Zprávy

Pétanque se chce stát olympijským sportem

Na letní olympiádě 2024 by se mohl objevit další nový sport: pétanque, případně jiná podobná koulová hra. Kampaň za jeho zařazení vyhlásila Světová federace koulových her. „Po celém světě máme miliony fanoušků,“ řekl její předseda Claude Azéma. Na světě je zhruba milion registrovaných hráčů. Česká asociace pétanque klubů má kolem 900 licencovaných hráčů a sdružuje 52 klubů. Naopak skateboardisté, kteří mají reálnou šanci, že se jejich sport do programu her od roku 2020 zařadí, však ve snaze začlenit jejich sport mezi olympijské disciplíny jednotní nejsou. Vznikla už dokonce petice proti tomu, aby skateboard vůbec na olympiádě byl. Zatím ji podepsalo přes pět tisíc lidí. Mimo jiné se v ní píše: „Skateboarding není ‚sport‘ a nechceme, aby byl využívaný a proměňovaný tak, aby zapadl do olympijského programu. Máme pocit, že zapojení do olympiády by navždy změnilo tvář skateboardingu a jeho svobodu. Domníváme se, že by to žádným způsobem nepodpořilo skateboardisty ani skateparky. Nepřejeme si být součástí něčeho takového a nebudeme podporovat olympiádu, pokud bude skateboarding zařazen mezi olympijské sporty.“ Tato slova míří k rukám Thomase Bacha, šéfa Mezinárodního olympijského výboru. Cílem petice je nasbírat deset tisíc podpisů, což se nyní nezdá jako nereálný cíl. Text petice pochopitelně nepředstavuje názor všech skateboardistů. Je však očekávaným projevem odporu jisté části komunity, pro kterou posun na olympiádu znamená krok proti principům skateboardingu. Maxim Habanec, nejlepší Čech v daném odvětví, prohlásil: „Skateboarding je specifický sport. Provozuje se skoro na ulici. A posunout ho na olympiádu je obrovský krok. Já to beru spíš pozitivně. Ale dokážu si představit, že dost lidí ze scény to chtít nebude. Že to v jejich očích překročí limit freestylového sportu.“ Obavy části komunity pocítil i Gary Ream, prezident Mezinárodní skateboardingové federace. „Náš sport není jen o soutěžení, je to i životní styl. Ale věřím, že se nám povede najít rovnováhu,“ řekl. „Neuspokojíme každého. Ale přiblížíme se tomu.“ O přidání nových disciplín do programu se bude rozhodovat příští rok v létě v Riu. Zdroj: lidovky.cz

