministr. Užití dopingu bude trestné při všech sportovních akcích, které se budou konat na území Německa. Zákon se vztahuje i na zahraniční sportovce, kteří se těchto akcí účastní. Němci se vystavují trestu i v případě, že budou přistiženi při dopingu v zahraničí. Používání nedovolených prostředků při volnočasových aktivitách, například u amatérů v posilovnách nebo u rekreačních běžců, zákon nepostihuje. Za použití zakázaných prostředků hrozí trest od peněžité pokuty až po tříleté vězení. Zákon trestá i pouhé držení nelegálních podpůrných prostředků, státní zastupitelství však musí prokázat, že sportovci měli v úmyslu tyto látky použít. Poslanci při projednávání zákona vyjádřili přesvědčení, že nový pohled na doping pomůže zlepšit obraz profesionálního sportu, který v posledních týdnech poškodila korupční aféra ve fotbalové asociaci FIFA a skandál s dopingem ruských atletů. Opozice nicméně vyzvala vládu, aby v zájmu zlepšení obrazu sportu začala důsledně zkoumat také systematický doping, který v době studené války organizovaly oba německé státy. Zdroj: idnes.cz

Česká republika bude učit Číňany hokej a biatlon

Zimní olympijské hry 2022 se uskuteční v Pekingu a bude se na nich rozdělovat 98 sad medailí. Když Čína pořádala letní olympiádu v roce 2008, vyhrála medailové pořadí zemí a ráda by byla úspěšná i při těch zimních. Má výborné bruslaře a akrobatické skokany. V dlouhé řadě zimních sportů však Číňané nevynikají. Právě to nyní chtějí změnit, a proto žádají o pomoc také Českou republiku. První dohoda o sportovní spolupráci se zrodila v září při čínské cestě prezidenta Zemana. Následovala návštěva premiéra s předsedou ČOV Jiřím Kejvalem a podepsání memoranda o vzájemné pomoci. „Číňané projevili zájem o sporty, ve kterých jsme sportovně i organizačně úspěšní,“ říká Jiří Kejval. Vybrali si hokej a biatlon. „Naši experti by měli vzdělávat čínské sportovce a jejich trenéři by zároveň sledovali tréninkový proces u našich týmů,“ vysvětluje Roman Kumpošt, šéf zahraničních vztahů Českého olympijského výboru. Navíc se hovoří o pomoci českých organizátorů z Nového Města na Moravě při tvorbě biatlonového areálu pro zimní olympiádu. Peng Liu, prezident Čínského olympijského výboru, byl nedávno v Česku hostem Valného shromáždění Evropských olympijských výborů, jednal s českými biatlonisty a sešel se i s organizátory z Nového Města. „Spousta věcí ho překvapila: třeba letní tréninky na kolečkových lyžích nebo to, že mládež u nás nestřílí z malorážky, ale ze vzduchovky,“ líčí Vlastimil Jakeš, ředitel novoměstského Světového poháru. S hokejovým manažerem Slavomírem Lenerem, který kdysi v Číně krátkodobě působil, pro změnu navštívila čínská delegace extraligu Sparta - Liberec a vyrazila do Českých Budějovic, aby tu sledovala přípravu mladých hokejistů. „Nejste velkou zemí co do počtu obyvatel, ale můžete nás učit zimní sporty,“ říká Peng Liu. Vypráví, že v Číně se zatím hokejové kluby nacházejí pouze v jediné provincii, a vyjadřuje údiv, kolik jich je na tak malém území v Česku. V Pekingu 2022 se chtějí Číňané poprvé v historii zúčastnit mužského olympijského turnaje v hokeji. Jenže pravidlo IIHF říká, že pořadatelská země her má právo startu pouze tehdy, pokud je umístěna do 18. místa světového žebříčku. Čína je nyní osmatřicátá, až za Islandem nebo Novým Zélandem. Podobně jako v hokeji má vidina zimních her probudit Číňany rovněž v dalších odvětvích. Za pomoci olympiády chtějí také přilákat dalších 300 milionů lidí v zemi k zimnímu sportování. „Před 20 lety jsme měli v celé Číně jen devět lyžařských středisek. Teď už jich máme 500,“ hrdě oznamuje Peng Liu. Zdroj: idnes.cz