Ministryně Valachová chce zajistit sportu až šest miliard od státu

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová bude usilovat o to, aby se do konce volebního období současné vlády, tedy roku 2017, zvýšily státní dotace na sport až k hranici šesti miliard korun. Pro rok 2016 by se měly podle vládního návrhu státního rozpočtu na sport rozdělovat 3,5 miliardy. Vrcholní sportovní představitelé však upozornili, že se nejedná o deklarovaný nárůst o půl miliardy, ale o stagnaci státních výdajů na sport. Ministryně pro příští rok vyjednala půl miliardy navíc ve srovnání s letošním rozpočtem i předběžnými návrhy. Předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval ale prohlásil, že se jedná jen o návrat k hodnotám z roku 2014. Chce to změnit při dalším projednávání rozpočtu. „Jednoznačně musíme v Poslanecké sněmovně žádat navýšení,“ řekl Kejval. Podle předsedy České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty však ani případné dílčí úspěchy při jednáních s poslanci nic nezaručují. „Loni jsme prolobovali navýšení o miliardu, ale ministr financí částku neschválil,“ řekl Jansta. Ani ministryně Valachová není s vyjednanou částkou spokojena. „Mohu vás ubezpečit, že jsem opakovaně na vládě konstatovala, že je to první krok,“ řekla. Do konce funkčního období současné vlády by chtěla výdaje na sport přiblížit hodnotám z roku 2006. Na sport by se tedy mělo rozdělovat zhruba šest miliard korun. Při vyjednávání o dalších penězích pro sport se chce ministryně opírat mimo jiné o analýzu dopadu sportu na ekonomiku, kterou plánuje předložit vládě. Měla by se týkat také pozitivních ekonomických efektů pořádání velkých akcí. „Chceme prokázat vládě, že sport jsou aktivní peníze. Nejsou to prostředky vyhozené do vzduchu, nejsou to mandatorní výdaje,“ uvedla. Podle analýzy společnosti KPMG pro ČOV každá koruna investovaná do sportu přináší roční úsporu 2,53 koruny na veřejných výdajích spojených s léčbou nemocí způsobených nadváhou a obezitou. Prostředky rozdělované ministerstvem školství představují jen 2,5 % celkových výdajů na sport. Dalších 7,5 % jde z veřejných rozpočtů obcí a krajů. Náklady na sport podle Kejvala nesou především domácnosti. Podílejí se na nich 80%, zatímco v Evropské unii je to průměrně 50 %. Velký potenciál vidí Kejval v obcích, které dříve sport podporovaly, ale přestaly. V roce 2010 na tyto účely dávaly 13,5 miliardy, v posledních letech ale tato částka klesla k deseti miliardám. Obce by se měly podílet na nově připravovaném dotačním programu zaměřeném na obnovu sportovní infrastruktury. Nadále také klesá podíl sponzorských peněz. Valachová chce usilovat o to, aby se do podpory sportu více zapojily státní a polostátní firmy. Předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník prohlásil, že nyní ji tyto podniky omezují. „Pokud to omezí například ČEZ o 100 milionů, zareaguje i konkurence a sport může přijít o mnohem více,“ řekla Varhaník. Sponzoři mají navíc zájem jen o velké sporty a velké akce, u menších sportů a regionálních klubů je prakticky nemožné je získat. Vláda nedávno schválila návrh novely zákona o podpoře sportu a plán podpory rozvoje sportu do roku 2017, které kladou důraz především na sportování dětí a mládeže. Valachová chce na jaře předložit koncepci do roku 2025 a také plánuje připravit úplně nový zákon o podpoře sportu. Zdroj: zpravy.e15.cz

Čínská firma CEFC se stala partnerem české fotbalové reprezentace

Společnost CEFC, která nedávno koupila fotbalový klub Slavia, dál investuje v českém fotbale. 10. října 2015 se stala partnerem české národní reprezentace. „Jsme velice potěšeni, že můžeme oznámit partnerství s takto silným partnerem, jehož vstup do českého fotbalu a podpora reprezentačních výběrů může být velkým impulsem pro náš další vzestup,“ uvedl předseda Fotbalové asociace České republiky Miroslav Pelta. Do Prahy přiletěl za CEFC podepsat smlouvu prezident společnosti Chan Chauto, jenž následně navštívil i zápas Česko – Turecko. Délku ani další podrobnosti kontraktu obě strany nezveřejnily. Jasné je jen to, že české reprezentace můžou v Číně absolvovat soustředění či přípravné zápasy a trenéři si budou vyměňovat zkušenosti při společných workshopech. „Věříme v budoucnost a potenciál spolupráce českého a čínského fotbalu. Chceme proto maximálně pomoci českým trenérům, hráčům i klubům v navázání spolupráce s čínskou stranou a jejího rozvoje. Je celá řada oblastí, jako je například výchova mládeže či organizace soutěží, kde může být Česká republika čínskému fotbalu vynikajícím partnerem,“ poznamenal Chauto. Společnost CEFC je od září většinovým vlastníkem Slavie, kterou společně s českým podnikatelem Jiřím Šimáněm koupila od Aleše Řebíčka. CEFC byla založena v roce 1980. Je největší soukromou společností v Šanghaji a jednou z největších v Číně. Podniká v oblasti energetiky, průmyslu a financí. Zastoupení má například v USA, Velké Británii, Kanadě, Mexiku, Rusku, Singapuru, Jižní Koreji a Japonsku. CEFC rovněž vlastní desetinu akcií v československé finanční skupině J&T Finance Group. V budoucnu chce podíl navýšit až na třetinu. Prahu si čínská společnost vybrala jako centrum pro expanzi do Evropy. V budování značky jí může pomoci právě fotbal. Zdroj: lidovky.cz

Nejvíce vydělávající sportovci za posledních deset let

Navzdory nelehkému období v osobním životě byl Tiger Woods v posledních 10 letech nejlépe vydělávajícím sportovcem. Podle časopisu Forbes, který sčítá výdělky z platů sportovců (případně prize money) a zisky z reklamy, si Američan Tiger Woods vydělal za posledních deset let na 845 milionů dolarů (přes 20 miliard korun). Až s výrazným odstupem za ním je boxer Floyd Mayweather, kterého výrazně obohatila letošní „bitva století“, v níž porazil Mannyho Pacquiaa. Za uplynulý rok si přišel na 300 milionů dolarů, za deset let dokonce na 660 milionů dolarů (asi 16 miliard korun). Za nimi už je pořadí vyrovnanější, příjmům Woodse a Mayweathera se ostatní ani neblíží. Další v pořadí se umístili basketbalisté Kobe Bryant (475 mil. dolarů), LeBron James (472 mil.), golfista Phil Mickelson (468 mil. dolarů), tenista Roger Federer (455 mil. dolarů), fotbalista David Beckham (441 mil. dolarů), boxer Manny Pacquiao (432 mil. dolarů) a fotbalisté Cristiano Ronaldo (407 mil. dolarů) a Lionel Messi (350 mil. dolarů). Woods je nyní i vinou zranění na golfovém žebříčku až 299., ale nelze zapomínat, že rekordních 683 týdnů pořadí kraloval. Jen na prize money vydělal v kariéře 110 milionů dolarů. K tomu měl uzavřeny lukrativní kontrakty s firmami Accenture, American Express či Gillette. Řada sponzorů se od něj odvrátila po „Woodsgate“, aféře na přelomu let 2009 a 2010, kdy se na nejslavnějšího golfistu současnosti provalily jeho nevěry. Dál ho však podporuje Rolex či Nike, který mu ročně poskytne přes 20 milionů dolarů. Jen třikrát od roku 2001 kraloval výdělkům sportovců někdo jiný než Woods. A pokaždé šlo o Floyda Mayweathera. Při posledních jedenácti bitvách nešel ani jednou s honorářem pod 25 milionů dolarů. „Jednou dostanu i devíticifernou sumu,“ prohlásil a letos v květnu se mu to opravdu podařilo. Za souboj s Pacquiaem obdržel šek na sto milionů, obří reklamní zisky následovaly. Díky tomu Mayweather letos rázně navýšil rekord v ročních výdělcích sportovců. Do té doby ho držel Woods, který v roce 2008 utržil 115 milionů dolarů. Mezi dvacítkou nejlépe vydělávajících sportovců dekády je nejvíce zástupců motorsportu - pět (Alonso, Earnhardt, Rossi, Räikkönen, Hamilton), ač ani jeden není v elitní desítce. Následují tři tenisté (Federer, Nadal, Šarapovová, která je ve dvacítce jedinou ženou) a fotbalisté (Beckham, Cristiano Ronaldo a Messi). Vysoko se umístili také basketbalisté: třetí Kobe Bryant, který už řadu let vládne výdělkům v NBA, a čtvrtý LeBron James, jehož příjmy zvyšuje především štědrý kontrakt s firmou Nike. I díky nim kralují národnostem ve dvacítce největších boháčů Američané, kteří mají celkem devět zastoupení. Zdroj: idnes.cz