Historie Botasek

Botasky se za 66 let svého života staly pro řadu lidí synonymem sportovní boty. V době největší slávy v 60. letech minulého století vyrábělo dvanáct továren do zemí sovětského bloku miliony párů obuvi s nápisem Botas. Nálepka značky pro masy je dnes pryč, boty se staly módní alternativou nebo součástí výbavy sportovců. Proslavili je například olympionici Emil Zátopek nebo Jiří Raška. Dnes botasky obouvá například volejbalová reprezentace nebo juniorská mistryně republiky v běhu na lyžích Andrea Klementová. Výroba se zaměřuje zejména na sportovní obuv. Firma Botana, předchůdce slavné značky Botas, vznikla v roce 1949 ve Skutči u Chrudimi. Obec má dlouhou tradici výroby obuvi, která sahá až do 16. století. Přibližně s nástupem socialismu se začal psát příběh, díky kterému má dodnes v Česku řada lidí botasky zažité jako synonymum pro tenisky. V tehdejší Botaně existovalo dvanáct závodů. Kromě Skutče například v Litomyšli, Žďáru nad Sázavou nebo Zlíně. Vyráběly se v nich skoro dva miliony párů obuvi ročně, většina mířila na vývoz. Jen do Ruska to bylo kolem 40 tisíc párů. Domácí trh se zásoboval prostřednictvím socialistických velkoobchodních řetězců a v rámci centrálního plánování se vyváželo do ciziny přes podniky zahraničního obchodu. Na velkoobchodních jednáních, kde měl slovo i Botas nebo další známý výrobce Prestige, se domlouval objem výroby. „Většinou to moc nefungovalo, čísla byla nepřesná. Často se řada bot vyrobených dopředu neodebrala, nebo naopak se jich na nějakém trhu nedostávalo. Povinnost bylo dodat nejdříve do Ruska,“ vzpomíná spolumajitel firmy Botas František Nestával, který v oboru pracuje třicet let. Botana původně nevyráběla sportovní obuv, na tu se začal podnik orientovat až kolem roku 1962. Ve svých počátcích se výroba zaměřovala na pánskou vycházkovou obuv, sortiment doplňovaly lyžařské a bruslařské boty. Název Botas přišel až v roce 1963, kdy nahradil tehdejší značku Botana. Nový název vznikl spojením slov Bota Skuteč, resp. Bota Sportovní. V roce 1966 se na scéně objevil kultovní model Classic s typickým svislým zoubkovaným páskem a logem se třemi hvězdami, na který obuvnická firma navázala v moderní éře. S pádem železné opony v počátcích ekonomické transformace potřebovala Botana nahradit výpadek dodávek na východní trhy. Začala spolupráce s firmou Puma, v dalších letech přibyly nové zakázky pro firmy Adidas, Bauer, CCM Jofa i Salomon. Botana snížila objem výroby, stále však vyráběla v Česku stovky tisíc bot různých značek. Na celkové výrobě se značka Botas podílela minimálně. Na přelomu tisíciletí se tehdejší vlastník Benal přejmenoval na Botas. Společnost vstupovala do nové éry. Výrobní program zchudl, výroba bot v Česku totiž pro zahraniční firmy přestávala být levná a produkci proto přesouvaly do Asie. Zatímco dříve několik výrobních závodů po celém Česku vyrábělo stovky tisíc bot, v prvních letech nového tisíciletí se výroba přesunula jen do Skutče v Pardubickém kraji. Ostatní závody se rozprodaly. Těžištěm výroby firmy je dnes sportovní obuv, roste však zájem i o módní boty, zejména model Botas 66. Firma nechce jít cestou masového prodeje přes velkoobchody, ale spíš sází na své značkové franšízové obchody, které jsou zatím v Praze, v Brně a v Lipsku a snad se otevřou další. Firma v minulých třech letech prodělala desítky milionů korun, ale věří, že se výsledky zlepší, což dokládají i údaje o zvyšování počtu vyrobených párů - celkem asi 55 tisíc párů. Zdroj: idnes.cz

Alpine Pro plánuje přesun výroby z Číny

Výroba v Číně začíná být pro českého producenta sportovního oblečení Alpine Pro drahá. Z měsíční cesty po Asii se proto jeho majitel Václav Hrbek vrátil s plánem, jak se s nepříjemnou situací vypořádat. "Sondovali jsme podmínky výroby v Kambodži nebo Barmě. Cenová výhoda Číny už není taková, jako bývala dřív," říká Hrbek. Výrobu tak z Číny firma postupně přesune pryč. Kromě toho uvažuje o návratu větší části produkce zpátky do Česka. Dnes dává v tuzemsku zakázky vybraným textilkám a zboží prodává pod svojí značkou. Jde hlavně o limitované edice a zvláštní zakázky, jako např. olympijské oblečení, v němž se objeví čeští sportovci příští rok na hrách v brazilském Riu de Janeiro. "Rok 2016 pro nás bude ve znamení olym­piády. Jako dodavatel českého týmu budeme olympijskou symboliku spojenou s kresbou Emila Zátopka využívat i v našich komerčních kolekcích," řekl Hrbek po představení olympijské kolekce. Ta bude obsahovat tradiční typy oblečení − trička, teplákové a sportovní soupravy. Kolekce pro Rio má připomínat karneval a sambu. Z designérského hlediska je dosud nejodvážnější, domnívá se Hrbek. "Alpine Pro začínala jako lyžařská značka, dělali jsme bundy, kombinézy a oteplovačky. Zimy ale dnes vypadají, jak vypadají. Toto DNA našeho byznysu tak ustupuje," říká Hrbek. Jeho firmě dlouhodobě klesají tržby v Česku, kompenzovat se to snaží na exportních trzích. Zajímavě podle Hrbka rostou například prodeje do Německa. Naopak odbyt v Rusku, na Ukrajině a v Bělorusku, kam se firma vydala před lety, klesá. Ubývá i počtu kamenných prodejen této značky v tuzemsku. Aktuálně jich firma v zemi provozuje 65. Z posledních auditovaných výsledků společnosti za období říjen 2013 − září 2014 plyne, že firma Alpine Pro utržila 533 milionů korun, tedy o 15% méně než v předešlém účetním roce. Firma přitom vydělala 26 milionů korun, což představovalo meziroční nárůst o 31%. Zdroj: ihned.cz