Finance kolem Velké pardubické

V neděli 11. října se konal 125. ročník nejslavnějšího dostihu v České republice. Vítěz Velké pardubické získává dva miliony korun, prvních sedm závodníků si rozdělí celkem 5 milionů korun. Přímý přenos kromě České televize vysílá ještě anglická Racing UK a slovenská Digi Sport. Velké pardubické ale ještě nedávno hrozil krach. Společnost Dostihový spolek, která se o provoz závodiště včetně Velké pardubické starala, se topila v problémech a dluzích. Kapitálově muselo firmě pomoci město Pardubice a noví investoři. V čele spolku stojí od roku 2013 Richard Benýšek, manažer řady projektů skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Akcionáři Dostihového spolku jsou Město Pardubice (51%), společnost Bělecký mlýn (23%) a několik desítem menších akcionářů /26%) Problémy Dostihového spolku vyšly najevo před třemi roky. Ještě dnes mají dohru u soudů. Bývalí členové vedení firmy Jiří Kunát a Ladislav Nermuť byli letos zatím nepravomocně odsouzeni za zpronevěru. Stávající management Dostihového spolku se s nimi zároveň soudí o náhradu škody přesahující dva miliony korun. "Už rok a půl naše společnost funguje standardně," uvádí Benýšek, který od jara 2013 zastupuje ve spolku největšího soukromého akcionáře − společnost Bělecký mlýn. V pořadateli Velké pardubické je Benýšek zároveň předsedou jeho představenstva. "Společnost má ale stále nízký vlastní kapitál. Musí pravidelně generovat zisk, aby umazávala dluhy minulosti," dodává. Loni firma utržila 45 milionů korun, vydělala necelý milion. S podobnými čísly počítá Benýšek a spol i letos. Hlavním zdrojem příjmů Dostihového spolku je reklama spojená se závody. Tvoří více než polovinu celkových ročních tržeb. K práci u Dostihového spolku se Benýšek dostal poté, co chtěla od akce odejít Česká pojišťovna (ČP), hlavní sponzor Pardubické i celého kalendáře sezony. "S tehdejšími problémy kolem Dostihového spolku byla negativně spojována i Česká pojišťovna. Padlo rozhodnutí, že se bude Velká pardubická dále podporovat, ale za podmínky, že na vše bude někdo za ČP dohlížet zevnitř. Přes svoji společnost Bělecký mlýn jsem tehdy vstoupil do Dostihového spolku," vzpomíná muž, který tehdy ještě za Kellnerovu Českou pojišťovnu jednal. Vazby Dostihového spolku na ČP aspoň v roli sponzora závodu ale zůstávají i bez PPF. Ta z pojišťovny na přelomu roku definitivně odešla, když se vypořádal obchod s Generali - novým vlastníkem pojišťovny. "Vrací se důvěra partnerů. Objevuje se zájem nových. Česká pojišťovna minimálně ještě další rok bude tím hlavním. My i oni zároveň věříme, že chceme pokračovat dál," říká Benýšek. Zdroj: ihned.cz

Na Slovensku budou povinné lyžařské přilby pro mladistvé

Lyžaři a snowbaordisté mladší 15 let budou muset od nové sezóny na slovenských sjezdovkách nosit ochrannou přilbu. Členové organizovaných skupin lyžařů mladších 15 let dále budou muset být vybaveni reflexními prvky nebo nosit reflexní oděv. Od zmiňovaných změn si slovenské ministerstvo vnitra, které novelu zákona připravilo, slibuje vyšší bezpečnost mladých lyžařů a snížení počtu úrazů. Slovenský parlament zahrnul do novely zákona o horské službě také obecná pravidla chování lyžařů a snowboardistů na sjezdovkách. Pokud je rekreační sportovci poruší, provozovatelé skiareálů budou moci provinilce ze sjezdovek vykázat. Stejné oprávnění získají i v případě, že mladí lyžaři nebudou nosit ochrannou helmu. Během uplynulé lyžařské sezóny slovenští horští záchranáři pomáhali turistům ve více než 1700 případech, výrazná většina zásahů byla na lyžařských tratích. Turisté většinou utrpěli méně závažná poranění, osm lidí ve slovenských horách přišlo o život. Ve srovnání s předchozí sezonou, kterou poznamenalo teplé počasí, nedostatek sněhu a nižší návštěvnost lyžařských středisek, vzrostl počet zásahů horské služby o více než pětinu. Horská služba na Slovensku nově už nebude vyžadovat po pozůstalých, aby uhradili náklady na záchrannou akci po turistovi, který zemřel v horách. V současnosti jsou zásahy horských záchranářů na Slovensku zpoplatněny. Krytí nákladů na poskytnutí první pomoci je obvykle zahrnuto v ceně skipasů pro případ, že se lyžař zraní na vyznačené sjezdovce. Pojištění zásahů horské služby nabízí také pojišťovny. Slovenský parlament rovněž rozhodl o tom, že od roku 2017 budou horští záchranáři působit dohromady v 15 místo současných devíti pohořích na Slovensku. Turisté tak v případě potřeby budou nově moci kontaktovat slovenskou horskou službu i v pohořích Javorníky a Moravsko-slezské Beskydy na slovensko-českém pomezí.